Ryby, ptáci, ženy... a jiná zvířena ve městě

11.04.2003 05:00 - Antonín Kocábek | foto: facebook interpreta

Písničkář Jakub Noha oslavil se svým blues-rockovým bandem deset let koncertování a k tomuto výročí si nadělil nové album "Ryba nebo pták (nebo jiné zvíře)". Je tak trochu poslepované z různých materiálů, ale drží pohromadě až překvapivě dobře.
7/10

(Jakub) Nohaband - Ryba nebo pták (nebo jiné zvíře)

Skladby: Ryba nebo pták, Vlaštovky, myš, kočka, úhoři a koně, Vlny a břeh, Tlukoucí srdce, Copak asi v nebi?, Pes tu chcíp', Víš to?, Komáři v horké noci, Připomínáš déšť, Kotě, Přiblížení, Do purpuru, Na věky, Motýlí hra, Pozdě odpoledne, Jakpak asi vysoko?, Píseň plísní, Ovce
Celkový čas: 78:36
Jakub Noha není jen žádný začátečník, ale bez diskuse regulérní legenda. Pojem a osobnost. S Nohabandem sice koncertuje deset let, ale sám nebo s různými jinými spoluhráči obráží česká pódia bezmála třicet let a "Ryba nebo pták (nebo jiné zvíře)" je jeho celkem pátým albem. Deska vznikla dost nezvyklým způsobem, je poskládaná z koncertních i studiových nahrávek, obsahuje písně novější i hodně staré, dosud nevydané, i ty, které již v minulosti natočené byly a tady je můžete slyšet znovu v nových verzích. Dalo by se tedy říci slepenec, ovšem z celku to vůbec není patrné a pochybuji, že by to někdo krom snad několika skalních fanoušků sám od sebe poznal.

Album je docela pěkným průřezem všech poloh, ve kterých lze Jakuba, stoprocentního autora a interpreta, na pódiu zastihnout. Akustické komorní něžnosti na straně jedné a relativně nadupaný (blues)rock na té druhé. S jasnými kořeny v šedesátých letech, někde v trojúhelníku Neil Young, Rolling Stones a Beatles. Noha lyrik i Noha cynik. Rocková poloha je tu přirozeně zdůrazněná - se zařazováním mezi folkaře má ostatně protagonista problém dlouhá léta, ačkoliv rockové postupy byly v jeho písních přítomné odjakživa, a to dokonce i v období, kdy hrál jen sám s kytarou. A možná i proto je tu také poprvé prezentována kapela jako celek, když se v názvu objevilo jeho jméno vytýčené v závorce. Je sice pravdou, že součástí kapely jsou i další dva Nohové, jeho bratr a syn, ale možná je to přesto až falešná skromnost - bez Jakuba je tahle kapela prostě myslitelná asi jako Kukulín bez Hrubého, Etc... bez Mišíka či Hudba Praha bez Michala Ambrože.

To, že základ alba stojí na koncertních nahrávkách, vůbec není náhoda. Právě v nich je totiž kapela nejsilnější, nejpřirozenější a především nejpřesvědčivější. Což mimochodem také o něčem svědčí - co by si jiní počali bez možnosti studiového opravování či vylepšování. Ostatně koncertní nahrávku jako základ desky už použili i v minulosti. Nálada záznamu je tak oproti studiovému záznamu mnohem uvolněnější, ale zároveň nevylučuje momenty, kde naplno na povrch vyplouvá expresivita. Výsledek je plný pocitů a je ovlivněn i skutečností, že zatímco sám Jakub Noha a především jeho sólový kytarista Petr Bublák jsou muzikanti instinktivní a jejich hra působí až mimoděčně, rytmika je naopak přísně promyšlená, neexperimentuje a slouží celku. Textová témata se v celé v Nohově tvorbě točí stále okolo toho samého, totiž nevyčerpaného vodojemu mezilidských vztahů, a nejinak tomu je i zde. Noha popisuje realitu neobyčejně plasticky, s citem pro vystižení ubíjející všednosti ("Na věky"). A také se smyslem pro detail, podpořeným výjimečným pozorovacím talentem. Za zmínku určitě stojí další verze autorova největšího hitu (je-li toto slovo tady vůbec na místě) "Motýlí hra", která přesto, že je již několikátou v pořadí, rozhodně není zbytečná a naopak při ní můžeme snadno zapomenout na ty předchozí. Škoda jen, že se nakonec na desku nedostaly coververze Neila Younga a Toma Waitse kvůli autorským právům, která se nepodařilo získat včas.

Jakub Noha a jeho spoluhráči nikdy nebudou objektem masového zájmu posluchačů a soudě i podle aktuálního alba o něj ani nestojí. Na druhou stranu je tahle deska vedle bluesmanů a ctitelů ryzího písničkářství doporučeníhodná jak pro neortodoxní příznivce folku, tak i pro fanoušky neagresivního rocku a především pak pro ty, kteří se nespokojí s hudbou jako pouhou kulisou. Snad se nějací takoví ještě najdou.

CD pro recenzi poskytlo vydavatelství Indies Records.

Album: (Jakub) Nohaband - Ryba nebo pták (nebo jiné zvíře)
Hodnocení: 7/10
Celkový čas: 78:36
Skladby: Ryba nebo pták, Vlaštovky, myš, kočka, úhoři a koně, Vlny a břeh, Tlukoucí srdce, Copak asi v nebi?, Pes tu chcíp', Víš to?, Komáři v horké noci, Připomínáš déšť, Kotě, Přiblížení, Do purpuru, Na věky, Motýlí hra, Pozdě odpoledne, Jakpak asi vysoko?, Píseň plísní, Ovce


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY