První ročník pražského Hudebního festivalu Vozovna Střešovice na dvoře zdejšího Muzea MHD otevřela Lenka Filipová. Komorní koncert osobité hudebnice nabídl řadu známých melodií proloženou několika keltskými baladami. A navrch přihodil nenucenou, typicky letní atmosféru.
Live: Lenka Filipová
místo: dvůr Muzea MHD, Hudební festival Vozovna Střešovice, Praha
datum: 15. července 2021
setlist: Věnování, Jenom blázni se radujou, Zamilovaná, Prý se tomu říká láska, Dobrý Bůh to ví, Strom, Možná, Svět se zbláznil, Tri Martolod, Na cestě, Scarborough Fair, Mosty, Co mi dáš, Prší, Za všechno může čas, Ať žije show, V šálku čaje na Srí Lanku
Také letošní léto, stejně jako to loňské, ze zřejmých důvodů přeje spíše menším akcím. Hudební festival Vozovna Střešovice společně uspořádaly Dopravní podnik hlavního města Prahy a Sdružení dopravních podniků ČR. Na tři po sobě jdoucí červencové večery připravili organizátoři v prostředí památkově chráněné vozovny ve Střešovicích vystoupení
Lenky Filipové,
Ivana Hlase a skupiny Šlapeto.
Úsporné pojetí festivalu ocenili nejen návštěvníci prvního koncertu, ale i jeho aktérka. Sama totiž bydlí nedaleko, takže by se s nadsázkou dalo říci, že si sem z domova na chvíli odskočila zahrát a zazpívat.
Filipová vystoupila s již tradičními spoluhráči - klavíristou Járou Bártou a virtuosem ve hře na keltskou harfu Seanem Barrym. Sama si po většinu osmdesátiminutového setu vypomáhala kytarou. Hned v úvodu upozornila, že se po roční covidové pauze zatím na pódiu ukázala jen párkrát, nervozita ji ale očividně nesvazovala. A i když ji ze začátku sem tam pozlobily hlasivky, nebylo to nutně na škodu - v takových chvílích totiž její vokál trochu připomínal pověstný chraplák její dcery
Lenny.
Komunikace s publikem patří k silným stránkám Lenky Filipové a platilo to i tentokrát. Přestože obvykle hraje až o dobrou půlhodinku déle, i v omezeném časovém prostoru stihla povykládat spoustu poutavých historek - třeba o tom, jak musí být pro jejich vysoký počet občas
nevěrná svým kytarám, nebo o pozadí vzniku jednotlivých písniček.
Repertoár populární interpretky má již mnoho let svoje stabilní jádro, které tvoří skladby z osmdesátých a devadesátých let doplněné o několik novějších kusů a pár keltských balad. Písničky jako "Zamilovaná", "Prý se tomu říká láska", "Mosty", "Strom" a mnohé další zase jednou potvrdily, že jim faktor času vůbec neubírá na síle. Vedle půvabných melodií za to mohou především hodnotné texty, jejichž témata nestárnou.
Po boku skladeb o lásce, které jsou s Filipovou neodmyslitelně spojeny, zazněla třeba i optimistická "Jenom blázni se radujou" z alba "Svět se zbláznil". Později došlo i na titulní skladbu této řadovky z roku 1997, jejíž název tolik sedí do dnešní doby. Všechny písně, ať smutné nebo veselé, pomalé nebo rychlé, pojily zpěvaččin vyzrálý pěvecký výraz a citlivý aranžérský přístup. Snad jen v jedné z keltských balad, bretonské "Tri Martolod", se s tamburínou v ruce překvapivě rozvášnila a na chvíli změnila dynamiku setu.
Stejně jako na žádném z Lenčiných koncertů, ani tentokrát nemohly chybět vzpomínky na její zesnulé spolupracovníky. Vedle textařů
Zdeňka Rytíře a Pavla Vrby k nim patří
Karel Zich, s nímž nazpívala hit "Mosty" - tomu se v jejím sólovém podání dostalo vůbec nejhlasitějšího aplausu za celý večer. Hold vzdala také v březnu zemřelé
Haně Hegerové. Výjimečnou umělkyni, kterou považuje za svůj vzor a která jí kdysi dopomohla na jeviště pařížské Olympie, připomněla jímavým šansonem "Co mi dáš", jenž v posledních letech přijala za svůj.
Letos nás opustil i písničkář
David Stypka, autor českého textu singlu "Na cestě" ze tři roky starého alba keltských balad "Oppidum".
"Když jsem tenkrát Davida poprosila o napsání textu, myslela jsem si, že to já už tady dlouho nebudu. Nenapadlo by mě, že tu písničku dnes budu zpívat já jemu…" podotkla. Nezapomněla zmínit ani to, že se těšila na další spolupráci s charismatickým muzikantem, na niž už bohužel nedojde.
Večer plný libých tónů, vlídných slov a pohodové nálady dospěl do svého konce s oblíbenými kousky jako "Za všechno může čas" nebo "Ať žije show". Naopak aktuální hit "Samotní nejsme nic", který nazpívala pro seriál "Kukačky" společně s Lenny a který v rádiích patří už několik měsíců k nejhranějším domácím singlům, v setlistu chyběl.
Fanoušky však potěšilo, že se ve slušivých šatech oděná Filipová hned dvakrát nechala
ukecat k něčemu nadstandardnímu. Poprvé, když ji její muzikanti, podpořeni diváky, přemluvili k zařazení písničky "Prší", kterou hraje zřídka - sama si vybavila jen loňskou interpretaci v Telči. A podruhé, když jako závěrečný přídavek po chvilkové rozvaze a viditelně neplánovaně sáhla po "V šálku čaje na Srí Lanku".
Také díky těmto spontánním momentům jsou koncerty
Lenky Filipové, ač postavené už mnoho let na stále stejném základu, pokaždé originálními a neopakovatelnými zážitky.