Lavina - skutečně nová Lucie?

06.11.2002 05:00 - Honza Balušek | foto: facebook interpreta

Lavina je parta čtyř kluků a jedné dívky, jímž je v průměru okolo patnácti let. Jejich debutové eponymní album však obsahuje tolik potenciálních hitů, že by za ně leckterá ostřílenější kapela dala ruku do ohně a stejně tak několik tvrdých rockových skladeb, jaké by se ty stejné kapely možná i bály nahrát. Tady se skutečně vyplatí odhodit předsudky, protože Lavina by vám rozhodně neměla uniknout.
8/10

Lavina - Lavina

Celkový čas: 46:53
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Jako šéfredaktor MusicServeru se každý den potýkám s různými informacemi od nahrávacích společností o nových deskách a věřte tomu, že vždy se dozvím to, že ta a ta deska je skvělá, nejlepší, případně přelomová. Takže když jsem si přečetl o debutovém albu mládežnické kapely Lavina, že konečně mají teenageři svou Lucii, jen se mi ironicky zvedly koutky úst. Jenže pak jsem si tu desku poslechl a nestačil se divit.

Lavina je skupina pěti mladých hudebníků (čtyři kluci a jedna dívka) z Hradce Králové, jímž je v průměru patnáct let. A na jejich debutu je nejlepší to, že u něho nemusíte přemýšlet o tom, kolik jim je a chyby omlouvat tím, že jsou přece tak mladí. Pche, desku můžete klidně srovnávat s Chinaski či jinými poprockovými partami z Čech či Slovenska a vůbec při tom nemusíte myslet na to, že někteří ze členů třeba ještě nechodí ani na střední školu. Lavina totiž není nějaká teenagerská skupina, kdepak, je to skutečná a nefalšovaná kapela s velkým K. Proto nemá cenu dále zmiňovat jejich věk, protože v jejich případě na něj klidně můžete zapomenout.

Desku otvírá pilotní singl "Padám" a přesně naplňuje to, co najdete v té hitovější a rádii přijatelnější části tvorby Laviny - kytarový poprock se silnými a chytlavými refrény. Ještě o něco lepší je "Prodavač úletů", zábavné je intro písničky "Nic se mi nedaří", v níž maminka říká synovi, že jde k zubaři etc., čímž klidně kapela přiznává svůj věk a nepůsobí to nijak rušivě. Silnou první čtyřku uzavírá pomalejší "Binární rovnice" se skutečně rockovým refrénem. Čtyři první písničky, čtyři potenciální hity. A to nekecám. Potěšitelné, že i na zbytku desky je stále co poslouchat a hlavně kapela nastaví svou výrazně rockovější tvář. Klidně si dovolím tvrdit, že v některým pasážích je Lavina výrazně tvrdší, než poslední deska Lucie, což bych u podobné party rozhodně nečekal. Do těchto tvrdších věcí patří třeba "Duchapřítomnost", "Zombie" či vypalovačka "Fata Morgána". Dojde však i na odlehčenou a silně bublající elektronikou podepřenou hitovku "Létající ryby", v níž jako v jediné zpívá Žaneta, zbytek je po pěvecké stránce zcela v režii chlapců. Album je však výrazné nejen silným písničkovým materiálem, ale i svou zvukovou barevností. Střídá se razantní kytarový sound s příjemným popíkem či velkými vlivy elektroniky, která je více či méně slyšet ve všech skladbách. Občas se najednou vynoří sólo na flétnu, dívčí sbor, či jiná aranžérská překvapení. Je otázka, kolik je toho dílem producenta, který je skryt pod pseudonymem Lauter Von Bach, ale je téměř jedno či hodně nebo málo, protože svou práci odvedl každopádně skvěle. Výhrady nemám moc ani k textům, které sice nic zvláštního neřeší, ale troufám si říci, že běžnou úroveň české produkce mírně převyšují.

Ale není vše samozřejmě na této desce jen skvělé. Dvě písničky na ní totiž nejsou podle mého gusta. "Mám jen den" sice zajímavě zní, ale poněkud nepochopitelně v ní je zpěv poněkud falešný a v kontextu ostatních písniček jde o jednoznačnou slabotu. A taky závěrečný bonus v podobě předělávky nedávného hitu Dje Lucifera "Zlato, pojď na to". Samotná skladba je nahrána jako tvrdý crossover, v němž hrají prim kytary a rap, ale ona idea, proč je na desku písnička zařazena, mi není jasná. Taky jsem v patnácti byl jako každý teenager uchvácen sexem a věcmi s ním souvisejícími, ale proč zrovna Lavina převzala tuhle poněkud vulgární pecku o zážitku s transexuálem...

Neviděl jsem kapelu naživo, ale z fotek v bookletu to přece jen vypadá, že mají ještě daleko k příjemné sympatičnosti a charismatu ostřílených českých hvězd, ale jejich debutové album je bezpochyby jedním z nejlepších, které tento rok v Česku vznikly. Pokud máte rádi chytlavé poprockové písničky a dokážete se přenést přes to, že je zpívají a hrají hudebníci ve věku téměř vašich dětí (pokud nějaké máte), berte jejich debut všemi deseti. Stojí za to. A hodně s velkým zájmem se těším, jak se jejich hudba bude vyvíjet.

PS: Vzkaz rádiovým dramaturgům, kteří Lavinu přece jen moc často nehrají - pokud nepoznáte, že vám tady roste nová Lucie, která má na svém debutovém albu minimálně čtyři jasné a velmi radio friendly hity, jaké byste mohli hrát od rána do večera, tak už vážně jděte do prdele...


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY