"Chinaski jsou první skupina na světě, která dostane tuto poctu. Ačkoli nové album teprve vyšlo, už mají zlatou desku za 150 tisíc prodaných pirátských kusů." Slova Igora Timka z No Name, jimiž počastoval "čínské lyžaře", dosvědčují pohodovou atmosféru, která prostoupila Lucerna Music Bar, když tam ve čtvrtek 24. října křtili Chinaski svou pátou desku "Originál".

Že Chinaski táhnou, se ukázalo nejen panováním singlu "Můj svět" v české rádiové hitparádě, nýbrž také tím, že se deska stala (po Lucii) okamžitě druhou nejprodávanější. A dokázal to i koncert v Lucerna Baru, který byl beznadějně vyprodán. Když jsem ke klubu přišel po osmé hodině (vystoupení začínalo zhruba v devět), přivítala mě masa umrle bledých lidiček, jež spojovala touha probít se do podzemních prostor a vyslechnout Michala Malátného a spol. po dlouhém čase naživo. Mám dojem, že jim to nepovedlo...

Skupinu jsem už letos jednou viděl, a to na okořském festivalu, kde mě více méně zklamala - písničky byly profesionálně perfektně odvedené, ale show jaksi chyběla šťáva, bylo to pomalé a příliš klidné. Když jsem se o tom později bavil s duem Malátný - Grohman, nabádali mě, nechť určitě přijdu na koncert do Lucerna baru, že budu spokojen a kdoví co ještě. Inu, bylo to lepší než Okoř, ale stejnak jsem si zasteskl po starých Chinaski.

Dříve jsem Chinaski obdivoval pro jejich schopnost složit chytlavou, k tanci zvoucí písničku, která sice nebyla uměleckým skvostem, ale rozhodně se při ní posluchač "vyřádil". Jenže tihle staří hudebníci (z dob debutu a "Dlouhého kouře") už jsou tak trochu v nenávratnu. Na všech dalších albech převažovaly unylejší, pomalé skladby, což se promítlo i do tohoto koncertu. Kapela se za těch mnoho let existence vypracovala ve skutečné profíky, takže po této stránce nemůžeme jejím vystoupením absolutně nic vytýkat. Navíc je jejich muzika v dobré polovině případu notoricky známá, a to i mezi lidmi, kteří jinak desky nijak zvlášť neposlouchají. Ostatně každý song, jenž skupina nasadí do rozhlasu, se okamžitě stává hitem.

Nic z toho ovšem nemění ani zbla na faktu, že čtvrteční koncert byl příliš udýchaný, ač v podstatě bezchybný. Ano, "Jaxe", "Klára", "Drobná paralela", "1. signální", "Kutil", "Veselý turista", "Hurá do Chebu", "Láskopad", toť všechno hitově potencionální písně (či hity), skvoucí se příjemnou melodií. Avšak většina z nich (i těch mnoha dalších) se hodí spíše na sezení, případně ladné pohupování do rytmu, což je dle mého názoru poněkud chyba. Zvláště když vezmu v potaz, že Chinaski mají v záloze spousty našlapaných pecek typu "Pojď si lehnout", "Moc toho nevím", "Vinohradská č.p. 90" či "Ny Погоди!", které ovšem ve finále tvoří jen zlomek z koncertního playlistu.

Nicméně nejdůležitější jsou návštěvníci a mezi těmi, jak vidno, zavládla spokojenost. Fanynky, takřka fanaticky, vzývaly Michala Malátného, který s nimi rozpustile laškoval. O jejich oddanosti svědčí příhoda fotografky, která, když se pracně protlačila dopředu, aby tam pro MusicServer nacvakala pár záběrů, byla nemilosrdně pošlapána, pošramocena a vyhnána pryč se slovy: "Ty náno, my tu stojíme už dvě hodiny, tak co se sem cpeš!" Nic nepomohl novinářský průkaz...

Takže jaký byl vlastně křest? Vysloveně příjemná byla krátká účast hochů z No Name, kteří album polili slivovicí a čínským vínem. Při jejich postávání a několikerém "líbání" mě vytanulo na mysli, že jsem vlastně svědkem setkání a horečnatého vítání slovenských a českých soudruhů popové muziky. Naopak zklamáním byla unylost, roztříštěnost a slabá energičnost většiny písní. Na druhou stranu zněly přeci jen lépe než na desce. Jak se tedy říká - nula s nulou pojde. Slovy Chinaski: "Dlouhej kouř, pohoda jazz."

Chinaski, křest desky "Originál", Lucerna Music Bar, Praha, 24. října 2002