Před necelým rokem začala s novým zpěvákem Marcem nová éra skupiny Support Lesbiens. Prý se najdou i tací, kteří (už třetí) změnu na postu frontmana ani nezaznamenali. Nové album "Glow" se ale od těch předchozích přece jen liší. Je popovější, což ale může znamenat odliv skalních rockových fanoušků.
Po Kryštofovi Michalovi a Czendovi Urbánkovi je aktuálním frontmanem
Support Lesbiens Dušan
Marco Marko. Ten nahradil Czendu, kterého to táhlo k češtině, comebacku domovské party
Post-It a tvrdší muzice.
Kdo by na české scéně neznal
Supporty a jejich boj o jméno skupiny. Zatímco Hynek Toman pokračuje dál v tažení s vlajkou Support Lesbiens, zbytek už přes pět let pokračuje jako
Portless, momentálně ve spolupráci s rapperem Henrym D.
Tomanova vlajka je však bohužel jen na půl žerdi. Novou deskou jeho formace více zpopovatěla a snaží se o moderní zvuk, což se jí povedlo. Deska je barevná, a to jak po vizuální, tak po hudební stránce. Ne ale natolik, aby působila mezi ostatními tuzemskými nahrávkami takový kontrast jako zbarvené podzimní listí mezi jehličnany.
Co se albu nedá upřít, jsou chytlavé melodie, jistá svěžest, odlehčenost a moderní aranž, které jdou ruku v ruce s mládím nového zpěváka, který do kapely dostal závan svěžího vzduchu.
Co se nezměnilo, je jazyk, kterým
Supporti převážně zpívají. "Glow" nabízí jedenáct písní a pracovali na něm s Ecsonem Waldesem, který stál za mixem. Výsledek prezentují jako společné dílo. S nápady přicházeli všichni členové, a je tedy zásluhou všech.
Za anglickými texty stojí právě nový zpěvák, který k nim přistupoval více metaforicky, přitom se ale snažil zachovat rukopis a sound, kterým se momentálně jako skupina vydávají. Za jediným českým textem (písně "Hazardér", která desku uzavírá) stojí
všudybyl Xindl X, který napsal trochu přesládlý, ale i tak líbivý song. Svým způsobem raritou je, že tato píseň zůstala na albu i v původním anglickém znění, a tak můžeme přímo posoudit, který jazyk jí více sluší.
Nástupce tři roky starého a oceňovaného alba
"K.I.D." neurazí, dokonale zapadne do rádiového repertoáru, ale ničím extra nevybočuje. S novým zpěvákem a celkovým soudem došlo zkrátka k radikální čáře mezi tím, co bylo, a tím, co bude.
Ale nemějme to
Supportům za zlé. Je to vývoj a jeho plusem je fakt, že skupina nestagnuje ani nepřešlapuje na jednom místě. Zkouší, rozvíjí se, a tím získává stále nové fanoušky. Ti původní, milovníci rockovějšího soundu, však, zdá se, pomalu odpadávají. Nezbývá tak než sledovat, jak to muzikantům v novém obsazení pošlape a jak dlouhého trvání bude mít tato etapa s Marcem.