První hudební zkušenosti začal Bob Mould sbírat koncem sedmdesátých let - to stál u zrodu hardcore-punkového tria Hüsker Dü. S odstupem času můžeme říct, že málokdo si dnes uvědomuje, jak moc byla tahle kapela pro další vývoj hardcoru či indie rocku zásadní. Společně vydali šest desek a v roce 1988 ohlásili konec. Bylo by ale naivní čekat, že Mould bude stát stranou nebo dokonce s muzikou sekne. Natočil dvě nepříliš úspěšné sólovky "Workbook" a "Black Sheets Of Rain", které ho stály vyhazov z vydavatelství Virgin Records.

Při sestavování nové kapely mu na nabídku společného hraní kývli basák David Barbe a bubeník Malcom Travis. S hledáním názvu si hlavy příliš nelámali, přišli na něj při jedné společné večeři v jakémsi bistru, kde se na stole povalovaly sáčky s cukrem. Podstatně více času jim zabralo nahrávání albové prvotiny.

Při práci na "Copper Blue" Bob Mould naplno zúročil zkušeností získané předchozím hraním - zejména vliv Hüsker Dü je evidentní. Na debutu skupina předvádí agresivní kytarový rock napumpovaný punkovou energií. Společným jmenovatelem všech písní je osobitý, jakoby uměle zkreslený vokál. Co zpěvák v předchozí kapele jen naznačoval, tady odkrývá naplno. Jeho cit pro snadno zapamatovatelnou melodii patří k silným stránkám alba.

Deska se nehonosí kdovíjakými mistrovskými kytarovými kousky, složité vyhrávky bychom tady hledali marně. Muzikanti používají jednoduché, zato však spolehlivě fungující postupy. Přes všechnu dravost si nelze nevšimnout jemné melancholie, místy skoro až smutku, které albem prostupují.

Z "Copper Blue" vzešly celkem čtyři singly, jako první potenciál desky prověřila skladba "Changes", po ní následovala "Helpless". Mezi posluchači i hudebními novináři se prakticky ihned začalo mluvit o senzaci. Prodeje letěly strmě vzhůru a vydavatelství Creation Records, u kterého nahrávka vyšla, hlásilo stovky tisíc prodaných kopií.

S odstupem času se můžeme ptát, jaký vliv na tento úspěch mělo nirvanovské šílenství, které v té době (po vydání kultovního "Nevermind") panovalo. Žánrově blízké formace se obecně těšily velké oblibě a okupovaly první místa hitparád. Přesto existence Sugar neměla dlouhého trvání, hlavní persona tria na jaře roku 1996 sestavu rozpustila. V současné době Bob Mould stále vystupuje a natáčí desky pod svým jménem. Koncertní sestlisty ovšem nezřídka doplňuje o skladby z repertoáru Cukru. Nepatří mezi muzikanty, kteří se k předchozí tvorbě odvracejí zády a mluví o ní s despektem. Naopak si je dobře vědom, že právě téhle kapele a hlavně albu "Copper Blue" vděčí za mnohé.