Schodiště jdou "Kupředu!" s nebývalou energií

Více než pětatřicet let funguje kapela kolem Martina "Doktora" Krajíčka Schodiště (dříve Nahoru po schodišti dolů band). A na nějaký hudební důchod to zatím nevypadá, protože její lednová novinka "Kupředu!" doslova srší energií a baví neotřelými nápady.

8/10

Schodiště - Kupředu!

Vydáno: 1.1.2020
Celkový čas: 43:12

Skladby: Mám sto chutí, Vyhlídkový let, Kupředu!, Don Kichot, Samotář, Co se stalo, Díra v těle Kousnul mě pes, Model 76, Není čas, Dvě nasraný kočičky, Stíny

Vydavatel: Galén

Muzikanti z letité skupiny Schodiště jsou stále samé překvapení. Ještě než svůj název zkrátili z původního Nahoru po schodišti dolů band, postupně opouštěli původní hudební jádro tvořené novou vlnou s tehdy u nás revolučními prvky ska. Nyní mají daleko rockovější sound, který rozvinuli již na předchozím počinu "Roztoky" z roku 2011. Oproti němu je ale "Kupředu!" tematicky ráznější, ironičtější a s marginální melancholií.

Velkou devízou novinky jsou hravé a zároveň poetické texty Miroslava Klímy, který je součástí kapely a tvůrčím jádrem od roku 1987. Jeho talent kličkovat mezi metaforami a jasným sdělením je neocenitelným pilířem tvorby Schodiště a zdá se, že nápady mu ani zdaleka nedocházejí.

Ostatně hned úvodní rebelská "Mám sto chutí" vykouzlí asi nejednomu posluchači úsměv na tváři: "Mám sto chutí začít s novým návykem, zdravit lidi vyplazeným jazykem, procházet se na řemínku s králíkem." Stejně tak i v titulní "Kupředu!": "Ať život není jedna velká šeď! Ať v čistých řekách zase plavou candáti a sleď, ať z montoven se ozývá smích šťastných tátů, ať uklízečkám příjemná je vůně saponátu!"

Ale nejsou to jen zdařilé texty, ale také hudební složka, která je díky plejádě nástrojů a instrumentálnímu umu jednotlivých členů formace zvukově bohatá a pestrá. Třeba "Vyhlídkový let" je rytmicky nakažlivý i díky podmanivé akordeonové lince.

Schodiště je na "Kupředu!" v opravdu nebývalé formě a servíruje jednu povedenou píseň za druhou. Na albu nenajdeme slabého místa, naopak mnohé z nich patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kapela za dlouhé období napsala ("Kupředu!", "Díra v těle", "Není čas"). Z materiálu je cítit pozitivní energie a chuť hrát. Nepochybně k tomu přispěla i omlazená sestava v podobě klarinetisty Jaromíra Linharta (od roku 2005) a kytaristy Ondřeje Fencla (od roku 2007). Deska tak kromě klasické poetiky pražské skupiny nabízí i moderní aranže a zvuk. Lépe ten rockový rok začít nemohl.

• hněv (Feyer, 21.01.2020 15:18) Reagovat

  No nééé? Po osmi (!!!) letech se kapela konečně usebrala k vydání pár nových písniček? Já myslel, že už všichni umřeli, rozpadli se a zmizeli...
  
  

  • Re: hněv (Ondřej, 21.01.2020 16:22) Reagovat

    Mezitím vyšlo pětipísničkové EP poloKruh (2013).
    
    

• Asi jsme poslouchali každej jinou desku, mě se n... (Jan V., 31.01.2020 19:38) Reagovat

  Asi jsme poslouchali každej jinou desku, mě se nelíbí. Texty pořád špatný, Klíma buď neumí psát, nebo Krajíčkovi jeho texty nejdou do huby. "Dvě nasraný kočičky" jsou stejně děsný jako "Zakládáme kapelu". "Vyhlídkový let" hodně čerpá ze starší pecky "Ze zvyku". Bubeník rád otevřenou hajtku, že jo?
  
  

  • Re: Asi jsme poslouchali každej jinou desku, mě se n... (boleslav.hnipirdo, 23.11.2020 13:53) Reagovat

    Úplně souhlasím. Já za poslední dobrou desku považuju "Mokrý prádlo", a to ještě jen půlku. Odešla z toho ta lehkost ve sdělování závažnýho. Tvorba z 80. let jako vtipně sarkastický veršovánky tehdejší reality, od kabaretu k "Ukazováku" plnýmu tý jejich hravý hořkosti a "Pržole", kde podle mě - narozdíl od recenze aktuálního alba - právě tam nebylo slabého místa a bylo úplně vyjímečný - hudebně, textově, atmosférou... Sleduju to pořád se zájmem od vysoký už 20 let a vůbec to nechci psát apriori zle. Jen mám pocit, že se s "Tancem" jako předělem trochu vytratil vkus, celkově v ex-NPSDB převládla jistá fádnost a navíc podle mě taky zbytečná, silově "rockerská" poloha, která skupině nesedí.
    
    

8/10

Recenze: Koncertní nahrávka "Bratislavská lýra" dokazuje, že Marika Gombitová na tomto festivalu vždy excelovala Jako my máme svou Lucii Bílou, Slováci vzhlížejí jako ke své pěvecké ikoně k Marice Gombitové. Ke zpěvačce, která svůj ohromný hudební dar musela částečně obětovat na oltář svému zdravotnímu stavu, ale nevzdala se. Album... čtěte zde

Vydáno: 10.01.2026 08:00 v sekci Recenze

8/10

Hudba v TV: "Na první dobrou" s Edem Sheeranem pobaví i jeho zapřisáhlé odpůrce Pokud už jste to kvůli stále horším a horším deskám s Edem Sheeranem vzdali, dejte mu alespoň hodinu času, abyste si ho zase zamilovali díky jednozáběrovému speciálu "Na první dobrou". A pokud patříte mezi jeho či filmové... čtěte zde

Vydáno: 09.01.2026 09:00 v sekci Recenze | Hudba v TV

Naživo: "Srdce jako kníže Rohan": Byli jsme na premiéře nového recitálu Michala Horáčka s Michaelem Kocábem a Naďou Válovou Michal Horáček má nový recitál "Srdce jako kníže Rohan". V něm rekapituluje svou spolupráci s Michaelem Kocábem a také nechává nahlédnout do připravovaného projektu "Pozemský prach a Boží dech", na němž pracuje zejména s Ivem... čtěte zde

Vydáno: 08.01.2026 19:00 v sekci Naživo

První místo v rádiích i ve streamování. Taylor Swift se pyšní aktuálně největším hitem v Česku O zatím poslední studiovce Taylor Swift "The Life of a Showgirl" se navzdory prodejním a streamovacím rekordům většinou nepsalo moc lichotivě. Singl "The Fate of Ophelia" se nicméně stal velkým hitem, což dokládají i aktuální české... čtěte zde

Vydáno: 08.01.2026 08:00 v sekci Novinky | České hitparády

7/10

Hudba v tisku: Kniha "Všechno je špatně, zpátky na stromy!" nás vrací do těžké doby normalizace, kdy i u nás začal vznikat punk Kdo by neznal skupiny jako Visací zámek, Plexis, SPS nebo Wanastowi Vjecy? Všechny začínaly v osmdesátých letech minulého století. Jak se český punk a hardcore ještě za minulého režimu rodily, se snaží přiblížit kniha "Všechno je... čtěte zde

Vydáno: 07.01.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku