Rocková senzace loňského a předloňského roku ve Velké Británii, Hundred Reasons, dorazila se svou deskou "Ideas Above Our Station" i do České republiky. Zdá se, že tvrdšímu rocku s občasným punkovým pozadím ještě zdaleka neodzvonilo...
6/10
Hundred Reasons - Ideas Above Our Station
Celkový čas: 38:52
Skladby: I'll Find You, Answers, Dissolve, What Thought Did, If I Could, Falter, Shine, Drowning, Oratorio, Silver, Gone Too Far, Avalanche
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Hundred Reasons se stali loni v Británii tak trochu senzací, protože vyhráli cenu pro "nejlepší novou britskou skupinu" na výročních cenách časopisu
Kerrang! za rok 2000, přičemž jejich konkurenty byly daleko zkušenější party jako
Muse nebo My Vitriol. Když se udílely ceny téhož magazínu ale s číslicí 2001, odneslo si "sto důvodů" ocenění čtenářů pro "nejlepší kapelu bez smlouvy". Je v logice věci, že po těchto dvou prestižních vítězstvích, předskakování
Incubus a
Papa Roach a vzrůstajícímu zájmu ze strany médií i fanoušků si
Hundred Reasons všimla společnost Sony Music, resp. její sekce Columbia. A právě zde vydala pětice Angličanů debutovou desku "Ideas Above Our Station".
Muzika
Hundred Reasons představuje přesně tu polohu, která je v současnosti v Británii velice populární - svižný, energický punk-rock s prvky HC. Když si jejich album poslechnete napoprvé, neubráníte se srovnávání se
System Of A Down, s nimiž je spojuje především podobná barva hlasu zpěváka a jednoznačná inspirace punkem. Při dalších posleších si ovšem uvědomíte, že
Hundred Reasons jsou na rozdíl od S.O.A.D. méně spřízněni s tvrdou, nu-metalovou hudbou. Mnohem blíže mají k brit-popu, neopunku a indie vlně. Nemyslete si však, že se jedná o další z nekonečné řady nových
Oasis či
Blink 182. To v žádném případě! Vždyť kupříkladu singl "If I Could", soudě i dle klipu, je pořádná kytarová vypalovačka, na níž se musí v kotli skákat jedna báseň. Jak o tom tak přemýšlím, hodně je v tvorbě
Hundred Reasons znát vliv grunge a postgrunge. Skupina totiž dost používá lámání skladeb za pomoci jemného kytarového vybrnkávání, které se v refrénu mění ve zběsilý "kravál"; tedy postup dobře známý např. od Nirvany.
Hundred Reasons jednoznačně nepřinášejí nic nového, spíše naopak. Tak jako mnozí další vyjíždějí po zavedených kolejích s tím rozdílem, že jejich vlak nemá problém v případě nutnosti posluchačova osvěžení přesedlat na jinou trasu. Proto nehrají hudbu nudnou a stereotypní, ale příjemnou, ne moc ani málo melodickou, vstřícně tvrdou, svižnou, syrovou, nevtíravou. Řekl bych, že
Hundred Reasons jsou přesně ten typ bezkonfliktní kytarové skupiny, která se bez větších problémů vetře do pozornosti jak metalistů, tak odlehčených rockerů. A to je asi to, oč jim kráčí - líbit se a dobře pobavit.