Koncert, který zaznamenávaly kamery České televize, uzavřel sérii vystoupení "Moje světlo", jež kromě Prahy v minulých dnech zahrnovala i zastávky v Ostravě a Brně. A všude bylo vyprodáno. Není divu, vždyť Anna K. má v zádech výborné album "Světlo", které nedávno oslavilo rok od vydání a ve Foru za něj obdržela Zlatou desku. Právě z jeho konceptu vycházela vizuálně výrazná scéna, která hrála všemi barvami a spoluutvářela dojem pozitivní energie.

Jinak ale Anna K. nikdy nebyla a asi ani do budoucna nebude žádná megalomanka. Její koncerty stojí na výborných písních a na charismatu. Její zápal, když si jednou nohou vykročí dopředu a zpívá v předklonu, je ohromující, stejně tak momenty, kdy dokáže prezentovat klidné a spíše rozjímavé písně způsobem, že publikum snad ani nedýchá.

Byl to třeba případ balady "Tamaryšek", jejíž provedení s dětským sborem a cellistkou Adrianou Voráčkovou nelze nazvat jinak než jako pohlazení po duši. Nejinak tomu bylo u aktuálního singlu "Až mě zachráníš". Dokonce i letitá "Láska", v níž ji podpořil i její dlouholetý baskytarista Vladimír Guma Kulhánek, působila v prožitku autenticky, a to už je dnes Anna K. na své cestě o kus dál. Snad nejvíc však vynikne v písních, které jsou sice postaveny na určité melancholii, ale zároveň v nich může prodat svou duši rockerky ("O kousek vedle tebe", "Šestý smysl" nebo "Po dvou vteřinách").

Kostru vystoupení zákonitě musely tvořit hlavně písničky z alba "Světlo". První singl, příjemná letní hitovka "Vždycky se budeme znát", zazněl dokonce dvakrát - na úvod a pak ještě v bloku přídavků. Jednoho z největších ohlasů se dočkala "Co mi za to dáš?", která nabízí všechny charakteristické přednosti Anny K. zabalené do současného kabátku. Možná proto má její klip na YouTube už přes milion zhlédnutí.

S Kühnovým dětským sborem, který vypomohl hned v několika skladbách, vynikla výpravnost i jistá spirituálnost "Pyramidy boha slunce". Snad jen škoda, že se do nabitého playlistu už nevešly optimistické "Děti krásy", které by do konceptu koncertu oslavujícího život skvěle zapadly.

Z hostů se představil ještě Mirai Navrátil, který sice přišel o hlas, ale i tak se zpěvačkou vystřihl "Když nemůžeš, tak přidej" a rozezpíval obecenstvo. Možná už vám tato písnička po všech těch rotacích v rádiu leze na nervy, ale v rámci večera měla své odůvodnění: Annu K. totiž loni doprovázela snad při všech cestách do nemocnice a nejspíš si v ní našla své motto. Vrcholem byla účast Jaroslava Uhlíře, který přišel na klávesy zahrát šansonově laděnou melodii "Prokřehlá", kterou pro kolegyni na loňskou desku napsal.

Závěr se nesl převážně ve svižném tempu. Na publikum se valily hity jako "Noc na zemi" "Nebe" nebo osvědčená koncertní vypalovačka "Volá tě noc", kterou známe v originále pod názvem "Because The Night" z repertoáru Patti Smith. Překvapivé bylo, že jako úplně poslední zazněla táhlá "Chvíle nad vodou". Rytmické vytleskávání a sborový zpěv úderných refrénů tak mohla vystřídat zářící světýlka a příjemně zasněné pohupování.

Dvě hodiny muziky, dvě hodiny energie, dvě hodiny Světla - s velkým i malým s. Anna K. ho zase jednou rozeslala do všech světových stran a potvrdila, co o ní už stejně všichni víme: že navzdory všem životním překážkám zůstává nezlomnou optimistkou a srdcařkou.