Tak si představte, že rap-metal se prodral už i na Island. Důkaz předkládá tamní čtveřice Quarashi, jejíž album "Jinx" se nám dostalo do rukou. Popravdě řečeno, jakkoli se chapci docela snažili, výsledek bohužel není nic moc. Více se dozvíte v naší recenzi.
4/10
Quarashi - Jinx
Celkový čas: 41:59
Skladby: Stick 'Em Up, Mr. Jinx, Baseline, Malone Lives, Tarfur, Copycat, Transparent Parents, Weirdo, Xeneizes, F*** You Puto, Dive In, Bless
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Quarashi jsem poprvé zaznamenal na soundtracku "Orange County", a to díky skladbě "Stick 'Em Up" - její energický nádech, svižný rap-metal stříklý pořádnou dávkou elektroniky mě na jinak vcelku klidné kompilaci příjemně překvapil. Dokonce jsem se dokopal vyhledat si několik základních informací o souboru (profesionální deformace). Co jsem zjistil, předkládám níže...
...
Quarashi vznikli v roce 1996 rukou bubeníka Sölviho a zpěvaka Hössiho, kteří se potkali ve vyhlášeném skate parku v Reykjaviku. Ano, tušíte správně,
Quarashi jsou z Islandu, což je poměrně zajímavá skutečnost vzhledem k faktu, že se jedná o rapovou kapelu. Vždyť na onom vulkanickém ostrově žije všehovšudy čtvrt milionu obyvatel a jen ztěží lze předpokládat, že by se tam vyskytovala příznačná lokalita podobná alespoň pražskému "Jižáku", natož pak newyorkskému Bronxu (a izolace je ve výsledku znát). Ale buď jak buď, hip-hop kluky oslovil a už se zkoušelo. Kapela se nakonec rozrostla v kvartet, který je i současným skupenstvím.
"Jinx", první velká deska, je ale bohužel zajímavá pouze a jedině do té míry, do jaké je pro vás Island exotikou. Nenabízí totiž zhola nic nového, ba ani nerozšiřuje již objevené a zahrané. Severští hoši předvádějí na oněch čtyřiceti minutách naprosto standardní, nijak svébytný elektro-rap-metal, jenž před nimi v různých obměnách a podstatně zajímavěji ukázali světu
Prodigy,
Clawfinger, dokonce i nikterak výjimeční
Crazy Town.
Quarashi se až příliš nechali inspirovat "gramofonovou" atmosférou
Beastie Boys, řezavým prolínáním kytar se samply z dílny
Clawfinger, agresivitou
Prodigy. Jejich hudba, snad s výjimkou výše zmíněného singlu "Stick 'Em Up", který produkoval Brendan O'Brien (
Korn,
Papa Roach,
Pearl Jam), postrádá svébytný nápad, je pusta jakékoli výraznější melodie. Vše se motá kolem konvenčního rýmování, konvenčně znějících hlasů, konvenčního mixu elektroniky s metalem.
A přitom se zdá, že skupina by za jistých okolností mohla být schopna stvořit podstatně originálnější muziku, jak o tom napovídá několik, byť jen krátkých momentů desky (zvláště v uvolněnějších pasážích a písních, např. "Mr. Jinx"). Co naplat, "Jinx" je přesně tím typem desky, kterou si párkrát poslechnete, a tím pro vás její existence končí. Ona si toho ani víc nezaslouží, bohužel.