Slovenští rockeři Desmod vydali v březnu svou třetí desku "Derylov svet", s níž se pokusili odpovědět na stále ještě dost silnou nu-metalovou vlnu. Neoddiskutovatelný vliv popově melodických Linkin Park jim dává dobrou šanci uspět u posluchačů.
6/10
Desmod - Derylov svet
Skladby: Homo Sapiens, To nie je možné, Voľnym pádom, Hemeroidy, Dobrý nápad, Chceš sa hádať?, Nenávidím, Mám asi pravdu, MM, Po kvapkách, Diagnóza, Dokonalý svet, Posledná, Kto mi poradí
Celkový čas: 48:22
Vydavatel: BMG
Desmod pocházejí z Nitry a "Derylov svet" je jejich třetí deskou, ty předchozí se jmenovaly "001" a "Mám chuť". Skupina se na slovenské scéně pohybuje od poloviny devadesátých let a v současnosti ji tvoří šestice hudebníků ve složení basa, zpěv, dvě kytary, bicí a DJ. Už podle toho je zřejmé, kam
Desmod zařadit. Oni sami přiznávají, že se tentokrát nechali inspirovat experimenty se zvukem, s používáním scratchingu, což hodlají praktikovat také během živých vystoupení. A právě ty by měly být doménou, neboť jejich standardní nu-metal je ke koncertování jako stvořený.
Už první skladba "Homo Sapiens" jasně určí následující směr - syntezátorový nástup, ztlumená kytara, vzápětí intenzivní příval riffů. Výrazné melodie, v pozadí aranžmá dobarvující práci DJe, kritické texty. Že to odněkud znáte? To
Desmod nezakrývají, vypůjčili se postupy, které před nimi ozkoušeli
Papa Roach ("Nenávidím"),
Linkin Park ("To nie je možné", "Homo Sapiens") nebo
Crazy Town ("Hemeroidy"). Velice chytře vše poskládali dohromady, poučili se z chyb. "Derylov svet" není ani v nejmenším invenční deska, naopak jednoznačně odkazuje k žánrovým celebritám, pravděpodobně záměrně zůstává ve stínu světových hvězd.
Co musíme
Desmod přiznat, je výtečný zpěv Mariána Kollára alias Kullyho a čich na melodie, které se ideálně vklíní mezi "umírněné" kytarové podloží. Ani texty nejsou úplně špatné, jednotnou myšlenkou je lidská prohnilost, zbědovaný stav společnosti a jejího chování. Tradiční rocková témata ale
Desmod nahlížejí bez zbytečného patosu, za použití několika povedených veršů a slok. Nedostatkem je neautentičnost. Písničkám jako takovým toho příliš vytknout nemůžeme - ne snad, že by šlo o kompoziční skvosty, ale splňují předpoklady úspěšné rockové pecky -, až na skutečnost, že až příliš připomínají výše zmíněné kapely. Autentičnost a vlastní identita je ovšem obecný problém většiny tzv. nu-metalových souborů.
"Derylov svet" není zlá deska, pokud rezignujeme na hledání originality a svébytnosti. Jelikož tato hudba je dělána pro lidi, kteří mají nu-metal rádi, bude jimi album pravděpodobně přijato pozitivně. Není náročné, ale zároveň ani hloupé, kloubí v sobě všechno, co přineslo modernímu crossoveru úspěch a rozhodně neřeší otázku hledání nových, neprošlapaných cest. Pro to všechno mu dávám šest hvězdiček, ačkoli by mohlo dostat podstatně méně, ale také možná i více. Zaleží na posluchači.