Berenika Kohoutová - Nejsem typ, kterého by popadaly múzy

01.08.2019 14:00 - David Böhm | foto: Ben Renč

Rebelka, provokatérka. Tak bulvár tituluje herečku a zpěvačku Bereniku Kohoutovou. Ona sama se tak však vůbec necítí. Například aktuální singl "Dělám stojky" zkrátka popisuje to, co Berenika v barech skutečně dělá. Během rozhovoru jsme si popovídali také o chystané desce a o spolupráci s Jiřím Burianem.
V tiskové zprávě stojí, že jste ráda, že můžete hudbou tvořit svou vlastní image. Jak byste ji popsala?

Co se týče nějakého PR hlediska, popsala bych ji jako otevřenost a posouvání hranic. Umím si představit, jak mě novináři a média budou titulovat jako provokatérku a rebelku, ačkoliv tak sebe samotnou nevnímám. Nicméně mi to takto podsouvalo tolik lidí, že musím uznat, že na tom něco pravdy bude. Za sebe bych řekla, že jde o výpověď holky mého věku, a podle toho tak hudba zní. Jednoduše to, co prožívám, ze sebe vydávám.

Berenika Kohoutová
© Ben Renč
Zásadní pro vás bylo setkání s Jiřím Burianem. Můžete ho přiblížit?

S Jiřím jsme se již trochu znali i před oním setkáním, ale tenkrát jsem ho oslovila s nabídkou nahrání desky. Ukázala jsem mu své texty a několik skladeb, které jsem již natočila se svými přáteli. Jemu se materiál líbil, a tak jsme začali nahrávat. Rozumíme si a společná práce nás baví, víc není třeba dodávat. (smích)

Věříte, že byste se k nahrávání alba dostala i bez tohoto setkání?

Věřím, že desku bych určitě natočila, akorát s někým jiným a zřejmě i o něco později. Takhle do sebe všechno s Universal Music a Jirkou strašně krásně zapadlo a já jsem za to velmi vděčná.

Pokud jsem správně pochopil, je pro vás dělání stojek v baru celkem přirozené. Potřebujete k nim nějakou oporu?

Vlastně ani nevím, kde se to ve mně vzalo. Jako bych v sobě měla nějaký přetlak a jednoduše potřebovala být hlavou dolů. Oporu potřebuji, ale než o zeď, raději o nějakého chlapa, což celou situaci právě pěkně opepří.

Je "Dělám stojky" vlastně něco, na co by se vám na party dobře tančilo?

Určitě. Aktuálně mě ale ten singl spíše otravuje, protože jsem ho během natáčení slyšela snad stotisíckrát, a tak pro mě tak trochu ztratil kouzlo. Doufám ale, že po čase se vrátí zpátky.

Video jste točili s pomocí jakéhosi stojkomatu. Jak taková věc vypadá?

Berenika Kohoutová
© facebook interpreta
Je to speciálně vyrobený stroj, na který mě Jordan Haj a Givinar Kříž přikurtovali. Před obličej mi dali kameru, já se rukama zaklínila a kluci mnou pořád otáčeli. Šlo tak trochu o pouťovou atrakci, jenže u té člověk ví, že na ní předtím jelo už spousta lidí. V životě už bych do stojkomatu nevstoupila. (smích)

Koho se svou novou tvorbou chcete oslovit? Máte na ni nějakou zpětnou vazbu?

Od svých nejbližších jsem dostala samé pozitivní reakce, z čehož mám obrovskou radost. O to, že se má hudba bude líbit právě jim, mi jde asi ze všeho nejvíc. Přála bych si oslovit docela široké publikum. I proto jsme si vybrali mainstreamový pop, a to v češtině. Nad angličtinou jsem neuvažovala, chci, aby texty patřily mně, a v anglickém jazyce bych je dost možná projela na frázích. Taky bych řekla, že angličtinu si člověk poslechne a napoprvé ji dost možná přejde, což se v češtině podle mě nestane. Něčím chytne.

Po poslechu "Stojek" jsem očekával písničky v podobném duchu, další čtyři songy mě ale překvapily spíše pomalejším tempem. Je vám to příjemnější?

Mě toto zmatení dost baví. Že si lidé poslechnou "Dělám stojky", ale pak přijde třeba "Plamínek zhasnul" a čeká je velké překvapení. Že mám i jinou polohu. Právě v tom je pro mě kouzlo hudby - v rozmanitosti.

Můžeme očekávat více písní ve stylu pilotního singlu?

Ještě jednu ve stylu rychlého disca určitě ano. Pak máme ještě tři, ale to je spíše jen rychlý, úderný popík. Dohromady máme jedenáct skladeb, zbývá už jen domixovat a domasterovat. Kdybych měla zvolit svou nejoblíbenější, zřejmě bych sáhla po "Hledáš to, co já mám". Opravdu ji miluji, protože jsem neskutečně spokojená s textem.

Právě v téhle skladbě se mi moc líbí taková kouzelná pasáž: "Budu snídat jenom s pánem, co mě dvě stě let zná." Kde čerpáte inspiraci?

Berenika Kohoutová
© Ben Renč
Ani vlastně nevím, tohle je docela starý text, asi pět let. Nějak mě tahle pohádkovost opustila. Většinou skládám texty na hotovu hudbu, to mě inspiruje nejvíce. Někdy píšu i bez hudby, ale docela se do toho musím nutit. Nejsem typ, kterého by popadaly múzy a musel chodit s notýskem, aby si vše hned zaznamenal. Když mám k dispozici hudbu, jsem schopná ji otextovat i za čtvrt hodiny.

Jirka vám s psaním textů pomáhá?

Společně jsme měli dvě soustředění, na kterých jsme desku dodělali. Během jednoho jsme dokončili pět písní, během druhého čtyři. Pak zbyly asi čtyři songy, které jsem donesla já. V těch dvou soustředěních jsme zvládli asi tři čtvrtiny desky.

Takže se v tvůrčím procesu dlouze netrápíte?

Kdepak. Dodělám a jdu od toho. Chci okamžitě dělat další věci. Asi nejsem perfekcionistka, líbí se mi ty písně tak, jak vzniknou. S obavami jsem se před nedávnem ptala svého partnera, zda nejsem divná nebo lempl, že se se vším spokojím. Podle něj jsem trochu pankáč a myslím, že má pravdu. Nebaví mě dočišťovat.

Nebyl ve hře jiný pilotní singl než "Dělám stojky"? Nebo jste se vyloženě chtěla uvést něčím odvážnějším?

Přesně to jsem chtěla. I tady v Universal Music píseň okamžitě chytla, proto jsme ji vybrali. Člověk si nemusí říct, že jde o suprovou věc, ale naopak třeba o úplnou blbost, ale zaujme. Zatím nevíme, zda se "Stojek" chytnou rádia, ale ta údernost nám přijde skvělá.

Berenika Kohoutová

Berenika Kohoutová žije od narození v Praze. Již od dětství se věnovala zpěvu, následně studovala herectví na Pražské konzervatoři. Mezi lety 2008 a 2010 zpívala ve skupině DiscoBalls. Ta v roce 2009 získala i nominaci v Cenách Anděl. Od roku 2011 spolupracuje s Emilem Viklickým. Právě s ním o dva roky později natočila nahrávku "Berenika Meets Jazz". K vidění byla i v televizi, a to ve čtvrté řadě soutěže Tvoje tvář má známý hlas. Momentálně spolupracuje s Jiřím Burianem na popové desce jménem "Holka roku". Očekávat ji můžeme na podzim.

Chtěla byste vy sama v budoucnu přispět do nahrávacího procesu nějakými hudebními nástroji?

Zatím si netroufám. Je možné, že se to stane, protože umím hrát na klavír, jen nejsem tak dobrá, abych dokázala improvizovat nebo něco vymýšlet. Docela mě to mrzí, ale myslím, že k tomu nějak dospěji. Přiznám se, že mě to ani příliš neláká, spíš si říkám, aby mě jednou nemrzelo, že jsem se alespoň nepokusila.

Zvažujete vrátit se k jazzu?

Berenika Kohoutová
© facebook interpreta
Není se kam vracet, protože se mu stále věnuji. S deskou "Berenika Meets Jazz" a Emilem Viklickým stále koncertujeme po jazzových festivalech nebo malých klubech. Někdy třeba i druhou jazzovou desku natočím, ale řekla bych, že už nebudu chtít kombinovat jazz s popem, protože si ten pop odbydu jinde.

Budete nyní vystupovat sama, nebo s kapelou?

Budu vystupovat s vlastní doprovodnou kapelou, ale ještě jsme společně nezkoušeli. Trochu se bojím, protože mě čeká velká zodpovědnost. Ale extrémně se na to těším, a tak věřím, že tenhle pocit a větší energičnost nějakou trému snadno přebije.

Máte na letošek již v plánu nějaké koncerty? Křest alba? Anebo něco jiného kromě hudby?

Rozhodně, jen ještě nemáme termíny. Aktuálně na tom pracujeme, doprovodné turné chceme udělat brzy po vydání desky. Dále mám spoustu divadelních premiér, například "Saxánu" ve Studiu DVA.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY