One Ok Rock už sice nejsou jako dřív, ale svou cílovku v Praze zabavili

22.05.2019 21:39 - Jan Trávníček | foto: Kateřina Postránecká/monstermusic.cz

Čtyři Japonci, kteří hrají něco mezi pop-punkem, power popem a alternativním rockem na mezinárodní scéně je v hudebním světě pořád ještě docela nezvyklá kombinace. A i když jejich popularita nestojí ani zdaleka jen na tomto, je to něco, co si při zahlcení hudbou zapamatujete.

Live: One Ok Rock

místo: Lucerna Music Bar, Praha
datum: 20. května 2019
support: Anteros, Dan-Lancester
setlist: Push Back, We Are, Taking Off (with Dan Lancaster), Unforgettable, Clock Strikes, Head High, Take What You Want, Stand Out Fit In, (Instrumental), Giants, I Was King, Change, The Beginning, Jaded, Mighty Long Fall, Wasted Nights

Když jsem o One Ok Rock psal u příležitosti jejich show na Rock im Parku 2016 poprvé, označil jsem je za takové tvrdší Simple Plan a doporučil je (i sobě) k nastudování, protože patřili k nejzajímavějším mladým kapelám, které se tehdy v Německu předvedly. Na regulérní koncert, který se z původně plánovaného Velkého sálu Lucerny přesunul do menšího Lucerna Music Baru tak bylo proč se těšit. Jenže za ty tři roky se něco změnilo.

Kapela vydala další dvě alba a postupně zcela vyměkla. Dnes už tak není jen naopak měkčí verzí Simple Plan. Jejich současná tvorba jde na ruku ještě mladšímu publiku a řadí je sice ještě ne k boybandům, ale spíše někam vedle Against The Current nebo PVRIS, tedy formacím, které fungují spíše jako idoly k zamilování se než skutečně hudebně zajímavá uskupení. Což zní tvrdě, proto je ještě potřeba k tomu "A" říct i "B".

Objektivně s nimi totiž nic špatně není a pražský koncert to potvrdil. Takahiro Moriuchi zpíval čistě, sebejistě a energicky, publikum spolehlivě hecoval k bezuzdnému skákání skoro v každé písničce a už tak výbornou atmosféru v sále ještě zvedal. Mezi fanoušky byly i tací, kteří s kapelou jezdí celé turné a svou oddanost dávali hlasitě najevo. Poznali to ostatně už i předskakující Anteros, s nimiž se publikum loučilo, jako by šlo o hlavní hvězdy.

Frontman také přirovnal půlkulaté pódium ke stageím od MTV, spolu s celou kapelou přiblížil, že skladba "Stand Out Fit In" je o tom, že je třeba být sám sebou, i když to není vždycky snadné a na chvíli se proběhl i s českou vlajkou. Za z počátku pomalejší "Head High" se tleskalo, jako by právě přistálo letadlo a zapomenout bychom neměli ani na zmínku o supportujícím Danu Lancesterovi, který si s kapelou zazpíval "Taking Off" nebo naopak trochu zbytečné ryze instrumentální číslo. Koncert to byl tedy regulérně vydařený a domů se šlo s úsměvem od ucha k uchu. Dál už je to jen o vkusu.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY