DVD "David Gilmour In Concert" je záznamem netypického a velmi pěkného koncertu zpěváka a kytaristy Pink Floyd. Koncert zahrnoval jak klasické kousky skupiny, tak i překvapivé skladby v zajímavých aranžích a v intimnější podobě. Více o dévédéčku se dozvíte v recenzi.
8/10
David Gilmour - In Concert
Celkový čas: 130 min.
Skladby: Shine On You Crazy Diamond (Parts 1-5), Terrapin, Fat Old Sun, Coming Back To Life, High Hopes, Je Crois Entendre Encore, Smile, Wish You Were Here, Comfortably Numb (with Robert Wyatt), Dimming Of The Day, Shine On You Crazy Diamond, A Great Day For Freedom, Hushabye Mountain, Dominoes, Breakthrough (with Richard Wright), Comfortably Numb (with Bob Geldof & Richard Wright)
Vydavatel: EMI
Když jsem poprvé zjistil, že na DVD existuje nějaký záznam sólového koncertu
Davida Gilmoura, velmi mne to překvapilo. Jistěže mile, vždyť
Pink Floyd, Gilmourova mateřská kapela, jsou u ledu od turné po desce "The Division Bell" (jest zachyceno na dvojalbu "P.U.L.S.E.") a to už je bratru sedm let. Gilmourova vystoupení, jakým bylo například vypečené hostování na koncertu Paula McCartneyho v liverpoolském Cavern Clubu, kde slavného Brouka doprovázel na kytaru, byla ojedinělá. Vůbec jsem netušil, co od záznamu koncertů (Meltdown Concert a Royal Festival Hall Concert 2002) můžu očekávat, ale nakonec to věru stojí za to.
První půlku floydovské klasiky "Shine On You Crazy Diamond" (tedy části 1 až 5) je zde možno slyšet v neskutečné akustické podobě. Dalšími nutnými základními stavebními kameny byly "Wish You Were Here" a "Comfortably Numb" z těch starších a naopak "Coming Back To Life", "High Hopes" (vynikající!) a "A Great Day For Freedom" ze zatím poslední studiovky "The Division Bell". Mezitím Gilmour překvapivě sáhl po dvou skladbách Syda Barretta nebo po Bizetově francouzsky zpívané "Je Crois Entendre Encore". V některých momentech byl koncert velmi komorní (třeba píseň "Smile") a díky úsporné instrumentaci a scéně bylo možno se hluboku ponořit jen do hloubky hudby bez dalších přídavných (a někdy paradoxně rušivých) elementů. Je úžasné, jak takto obnažený a daný napospas publika, Gilmour celý koncert bravurně zvládl. Ačkoliv neoholený, s poněkud větším bříškem, v tričku a akustickou kytarou z povzdálí připomínal Honzu Nedvěda.
Teď k bonusům. Texty písní bych přivítal raději jako titulky než v samostatných kapitolách bez hudby, ale to je jediná výtka. Jsou zde tři klipy z minulých let, kde Gilmour účinkuje, určitě největší kuriozitou je interpretace Shakespeara na hudbu Michaela Kamena ("Sonnet 18"). Mimochodem Kamen při našem koncertě hraje na klavír a hoboj. V domácím videu nahlédneme do přípravy vystoupení, ale největší chuťovkou pro amatérské i profesionální kytaristy je část "Spare Digits", kde je koncert zaznamenán pouze kamerou sledující Gilmourovy ruce na kytaře! Velmi zajímavé.
Shlédnutím DVD "David Gilmour In Concert" se též naskytla možnost srovnání s nedávno uvedeným koncertním DVD bývalého Gilmourova kolegy Rogera Waterse "In The Flesh". Waters je podpořený početnou kapelou a baterií vizuálních a zvukových efektů, Gilmour bez obrazové projekce, poloakusticky a s nezvyklým nástrojovým obsazením doprovodné skupiny. Waters i v pomalých skladbách jaksi pompézní, Gilmour intimní až na kost. Oba účinně zasahují posluchače, každý jiným způsobem a pak z toho rezultuje závěr, že nejlepší je mít doma disky oba.
Přesné kvůli podobným zážitkům existuje DVD. V klidu domova, dle chuti při čaji nebo pivu, si vychutnat nevšední hudební večer, který vám servíruje někdo jako
David Gilmour. Bez zbytečné pompy, v jemné podobě, srdce na dlani. K něčemu takovému se vyplatí pořád se vracet, protože je to velmi čisté a úpřimné.
-
vyborny (kozel, 02.12.2002 14:05) Reagovat
To DVD je fakt vyborny
-
Opravdu skvělé album (Giovanni, 30.12.2004 14:33) Reagovat
Skutečně, David mne na tomto albu nezklamal, s jakou lehkostí a ledovým klidem podává písně z dob největší slávy Pink Floyd, to mě dostává... Jak je již v článku barvitě napsáno u skladby High Hopes "(vynikající!)", nemohu se s tím nic jiného než ztotožnit. High Hopes zde David opravdu vyšvihl a to cello do pozadí! Úžasné, zvláště na konci. Autor článku bohužel opomněl pár důležitých všcí, které se také trochu obsahu vymikají. Tak např. Comfortably Numb, která je na albu dvakrát, z čehož jednou vypomáhá sám Robert Wyatt a mohu říci, že velmi zajímavě a podruhé si v ní zazpívá sám Sir Bob Geldof, mj. autor monumentálního projektu Live Aid a rocker, který ztvárnil postavu Pinka v Pinkfloydovském filmu "The Wall". Neméně důležitým prvkem na albu je i skladba "Breakthrough", která je písní nikoho jiného, než klávesáka Pink Floyd Richarda Wrighta, který si ji na tomto koncertě s Davidem zahrál! Stejně jako Nick Mason přispěl Watersovi na "Set the Controls for the Heart of the Sun", je vidět, že všichni původní členové jsou stále schopni hrát, jen se dát znovu dohromady. Neočekávám, že se ke "zbytku" vrátí Roger Waters, ale jak v roce 1994 Dave poznamenal, že vidí horizont sedmi let jako ideální odmlku mezi alby, což mimochodem již nedodržel, není to věc nemožná a nesplnitelná. Myslím, že mluvím za všechny fanoušky Pink Floyd, když řeknu: Doufáme!
-
Genialny Gilmour (Ibby, 13.09.2005 12:40) Reagovat
Tento koncert je fakt krasa. Gilmour pridal cello a kontrabas (namiesto basovej gitari - dava nieco najavo Watersovi? :) ) Znie to prekrasne. Taktiez zmena klasickeho "tria" na choral. Gilmourove solove songy su taktiez prekrasne precitene a vytvaraju sialeny pocit v posluchacovi, ak po "desatminutovke" krasnej "spanielkovej" hre Dave chyti elektronicku gitaru. No a nehovoriac o mojich dvoch najkrajsich pesniciek (Wish U Were here a Shine On You Crazy Diamond) - su tak krasne zahrane, ze ak by clovek nemusel spat tak koncert pozera 11x denne!