Ready Kirken - Chceme rozvlnit emoční membránu

19.11.2002 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Ačkoli se pardubičtí Ready Kirken pohybují v nejvyšších kruzích českého pop-rocku teprve něco málo přes jeden rok, stačili si za tu dobu vypěstovat solidní renomé. K tomu nedávno vydali třetí desku "...čekal jsem víc", o níž (ale nejen o ní) jsme si povídali se zpěvákem a leaderem kapely Michalem Hrůzou.
Ready Kirken
© Ondřej Pýcha / Universal
S Michalem Hrůzou - kytaristou a zpěvákem skupiny Ready Kirken - jsem si popovídal v Lucerna Music Baru v den křtu nové desky "...čekal jsem víc". Setkání to bylo veskrze příjemné, byť nepříliš dlouhé. "Dole na mě čeká ještě jedna novinářka z nějakého dívčího časopisu. Beru to tak, že každá zmínka, každý rozhovor je důležitý," procedil skrze třídenní strnisko na tváři, než jsem si stačil připravit nádobíčko. Tato slova Michala Hrůzu a jeho kapelu vystihují - rozhodně jim nelze upřít snahu prosadit se, tah na branku. A soudě dle úspěchu singlů jim to zatím vychází na výbornou.

V době, kdy vám vyšla první, bezejmenná deska, jste se hlásili ke grungeové vlně. Ostatně jste jako takoví Pearl Jam zněli. Mohl bys ve stručnosti nastínit, jakými stádii si skupina vůbec prošla, než se dostala k dnešnímu kytarovému popu?

Základ bylo to, že skupinu jsem založil já se Zdeňkem Ceralem. My jsme oba kytaristé, proto bylo jasné, že naše hudba bude především o kytarách. Tehdy jsme ještě nevěděli přesně, co chceme, a tak jsme různě zkoušeli. Určitě byly naše věci do značné míry dobové, protože i když jsme nechtěli nikoho kopírovat, člověk se neubrání vlivu toho, co právě poslouchá. Jednou dobou jsme měli klávesy, takže jsme zněli trochu jako Depeche Mode, což vůbec nevadí. Nicméně v momentě, kdy se sestava ustálila, jsme to opět postavili na kytarách. Ale ujasnili jsme si, že není potřeba se vyjadřovat pouze s pomocí tvrdých kytar. Některé věci jemněji cítíme a musíme o nich také jemněji hrát. Možná je to tím, že stárneme.

Skupina Ready Kirken původně zpívala anglicky (nebo alespoň na debutu tomu tak bylo). Proč jste později přešli k rodnému jazyku?

Já jsem ještě před Ready Kirken hrál tři roky ve skupině Anachronik, kde se zpívalo hlavně česky, a vlastně jsem nikdy pořádně anglicky nezpíval. Jenže kolem první desky se to semlelo hrozně rychle a my jsme měli demáč nazpívaný pouze hatmatilkou. Bohužel na psaní textů potřebujeme dost času a ten jsme neměli. Byli jsme rádi, že se vůbec našel někdo, kdo nám tu desku vydá. Proto jsme také uvítali, když se nabídl kamarád Marek Kukla, a nechali jsme ho texty volně přeložit do angličtiny. Jenom jsme mu řekli, o čem by to zhruba mělo být, a já to poté přečetl u mikrofonu. Jakmile byl potom čas, začali jsme dělat texty v češtině.

Několikrát ses nechal slyšet, že jsi typ člověka, který o věcech hodně přemýšlí. To zní trošku nabubřele. Pověz mi, co si pod tím mám představit? Na co kladeš v životě důraz?

To je dost intimní otázka. Vždycky jsem si v duchu říkal, jak jednou na takovouto otázku odpovím, ale není to jednoduché. V první řadě jde o cit. Například my děláme muziku tak, aby z ní bylo něco cítit. Chceme rozvlnit tu emoční membránu. Ono, když se člověk dokáže rozbrečet nebo rozesmát, tak je to důkaz, že žije. Řeknu to jinak - člověk by se měl snažit si život užít. Nevím, jak moc se to daří nám, ale chtěli bychom, aby to z naší hudby bylo cítit.

Ready Kirken - Michal Hrůza
© Luboš Kreč / MusicServer.cz
V podstatě byste rádi nepluli pouze po povrchu, ale pokoušíte se ponořit i kamsi hlouběji směrem k opravdovému prožívání...

Přesně tak. Toho bych rád dosáhl. Nicméně k tomu, abys mohl vyprávět nějaký příběh, na sebe musíš nejdřív upozornit. Proto se snažíme prosadit, abychom potom mohli lidem říct, že na desce jsou i hlubší, zajímavější momenty. To říkám, protože jsem hrál v několika skupinách, které byly sice v otázce hloubky dál, ale nikdo se o nich nedozvěděl.

Snažíš se zabránit pronikání klišé do textů? Na vaší nové desce jsem jich pár našel, např. rým "záře - tváře" v písni "Polární".

Ono se tomu asi stoprocentně ubránit nedá. Já mám ovšem jeden příklad se slovem "láska". To může být klišé, ale zároveň nemusí. Přitom je to pořád jedno a též slovo. Záleží na tom, kdo ho říká, komu ho říká, za jakých okolností ho říká. Tak je to i s textem. Jde prostě o interpretaci a o to, jestli to ode mě zní věrohodně. Ale především - hudba je svobodná a nemůžeš říct, co je dobře a co ne. To je na ní pěkné, to na ní mám rád.

Ty jsi takřka výhradní tvůrce hudby a textů na deskách Ready Kirken, čím to je? Jsi natolik dominantní osobnost nebo jsou ostatní líní?

Asi v tom bude z každého něco. Většinou to probíhá tak, že já přinesu nějaký nápad a každý si ho pak zpracuje po svém. Panuje svoboda, dokud se nedostaneme do rozporu s původní myšlenkou, s původním nápadem.

Vraťme se ještě k "Vlnám". Ta deska měla poněkud pohnutý příběh vzniku, změnil bys na ní dneska něco?

To je těžké říct, protože deska vznikala opravdu složitě. My jsem tehdy byli přesvědčeni, že už se o nás nikdo nedozví, ale chtěli jsme si alespoň zaznamenat těch pár nápadů, které jsme měli. Protože jsme neměli peníze, nebyl čas nazbyt ve studiu, což je věc, která mně na desce vadí nejvíc. Teď bych spoustu věcí udělal jinak, dřív to nešlo. Když mně jeden den odešly hlasivky, druhý den jsem to stejně musel nazpívat. Ale blbě a někde je to znát.

Váže se k vaší nové desce podobná libůstka, jako když jste ve studiu zapomněli nazpívat celou jednu sloku v písni "Zejtra mám", na což se přišlo až dodatečně?

Ne, myslím, že ne. Teď jsme měli hodně času, takže všechno proběhlo v pohodě. I když možná se jedna pikantnost najde - písnička "Moje malá" vznikla den před nástupem do studia. My jsme ji měli v hlavě už dřív, ale nikdy jsme ji nezrealizovali. Tentokrát se to podařilo na poslední chvíli.

Jak se vám vůbec na novince pracovalo?

Dobře. Měli jsme klid, protože jsme přestali chodit do práce a mohli se hudbě věnovat od rána do večera, což je hodně příjemné a důležité.

Jméno desky "...čekal jsem víc" je vcelku provokativní, nemyslíš?

Název pochopitelně vychází ze stejnojmenné písničky. A také v tom je vtípek, protože skoro každý si rád rýpne: "No, čekal jsem teda víc!"

Ready Kirken - Michal Hrůza
© Luboš Kreč / MusicServer.cz
Album vám produkoval Petr Slezák z ostravského studia "C". Tentokrát jste se už tedy odhodlali svěřit se do rukou profesionála?

Poznali jsme i nějaká jiná studia, ale Petr je fajn člověk, který se na naši skupinu a naši hudbu perfektně napojil a klidně můžu říct, že deska je vlastně jeho dítě. On je její duchovní otec. Navíc jsme s ním měli výborné zkušenosti z "Vln", které koprodukoval.

Rozhlasovým éterem momentálně proplouvá singl "Černý brejle", který působí lehce posmutnělým tónem. Komu jsou věnovány verše "Nosím černý brejle / protože mi nejde / chránit mojí duši / která něco tuší"?

Jsi první, kde se ptá, o čem ta písnička je. Já se v ní stylizuji do lidí, kteří chodí po ulici v tmavých brýlích a jsou strašně tvrdí. Ty brýle nosí, protože nechtějí, aby jim bylo vidět do očí, aby bylo vidět, že mají nějaký problém. Já to sám někdy také dělám.

Na desce "...čekal jsem víc" je skladba "Když prší", u níž se přímo nabízí srovnání s podstatně starší "When It’s Raining".

Jasně, je to jedna a tatáž píseň.

Podle textu se mi to nepodařilo poznat, protože vaše první album má velice špatný zvuk a tobě na něm není příliš rozumět.

My jsme tehdy byli hodně vyplácaní z toho, že bude deska. A někdo mi poradil, abych pil při zpívání pivo, že potom budu mít správný feeling. Do studia jsem si přinesl spoustu lahváčů a ke konci už jsem nemohl texty ani přečíst. Právě to jsem zamaskoval rádoby americkým přízvukem.

Je pro tebe důležitý mediální a komerční úspěch?

Určitě bych chtěl, aby lidi věděli, že je tu skupina Ready Kirken, která to myslí s hudbou vážně. Jinak já beru např. úspěch v rádiích jako prostředek k tomu, aby si lidé desku pořídili a potom zjistili, že na ní je spousta zajímavých momentů, které by je tam nenapadlo hledat.

Když jsi nakousl téma pořizování desek, měl bych se tě zeptat na internet, kterému je právě v tomto směru ledasco vytýkáno.

My internet bereme celkem vážně. Máme internetové stránky, snažíme se, aby vypadaly dobře, aby byly přehledné, aby na nich fanoušci našli informace. Docela nás také internet láká jako prostředek zpětné vazby, kde nám návštěvníci můžou napsat svoje postřehy a názory.

Poslední dotaz - znáš MusicServer.cz?

Znám a pravidelně jej navštěvuji.

Díky za rozhovor.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY