Pražskou Novou Chmelnici zahalila ta nejtemnější černá mračna, a především zlověstně hustá mlha. Ve slušně zaplněném klubu se představila čtveřice pravověrných blackmetalových formací v čele se stále sílícím polským kultem, jenž nese příznačný název Mgła.
Live: Mgła
support: One Tail, One Head, Misþyrming, Kringa
místo: Nová Chmelnice, Praha
datum: 11. prosince 2015
setlist: Mdłości I, Further Down The Nest I, Exercises In Futility I, Mdłości II, With Hearts Toward None I, Exercises In Futility II, Groza III, With Hearts Toward None VII, Exercises In Futility VI
Páteční večer patřil zcela jasně jedinému žánru. Všechny vystoupivší sebranky totiž přísahají na značně ortodoxní podání černého kovu. Nekonala se žádná hudební ani myšlenková progrese. Rovněž nešlo hovořit o výraznějších instrumentálních výkonech.
© http://www.youtube.com
Dá se však tvrdit, že s tím byl každý návštěvník předem seznámen. Lidé tentokrát přišli na temnotu, atmosféru, syrovost, síru a špínu. Koncert v takovém případě musel splnit očekávání, jelikož uvedené atributy nabízená produkce obsahovala v množství více než vrchovatém. A ačkoliv ryzí black metal může neznalému posluchači připadat monotónní, každá z kapel ve skutečnosti prezentovala odlišný přístup k věci.
Večer odstartovala rakouská
Kringa. Čtveřice svým setem ukázkově demonstrovala, jak moc black metal čerpá z punku. Skočnou a šlapavou produkci však v tomto případě nedoplňovaly alkoholické helekačky, ale dvojice mystických vokálů. Pánové toho za sebou příliš nemají - jejich diskografie čítá jen pár demáčů a dvě EP nahrávky. Z toho, co jsme měli možnost slyšet, se dá soudit, že tento materiál je v živém podání o poznání silnější. Těžko předpokládat, že by formace v budoucnu udělala nějakou větší díru do světa. Vystoupení ale naznačilo, že v rámci černého podzemí si může fungovat vcelku obstojně.
© http://youtube.com
Následující
Misþyrming na sebe upozornili především velmi dobře přijatým letošním debutem "Söngvar elds og óreiðu". Nejeden člověk se nechal slyšet, že na Chmelnici dorazil právě na tuto partu. Island v poslední době chrlí velmi zajímavé blackmetalové kapely a pražské vystoupení Misþyrming toho bylo jasným důkazem. Silně náladový, harmonicky propletený, kytarově propracovaný a neustále náladu měnící materiál z uvedené desky se podařilo podat velmi přesvědčivě, byť zvuk mohl být nepochybně čitelnější. Na druhou stranu však kapela zněla hodně surově a agresivně. Vysoké nasazení kapely dobře ilustrovaly praskající struny kytaristů - tři za jedno vystoupení, to se jen tak nevidí. Misþyrming sice zatím nedosahují kvalit svých krajanů Svartidauði, ale pokud budou pokračovat v nastoupené cestě, máme se rozhodně na co těšit.
Norští
One Tail, One Head naopak sázejí na mnohem přímočařejší černé umění. Reakce publika tomu pochopitelně odpovídala. Punkové rytmy a hoblovačky zabalené do černého kabátu zafungovaly od prvních tónů a rozpoutal se vskutku masivní kotel. O poznání se zlepšil i zvuk, což ale bylo dáno spíše charakterem hudebního obsahu. Popravdě řečeno, nazvučit bicí, basu a jednu kytaru pohybující se v instrumentálním minimalizmu není až tak těžký úkol. Vynikající výkon nicméně předvedl vokalista Luctus. Jeho nekompromisní řev dodával tah celé kapele a nutil přítomné neustále dokola zvedat do vzduchu
paroháče a maximálně
hrozit. Atmosféra v narvaném a vydýchaném klubu tou dobou již připomínala skutečné peklo. Z žánrového hlediska bylo tudíž vše v naprostém pořádku.
© http://www.metal-archives.com
Vrchol večera jednoznačně přišel s headlinerem. Čtyři polští démoni se na pódiu vynořili v křivácích, černých kapucích a s plně zahalenými obličeji, jak je u Mgły ostatně zvykem. Již první tóny zalily sál čistým zhudebněným zlem, avšak podaným bez zbytečného patosu, přehnaného divadélka, které je pro mnoho kapel v daném žánru typické. Klenutá, rozmanitá, atmosférická, ale zároveň nekompromisně syrová a rychlá produkce si okamžitě podmanila každého z přítomných.
Mgła tentokrát vsadila na průřez diskografií, byť nejvíce se citovalo z aktuálního opusu "Exercises In Futility", z něhož zazněly hned tři kousky. Došlo ale například i na EP "Mdłości", a především na zásadní pecky z "With Hearts Toward None". Nazvučení mohlo být nepochybně čistší, ale ruku na srdce, trochu té špíny k tomuto typu black metalu prostě patří a dodávalo koncertu patřičný feeling. V některých vybrnkávaných pasážích zněla kapela velmi majestátně, jindy naopak jako zuřivá bestie hnaná kupředu mocnými sypačkami.
Hodinový set polských černokněžníků musel tedy uspokojit duši každého blackmetalového nadšence. To samé lze celkově konstatovat i o akci samotné. Spolu s vystoupením švédských
Marduk se v každém případě jednalo o tuzemskou
černěkovovou událost roku.