Poetika završuje svoji plánovanou trilogii spoluprací s Katarínou Knechtovou. Poměrně v rychlém sledu po "Karavaně" s Mirai a "Elegii" s John Wolfhooker vydávají společný "Cíl", který by měl figurovat na připravované desce "Identity".

O nestárnoucí pravdě, že cesta je cíl, zpívala už před pětadvaceti lety Mňága a Žďorp. Autorem současného textu je rapper Eduard Rovenský a na jeho vznik vzpomíná slovy: "S Katarínou jsme se potkali na projektu ke knížce 'Gump' a já hned věděl, že její empatie, energie a lidskost jsou přesně to, co schází k dokončení do té doby rozdělaného songu. Text k němu jsem psal v době, kdy jsem byl psychicky na dně a sám uvažoval nad smyslem svého bytí. Vlastně jediná věc, která mne od skoku do propasti zachránila, byla víra. Víra, že může být zase lépe, a víra, že to zvládnu, znovu se zvednout a jít. Je jen potřeba nepodléhat vnitřní panice z okamžiku, ale myslet na to, že po každé noci znovu vyjde slunce. Je potřeba si ale uvědomovat, že tou nejcennější věcí je život sám, v celé své kráse. I proto možná ta cesta je cíl."

Klip se natáčel skoro až v panensky krásných Vysokých Tatrách a na svědomí ho má tvůrčí dvojice Ondřejů - Kudyn a Brejška. Výběr lokality i zachmuřené podzimní počasí skvěle zapadají do nálady písně. Mlha pro mne symbolizuje i to, co se honilo Edovi hlavou při psaní: není vidět, kde se nacházíme a kam jdeme, zároveň dává jistou míru naděje, že když opadne, bude zas dobře.

Když se řekne trilogie, málem mně naskočí osypky, protože první díl bývá zpravidla nejlepší a poté to jde s kvalitou víceméně z kopce. Tahle trilogie mne ale mile překvapila - všechny tři spolupráce jsou povedené a v něčem obohacující. Kapela se ukázala v různých (žánrových) světlech, a i když to pro ni byly první featuringy, předvedla, že se s nimi umí velmi dobře popasovat. Poetika zkrátka pomalu, ale jistě roste.