Popsoulový hlas mísící se s elektronikou, rockem, dubstepem a dalšími žánry. To je Alex Clare. Milovník klobouků a pěstěných vousů se po pěti letech ukázal v Praze. I když si sám myslel, že se tak stalo už po třech. Pro většinu přítomných to ale dle krátké ankety v publiku byla premiéra. Zabodoval?
Live: Alex Clare
místo: Roxy, Praha
datum: 8. února 2017
support: Luke Quinn
Fotogalerie
© Adam Hencze / musicserver.cz Nač to dlouho protahovat.
Alex Clare je prostě a jednoduše zpěvákem jednoho hitu. Ačkoliv si při pohledu na jeho jméno už možná ani nevybavíte, o koho se vlastně jedná, jeho nejznámější song "Too Close" znáte zcela určitě. Zdá se to skoro neuvěřitelné, ale z rádií nám několikrát denně vyhrával už před dlouhými pěti lety. Právě tehdy, v roce 2012, si ho také do svých reklam na verzi 9 vypůjčilo marketingové oddělení propagující prohlížeč Internet Explorer a popularita dnes jedenatřicetiletého umělce eskalovala nominací na Brit Awards v roce 2013. Od té doby se, přiznejme si to, na Alexe pomalu zapomíná.
Bývalý přítel
Amy Winehouse, který pikantní detaily o jejich vztahu prodal bulváru, po úspěchu s debutem "The Lateness Of The Hour" vydal další dvě alba, ale jak "Three Lions" z roku 2014, tak listopadová novinka "Tail Of Lions" zatím žádné bouřlivé emoce nebudí. A podobné to bylo i s jeho pražským koncertem.
© Adam Hencze / musicserver.cz Předskokan Luke Quinn svým pomalým popem po vzoru Troye Sivana vyloženě uspával a kdo přišel až na devátou, vůbec o nic nepřišel. Dominantní elektronickou složku hudby měli oba umělci puštěnou jen z notebooku, Alexe Clarea tedy na pódiu doplňoval jen bubeník a kytarista, jehož plnovous mu mohla závidět i hlavní hvězda večera. Stage byla prostá jakékoliv výzdoby, tu a tam jen párkrát zablikal stroboskop, jinak se ale diváci, kteří v Roxy celkem slušně zaplnili dolní část klubu, museli spokojit s poměrně civilní podívanou.
To samozřejmě nebylo na škodu, avšak britský rodák se většinou setlistu proplížil bez velkých řečí a nějakých závratných čísel nezvykle rychle, takže když se poprvé trochu více rozpovídal o tom, jak coby kluk z jihu Londýna před sedmi lety uviděl na Jamajce kolibříka a z toho zážitku se musel vypsat v písni "Hummingbird", bylo už málem skoro po všem. Člověku, kterému s debutem pomáhal i
Diplo známý mimo jiné z uskupení
Major Lazer, se o chvíli později podařilo ještě zabodovat s rockovým odpichem oplývajícím "We Rages On" a také singlem "Treading Water", v němž úspěšně koketoval s drum'n'bassem, což hopkající publikum hlasitě ocenilo.
© Adam Hencze / musicserver.cz Pak ale donedávna jen hlavou do rytmu kývající diváky Clare poprosil, aby pro následující píseň nechali mobily v kapsách a hlasitě zpívali. A co myslíte, že se stalo? Největší hit "Too Close" si samozřejmě natáčel dvojnásobek lidí než ty předchozí.
Když se po následující skladbě "Open My Eyes" kapela rozloučila a multiinstrumentalista, jehož si v rádiu leckdo snadno zamění za podobnou barvou hlasu disponujícího Johna Newmana, se vrátil na scénu, patrně zjistil, že svým fanouškům věnoval jen pouhou hodinu. A tím by, jak se však můžeme jen domnívat, asi smluvený čas s pořadateli nedodržel. Místo jednoho coveru Etty James tak Alex Clare na španělku odehrál hned čtyři písně, přičemž například "Just A Man", v němž zpívá o tom, jak je těžké se na něj jako na chlapa spolehnout, zahrál na přání toho dne narozeniny slavící fanynce Barboře. Nutno přiznat, že jen s kytarou to jde absolventovi Bishop Challoner School daleko lépe, za mikrofonem je tak přirozenější, sympatičtější, komunikativnější a bez křeči. Snad mu to někdo řekne.