Sobota večer patřila v pražském Futurum Music Baru příznivcům melancholie oděné do černé barvy. Dostaveníčko si zde dala trojice kapel, které se všechny pohybují ve stejných mantinelech atmosférického metalu. Dva spolky staví na blackových základech, ten třetí, švédští Draconian, zase na death metalu.
Live: Draconian, Harakiri for the Sky, Sojourner
místo: Futurum Music Bar, Praha
datum: 19. ledna 2019
Fotogalerie
Plakátově byli hlavní hvězdou Draconian (soudě tak alespoň podle velikosti písma), v Praze je doprovodili Sojourner a Rakušané
Harakiri For The Sky, které si publikum mohlo osahat, byť ve značně nevýhodném časovém slotu, na třiadvacátém Brutal Assaultu. Sestava to byla náladově dobře propojené, v podstatě se dařilo narušovat hranice mezi tím, kdo je vlastně předkapela či kdo vlastně hraje před kým. Už fakt, že hrací časy Draconian a Harakiri For The Sky byly shodné, ledacos napovídal: headliner budiž tentokrát pro každého v publiku jiný. A to se nutně projevilo i na pohledu autora tohoto textu, byť jisté objektivní důvody by se našly.
© Tomáš Rozkovec / @musicserver.cz Sojourner přišli včas a svůj set epických desetiminutových skladeb odehráli se solidním nasazením. Potěšilo příjemné civilní vystupování i nasazení, odezva byla rovněž dobrá, byť v tu chvíli měl klub k zaplněnosti ještě daleko. Škoda jen nešťastně nastaveného zvuku (a dojížděly na to všechny kapely, odbydeme si tedy tuto výtku hned na začátek), v kterém se trochu ztrácely jemné nuance, na kterých tento styl stojí. Začátek se nepřehledností a utopeností zejména ženského vokálu blížil k hranici průšvihu, korekcí se jej podařilo dostat až k poslouchatelnosti, jež nervala uši.
Harakiri For The Sky předvedli největší profesionalitu. Jako jediní si totiž za sebe alespoň pověsili banner s logem kapely a my se nemuseli dívat na nevzhledné logo klubu. Hudebně i nasazením to rovněž bylo na výši. Oproti jejich předchůdcům i následovníkům si vystačili jen s jediným vokalistou a stavěli tentokrát na proplétajících se kytarách. Ty zvládly jak riffovat, tak sázet čisté tóny subtilních melodií, které jsou pro hudbu těchto Rakušanů typické. A dav pod pódiem také výrazně zhoustl, což se projevilo na atmosféře. Pro mě vítězové večera.
© Tomáš Rozkovec / @musicserver.cz Draconian staví na kontrastu jemného ženského vokálu a výrazného sebejistého growlu. Kombinace na deskách vskutku životná, obzvláště je-li podpořena epickou instrumentací a hutným zvukem. Bohužel, živý dojem z jejich death/doomu nijak nepřekvapil a nutil spíše k opatrnému zívání a čekání, zda se objeví alespoň něco, co dovede strhnout. Jako by ale i kapela jela na půl plynu. Opět bez banneru, uvolněná, ale bez nadšení. Standardní výkon, který ale přinejmenším polovině sálu sedl.
A teď si vybírejte, kdo byl vlastně ten hlavní. Zvláštní koncert...