Papíroví bozi Duran Duran zanevřeli na kytary a zvou do klubu

17.09.2015 08:30 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Osmdesátkové legendy Duran Duran jsou tu pořád s námi. Na svém už čtrnáctém albu "Paper Gods" ovšem neznějí vůbec zastarale - pozvali si spoustu hostů, téměř zapomněli na kytary a výsledkem je moderní klubová nahrávka, jež má především bavit.
7/10

Duran Duran - Paper Gods

Skladby: Paper Gods, Last Night In The City, You Kill Me With Silence, Pressure Off, Face For Today, Danceophobia, What Are The Chances?, Sunset Garage, Change The Skyline, Butterfly Girl, Only In Dreams, The Universe Alone
Vydáno: 11.09.2015
Celkový čas: 57:18
Vydavatel: Warner Music
První audio ukázky z nového alba Duran Duran zněly úžasně: už v červnu 2015 kvarteto vypustilo do světa energickou taneční pecku "Pressure Off" s hostujícími Janelle Monáe a Nilem Rodgersem - v neskrývaném nadšení jsme nahrávku označili jako Funky-disko-boogie-woogie-song. To další ochutnávka, titulní "Paper Gods", je z úplně jiného těsta, pomalu rostoucí sedmiminutová skladba se v kontextu kapely dá označit za počin téměř experimentální.

Poslední ukázka před vydáním celé desky "Paper Gods", "Last Night In The City" (featuring Kiesza), je opět nefalšovaný taneční pop Léta Páně 2015. A je pro novou kolekci velmi charakteristická. Duran Duran chtějí být moderní, taneční, sexy. Na pomoc si kromě osvědčených producentů Marka Ronsona a Nila Rodgerse zvou nečekané hosty a spoléhají především na syntetický zvuk, kytar je na novince opravdu velmi poskrovnu.

Na "Paper Gods" je několik výborných tanečních hitů i mocné pomalejší písně (skvělá "What Are The Chances" je možná nejvíc typicky duranovská skladba alba), v druhé polovině ale materiál trochu ztrácí na síle a není tak výjimečný jako v polovině první - což neplatí pro překrásnou závěrečnou "The Universe Alone", melancholickou baladu, opentlenou medovými smyčci a kytarovými vyhrávkami Johna Fruscianta.

Otázkou je, kdo o tento současný sound u kapely jejich typu vlastně stojí. Místy to funguje skvěle, třeba "Face For Today" prostě zní coby typičtí Duran Duran, jen s modernějším zvukem - jako kdyby písnička z osmdesátých let prošla rukama (a computerem) šikovného plastického chirurga (a operace se podařila). Jenže hned následující "Danceophobia" s hostující herečkou Lindsay Lohan je křečovitým a tuctovým pokusem o diskotékový trhák, který mohl nahrát kdokoliv.

Se snahou o moderní znění se trochu vytratila osobitost kapely. Staré fanoušky to může odradit a těžko říct, nakolik bude atraktivním pro současné mladé posluchače, kteří mají své idoly a Duran Duran jsou pro ně reliktem z dávnověku. I tak je ovšem "Paper Gods" převážně svěží nahrávkou, která má především bavit a vytáhnout posluchače do tanečního klubu. Na pop od Duran Duran s přívlastkem Umění si asi budeme muset zase pár let počkat.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY