Ve středu začal osmnáctý ročník multižánrového festivalu Colours Of Ostrava. Vše odpoledne odstartovala ostravská parta Buty, ale nebyla to zrovna ona, komu patřilo pódium. První den vládly ženy - divoká a fanouškům se rozdávající MØ a éterická víla Florence And The Machine.
Live: Colours Of Ostrava 2019, první den
místo: Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
vystoupili: MØ, Florence And The Machine, Buty, Nèro Scartch, Kalle, Paya May a spousta dalších
datum: 17. července 2019
Fotogalerie 1 a 2
© Marie Trávníčková Další ročník multižánrového festivalu v ostravském industriálním areálu Dolní Vítkovice otevřel své brány krátce po středečním poledni. Akce se těší čím dál větší popularitě, což dokazoval fakt, že už první den se mezi starými těžebními věžemi pohybovalo množství lidí, na které jsme bývali zvyklí spíše během finále. Vypadá to tedy, že letos opět padne návštěvnický rekord, který byl vloni kolem 50 tisíc. Letošními taháky jsou především
Florence And The Machine,
The Cure,
Rag'n'Bone Man,
Tom Walker,
Zaz a další. První den zazářily především první zmíněná a severská divoška MØ. Ale pěkně popořádku...
Úderem půl šesté večerní
Barvy odstartoval tanečník a choreograf
Yemi A.D. svojí performancí. Se svými spolutanečníky, kteří stáli na štaflích mezi diváky, si přehazoval imaginární míčky, poté do této aktivity zapojil i návštěvníky samotné. Tím tak symbolicky naznačil, že bychom měli fungovat (předávat si energii, nápady, ...) nejenom na pódiu, pod ním a mezi oběma prostory, ale i mezi sebou. Performance se žel nesetkala úplně s pochopením diváctva, navíc byla docela dlouhá. K Yemimu se pak přidala i programová ředitelka
Zlata Holušová. Přivítala příchozí a společně s primátorem města a zástupci hlavních sponzorů
plnoletý ročník festivalu slavnostně zahájila.
© Marie Trávníčková Úvod vymysleli pořadatelé chytře. Ostravskou přehlídku otevřela ostravská kapela.
Buty letos slaví 33 let existence. Tematicky dobrá volba, úvod to však byl bohužel trochu vlažnější, než by bylo zdrávo. Formace, jež velké slávy dosahovala především před dvaceti lety a Pastrňákovými třiceti kily, sáhla po pomalejších a méně známých skladbách. Posluchači se ale nakonec dočkali i hitovek "Nad stádem koní", "Mám jednu ruku dlouhou", "Jednou ráno" či "Demáček" a také toho, že mohli po letech spatřit na pódiu starší spolupracovníky Vomáčku či Šmída.
Poté naše kroky zamířily na jedno z nejmenších hudebních pódií -
REC.stage projektu Čistý festival. Jde o buskingový prostor, kde si můžou potenciální hudební nováčci již čtvrtým rokem vyzkoušet, jaké to je zahrát si na velkých akcích. O úvod se postarala
Paya May z východočeského Dvora Králové nad Labem, která vloni vydala svou debutovou desku "Namaluj". Hudebnice, která si prošla pestrou hudební minulostí (od punku přes blues až po metal), si nyní zakládá na pop-folkovém základu a stala se černým koněm naší redakce pro letošní ročník. Nerozhodil ji ani problém s technikou v úvodní skladbě "Pacienti" a předvedla příjemný set. Pár hodin nato zde vystoupila i brněnská klučicí formace
Pro Tebe (dříve Alright Now). Na studiovou nahrávku teprve čeká, ale naživo jí to šlapalo.
© Marie Trávníčková Při studování tištěného programu jsme si všimli, že rozpis REC.stage obsahuje chybu - každý den jsou v něm uvedeny tytéž kapely. Vězte tedy, že druhý den se můžete těšit na
Electric Lady a
The Atavists, držitele dvou sošek Cen Anděl.
Ten večer se však zraky většiny návštěvníků upíraly na hlavní pódium, které patřilo k tomu nejlepšímu ze současné evropské popové scény. Vystoupila dánská umělkyně
MØ a v závěru prvního dne i očekávaná hvězda Florence And The Machine. Prvně zmiňovaná mi svojí bezprostředností připomněla loňské sety
Beth Ditto či
Jessie J. Živelná a živočišná umělkyně by se pro fanoušky rozdala. Od první chvíle zpívala mezi nimi, neustále se s nimi objímala, zdravila, podepisovala se a celkově s nimi komunikovala, proto se není ani čemu divit, že v závěru jejího setu došlo na stage diving. Takto má vypadat parádně odvedená práce a propojení s fanoušky. Milé překvapení prvního dne.
Oproti tomu víla Florence vsadila na zasněnost a celkovou rozplývavost v kombinaci se svým uhrančivým hlasem. Zdálo se, že více mluvila, než zpívala, a tak by mohla konkurovat již zmiňované Jessie J. K magickému zážitku z jejího vystoupení ovšem nahrával měsíc v úplňku.
MØ a Florence & The Machine očima David Böhma
MØ se především hned ze začátku musím omluvit. Očekával jsem, že za zmínku (pokud vůbec) budou stát jen největší hity jako "Lean On" a "Final Song". Víc jsem se zmýlit nemohl! Dánská zpěvačka předvedla povedenou, živelnou show. Již úvod naznačil, že muzikantka si pojede podle vlastních pravidel. "Purple Like A Summer Rain" si zazpívala s velikánským černým kloboukem na hlavě přímo v publiku. Pomalejší, ne však nudný rozjezd za mocného dunění přešel do následující "Imaginary Friend", při níž se diváci začali vlnit do rytmu.
© Tomáš Parkan / musicserver.cz Ještě aby ne. Samotná interpretka inspirovala více než dostatečně. Se svou pestrou, electropopovou hudbou byla jedno tělo. Jednu chvíli se vleže svíjela po pódiu, další zase divoce skákala do výšky. Mezi přihlížejícími proskotačila ještě několikrát, to když si třeba na pár skladeb přivlastnila maličkou stage naproti té hlavní. Z velmi chytlavého setlistu vybočovala snad jen "Turn My Heart To Stone", jejíž opravdu vysoké hlasové položení podtrhovalo její podivnost. MØ si tyto výšky ale střihla velmi dobře, a vytvořila tak asi nejpoutavější moment celého setu. Jinak si ale chtěla
jen zapařit. Kdo na tuhle hru přistoupil, bavil se jistě královsky.
Florence And The Machine dodali přesně to, co se mohlo očekávat - dokonalost. Hodinu a čtvrt dlouhé vystoupení střídaly chvíle dojemné, taneční, tiché a euforické. Ano, tak moc zvládne
Florence Welch uhranout. Nedílnou součástí tohoto jedinečného balíčku je samozřejmě i doprovodná kapela. V momentech, kdy bosá zpěvačka poletovala po pódiu jako pohádková víla nebo naopak na chvilku odpočívala, mohl posluchač ocenit vokalistky, které se rovněž činily. Kouzlilo se i u hudebních nástrojů, například na harfě při "Queen Of Peace". Nad hlasovými schopnostmi dvaatřicetiileté interpretky člověk nepřestával žasnout. Sama si jich je dobře vědoma, například při "Dog Days Are Over" si publikum nejprve ztišila, až pak se svými vokály dotkla hvězd.
© Tomáš Parkan / musicserver.cz Tipoval jsem, že mezi písněmi toho příliš nenamluví, Flo ale ostravské publikum, jak sama prohlásila, uchvátilo. Její povídání spojovala jedna věc: vděk. Muzikantka dobře věděla, že přední řady na její koncert čekaly už od rána, a tak se jim náležitě věnovala. Úvod "What Kind Of Man" nejprve odzpívala zapřena o fanoušky, následně je při instrumentální části dlouze ovívala svými vlasy. Tyto roztančené songy střídalo několik intimnějších, například krásně gradující "Patricia" nebo přídavková "No Choir". Na velkých obrazovkách se s děním na pódiu střídaly jednoduché projekce květin, polí či nebe v sépiových barvách.
Zmiňme také osvobozující chvilku, kdy zpěvačka požádala přihlížející, aby schovali své telefony, poslali veškeré negativní myšlenky pryč a zaskákali si. A tak se také stalo. Skladba "Shake It Out" koncert a potažmo i první den festivalu uzavřela na jedničku. Bylo to velké, chvílemi dojemné, ale především nádherné.
Českou scénu zastoupili
Kalle, pro které byla Full Moon stage opravdu full a spíš by se hodili na větší prostor. Pořadatelé na to mohli být připraveni - držitele již dvou Andělů možná trochu podcenili. O největší
kravál v tom dobrém slova smyslu se z českých muzikantů ten večer postaral elektronický talentovaný mág a producent
Nèro Scartch, člen
Mydy Rabycad, který vystoupil se svým sólovým projektem.
© Marie Trávníčková Colours Of Ostrava jsou letos zase o něco větší. Organizátoři přidali nejrůznější vychytávky pro návštěvníky, rozšířili fashion zónu, v areálu najdete průchod s třásněmi (místo pro povinné seflie), tramvajovou kavárnu, nejrůznější světelné obrazce či další posezení a rozšířený sortiment ve food courtech. Festival se celkově řadí mezi nejčistější a nejekologičtější hudební akce, co znám. Letos například vyřadil ze svého sortimentu plastová brčka.
Druhý den Barev otevře
David Stypka &
Bandjeez, dále zahrají skotský písničkář
Tom Walker, soulový zpěvák s velkým hlasem Rag'n'Bone Man a vše uzavřou domácí
Kryštof.