Adam Ďurica na "Mandolíně" nabízí pár hitů. Chybí však moment překvapení

03.07.2015 18:00 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Adam Ďurica je na Slovensku už prvoligový pop interpret, u nás se zatím do těch nejvyšších rádiových rotací dostává. Jeho třetí deska dostala název po největším zpěvákově hitu, který z jeho dosavadních třech alb vzešel. Co nám jinak "Mandolína" nabízí?
5/10

Adam Ďurica - Mandolína

Skladby: Mandolína, Predpoveď počasia, Láska-Veda, Tak to vidím ja, Nahlas, Trest smrti, Neviem plakať, Ticho, Hlúpy čas, Víla, Všetko, Neľutujem
Vydáno: 19.6.2015
Celkový čas: 42:36
Vydavatel: Universal
Rodák z Hlohovce Adam Ďurica je u našich východních sousedů znám téměř deset let. Prosadil se v první řadě SuperStar a krátce po jejím skončení vydal u Universal Music debut "Cukor a soľ". Následovníka "Dávno zomrel rock'n'roll" si vydal sám, na novince se však vrací pod křídla dříve jmenovaného velkého vydavatele.

Ďurica začíná tím nejsilnějším nábojem. V "Mandolíně" je všechno. Hitovost, lehkost, poetičnost, radost i nenucenost. "Predpoveď počasia" nabízí zase hloubavou stránku Ďuricovy duše. Jak stopáž plyne dál, začnete si všímat určité jednotvárnosti Ďuricova hlasu i aranží. "Tak to vidím ja", "Nahlas" či "Trest smrti" nejsou skladby vyloženě špatné, ale točí se pořád v jednom aranžérském duchu. Jak by třeba v písních zazněla elektrická kytara?

Desce by velmi bodlo umístění duetu "Miesta" se Zuzanou Smatanovou. Na Slovensku se píseň stala megahitem a oba interpreti se na podzim vydávají na společné turné. Niterná balada však z neznámých důvodů chybí (na chystané novince Smatanové se ovšem objeví) a přitom právě ona by mohla stereotyp nahrávky nabourat. Celé album nabízí výhradně texty stále oblíbenějšího textaře Vlada Krausze (jedinou výjimku "Víla" si Ďurica otextoval sám) a i to může přispívat k monotónnosti. Stejně tak Ďuricův vokál, který nenabízí mnoho rejstříků a barev.

Zpěvák vsadil na dobré muzikanty, mezi nimiž nechyběli bratři Bugalové, Juraj Griglák, Martin Gašpar či Martin Valihora. Album se nese hlavně v klidné, přemýšlivé, maximálně střednětempé poloze. Na vazbící elektrické kytary zapomeňte, na důrazné bicí taktéž. Většinu partů by zde zvládl naživo i cajon.

Adam Ďurica je však velkým talentem a dá se vsadit na to, že "Mandolína" nebude jediným hitem z desky. Sázka na singly jednoznačně vyšla, "Neľutujem" i "Láska-Veda" jsou zapamatovatelné, ale zároveň žádné stupidní popěvky. K nim lze v klidu přičíst také skladbu "Všetko". Na desce je vidět, že zpěvák není produktem žádné PR, ale poctivým muzikantem, jenž si šlape svou cestičku poctivě a postupně. První plod jeho tvrdé práce v podobě hitovky "Mandolína" už utrhl, věřte, že přijdou i další. Chce to jenom čas, trpělivost a neústupnost z cesty, která se může kdykoli nečekaně zaklikatit.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY