Pátá deska Ólafura Arnaldse, nahrávka "Some Kind Of Peace", přišla v neklidné době. Jde přitom o velmi civilní zpověď na téma hledání víry v harmonický svět okolo nás. Album se nese převážně v poklidnějších až spirálních strukturách, jedinou jeho slabinou může být snad až přílišný příklon k easy listening music.
7/10
Ólafur Arnalds - Some Kind Of Peace
Vydáno: 6.11.2020
Celkový čas: 38:44
Skladby: Loom (feat. Bonobo), Woven Song, Spiral, Still/Sound, Back To The Sky (feat. JFDR), Zero, New Grass, The Bottom Line (feat. Josin), We Contain Multitudes, Undone
Vydavatel: Mercury KX
Jeho jméno je spojeno s mnoha projekty a kooperacemi s jinými umělci nejenom z rodného Islandu.
Ólafur Arnalds letos dokončil třeba hudební doprovod k minisérii "Defending Jacob". Svou letošní deskou "Some Kind Of Peace" navazuje na dva roky staré, konceptuálně dotaženější album
"re:member".
Novinka je více repetitivní, více se ohlíží na Arnaldsovu dřívější tvorbu - slyšíme náznak jeho bokovky
Kiasmos ("Loom" ve spolupráci s
Bonobo) i vokálně laděné, ambientně zahalené balady ("Back To The Sky" s hostující
JFDR nebo "The Bottom Line" s Josin). Nejsilnější je však v momentech, kdy se napevno ukotví ke svému klavíru a jen občas přizve do děje smyčcový kvartet. Křehký "Woven Song" nebo intimní vírou a pokorou protkaná "Spiral" jsou toho jasným důkazem. V podobném duchu se nesou i "Still/Sound" nebo "New Grass", vše pak završuje dojemná "Undone".
Slabinou cele kolekce, nikterak výraznou, je její jakási
univerzálnost a s ní související zaměnitelnost s jinými žánrovými počiny. Celistvost taktéž drobet nabourávají zmíněné spolupráce - jako by
Ólafur Arnalds měl náhlé nutkání najít za každou cenu jiné výrazivo a posunout svůj až idylický rukopis do jiných rovin. Jeho mistrná alchymie s klavírními harmoniemi je na "Some Kind Of Peace" přesto stále jasně rozpoznatelná a neztratila nic ze své intenzity.