"Killing The Dragon" je jedenáctá sólová deska bývalého zpěváka Black Sabbath a Rainbow, Ronnieho Jamese Dia. Pochopitelně, že se nejedná o čistě sólový projekt, na němž by si Dio všechny skladby nejen nazpíval, ale také nahrál, nicméně jeho podíl na albu je větší než jeho spoluhráčů a navíc - Dio je dobře prodejná značka.

Když někdo nastoupí na post zpěváka po Ozzy Osbournovi, asi těžko bude průměrným vokalistou. A Ronnie je na každý pád vynikající, což na nové desce dokazuje v podstatě od začátku do konce. Některé skladby jsou jeho hlasivkám ovšem vysloveně šité na míru ("Throw Away Children"), protože se nesou v klidnějším tempu a hudební doprovod je hodně stažen dozadu. "Killing The Dragon" je ovšem v první řadě hardrockové album, takže hned první, stejnojmenná píseň naznačí, jaký bude charakter zbytku stříbrného kotoučku, kromě vysokého a protahovaného zpěvu jsou přítomné typicky pisklavé kytary a středně rychlá rytmika. Co se týče melodií - bez nich by to pochopitelně nešlo, ale celkově nelze říct, že by jimi byla deska přecpaná - popík to holt není. Nemyslete si však, že by Diova novinka byla prosta jakékoli líbivosti a skýtala zážitek pouze milovníkům ostrých riffů, protože písně "Push" nebo "Better In The Dark" jsou nejen řádně tvrdé, ale také si je budete po čase pobrukovat.

Moje výtky k desce jsou snad subjektivnějšího rázu, než je tomu obvykle, protože se pohybují na tenkém ledě individuálních preferencí. Konkrétně mám na mysli zvuk alba. Diova hudba je totiž svými kořeny zcela evidentně zasazena do heavy rocku sedmdesátých a osmdesátých let, což je z dnešního pohledu značně staromódní. V podstatě jedinou tak trochu moderně znějící písní je "Rock & Roll". Ale znovu opakuji, že to je výsostně individuální záležitost. Také bych možná měl výhradu k jisté stereotypnosti, neboť struktura skladeb je velice dobře čitelná a někomu by nemuselo přijít k chuti "protěžování" zpěvu.

"Killing The Dragon" určitě není špatná deska, dokonce naopak. Její problém spočívá v tom, že by pro ni bylo lépe, kdyby vyšla před nějakými patnácti roky. Ti, kteří dnes utrácejí peníze za muziku - tedy především mladí -, ji budou mít více za fosílii než-li za aktuální album. Na druhou stranu Dio má jistě početný dav věrných fanoušků, kteří novinku přijmou bez hnutí brvou. Jinak řečeno - "Killing The Dragon" je ryzí, syrová, rock’n’rollová deska.

>