Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Jiří Burian - Díky "Bohemii" jsem v sobě objevil češství

Jiří Burian - Díky "Bohemii" jsem v sobě objevil češství

Vydáno: 26.11.2013 18:00 v sekci Rozhovory - Václav Trávníček

Čtyři roky se věnoval domovské kapele Republic of Two, parodickému projektu Kapitán Demo nebo skládal hudbu pro jiné. Teď pražský muzikant a producent Jiří Burian přichází s druhou sólovou deskou. Nástupce "Sow Low" dostal název "Bohemia", vychází z lidových písní a sbírá vpravdě různorodé reakce.

SDÍLET:    
Jiří Burian, rozhovor
© Kura Beznohy
Jaká je tvá oblíbená lidovka?

Nejraději mám asi "Aj ty svatý Vavřinečku".

Tu neznám. Zkus dát kousek.

(zpívá) "Aj ty svatý Vavřinečku, stojíš na pěkným kopečku, vycházejí panny z tebe, jak andílkové z nebe..." Škoda, že nakonec na desce není.

Nevešla se?

Nevěděl jsem, jak ji udělat. Ale její čas možná ještě přijde. Na albu se i tak objevila spousta lidových písniček, které mám rád. Třeba "Černé oči, jděte spát".

Kde se v chlapíkovi, který vyrůstal na Maltě a pak po boku pražské klubové scény, vezme takový vztah k lidové tvorbě?

Já ho v sobě objevil až v momentě, kdy jsem pracoval na desce. A také mi hodně pomohly hody v Kobylí na jižní Moravě, odkud pochází manželka. Připadal jsem si tam, jako kdyby mě odvezli na opuštěný ostrov někam k aboriginijcům. Kroje, slavnosti... Bylo to pro mě až rituální. Já se za Čecha nikdy nepovažoval, ale tady jsem v sobě češství začal objevovat.

A na co jsi přišel? Proč jsou pro tebe tradice najednou důležité?

Kapitán Demo zpívá, že jsme národ pivních pupíků a umaštěnejch knedlíků. Zároveň jsme ale také národ Starbucksů, McDonaldů, KFCčka a kudrlinkového zpěvu á la Beyoncé. Amerikanizace se valí celou Evropou. Pamatuji si, jak jsem v Turecku sledoval tamní verzi soutěže X Factor. Devadesát procent soutěžících zpívalo tak, že bys to nerozpoznal od tureckých věcí. U nás ale devadesát procent zpívá americký soul, což mě štve. Proto na "Bohemii" nic takového není. Myslím, že je důležité, aby si každý národ zachoval to hezké, co má. Zvlášť v dnešní době. Jinak barevnost z Evropy úplně vymizí a stane se z ní jedna obrovská americká vlajka.

Jiří Burian, rozhovor
© Kura Beznohy
Zároveň ale některé tradice nesnášíš, třeba Velikonoce. Nepere se to v tobě?

Vůbec to neřeším. Už od dětství si dělám jenom to, co chci. Mám velký problém s autoritami, a když je někde napsáno, že se něco musí dělat tak a tak, mám nutkání to udělat přesně naopak. Pokud se mi nelíbí zvyk, že na Velikonoce zmlátíš ženskou, a pak se ještě ožereš, neúčastním se ho.

Ale vedle toho Vánoce slavíš vyloženě po česku.

To jo, ale Vánoce mi přijdou mírumilovné. Na rozdíl od těch barbarských Velikonoc.

Takže si vybíráš?

Rozhodně. Celý život.

Tvrdíš, že s češstvím to nemáš úplně jednoznačné. Jak to tedy máš? A proč žiješ v Praze a ne někde v zahraničí?

Mám pro to víc důvodů. Důležité jsou pro mě kořeny z české strany - Karel Burian, E.F. Burian, táta... a pak Hradčany. Protože jsem teď měl před svatbou, byl jsem trochu sentimentální a jel se podívat do našeho domu na Hradčanech, kde jsem žil pětadvacet let. Pochopil jsem, že tam je úplně nejlíp. Vyloženě mi tam do hlavy naskakovaly melodie a já si uvědomil, že tohle je můj domov. Tady bych chtěl žít a tvořit.

Proč tam vlastně nežiješ a netvoříš i dnes?

Ten byt koupil nový majitel, který nás moc nemusel, a teď tam žije jeho dcera. Tátu zase vyhnal z Hradčan byznys. Celý ten komplex skoupil nějaký plešatý plátce DPH. Ale otec se na Hradčany po letech zase vrátil a já věřím, že ho jednou budu následovat. Jinak v sobě češství skrze desku "Bohemia" stále zkoumám. Je mi tu samozřejmě velmi dobře, ale necítím se být typický Čech. A ani nejsem. Jsem směs národností.

Písničky na desce očima Jiřího Buriana:

Jiří Burian
"Bohemia Intro" - Tahle věc vznikla u nás doma na kalbě. Pamatuji si, že byla zima. Vyšel jsem na balkon, že si dám cigáro. Začal jsem si hrát s iPhonem a vznikly úvodní ambientní plochy. Začaly mě bavit a musel jsem hned odejít do studia je nahrát. Pak jsem přizval naši hornistku Moniku z Republic of Two a následně song lehce dozdobil Viliam Béreš.

"Chodil jsem mnoho let" - Skladbu produkoval Viliam, který v ní dohrál většinu nástrojů. Já vymyslel základní zpěvovou a melodickou linku s akustikou. V knize jsem našel krátkou básničku, kterou jsem zhudebnil, a přizval Zdeňka Svěráka. S písničkou bylo strašně moc práce, protože se pořád předělávala. Vilda nakonec přišel se smrtící elektronickou aranží. Hodně jsme ubírali, až jsme se dostali do verze, se kterou jsem moc spokojený.

"Bejvávalo dobře" - Hudba původně vznikla na zakázku. Klient ale nebyl spokojen a nevybral si ji. Začal jsem si do ní spontánně zpívat "Bejvávalo dobře..." a najednou mi došlo, že kontrast jemné hudby a téhle říkanky do sebe skvěle zapadá. Je to pro mě hodně emotivní a čistá věc, jedna z nejsilnějších na desce. Původně jsme ji chtěli vybrat jako první singl.

"Horo horo, vysoká jsi" - Když jsem vyhledával lidovky a studoval jejich úpravy, líbila se mi verze téhle písničky z roku 1942 v podání operní pěvkyně Jarmily Novotné. Vysamploval jsem cuty jejího zpěvu a klavíru. Je to pro mě magická, snová věc, trošku hozená do downtempa. Cítím tu písničku osobně, proto ji na desce zpívám sám. Mám v hlavě zajímavý nápad na klip.

"Až mě bude sedum" - Absolutně jsem neznal hudbu. Text mi ale přišel hodně silný. Když jsem nahrál svoji verzi, přišel Milan Cais a úplně mi vyrazil dech, protože ji nazpíval přesně tak, jak jsem si představoval. Má pro mě grandiózní závěr a hudebně mě velmi baví. Je to přesně to, kde se teď nacházím.

Směs národností... Jak by vypadal koláčový graf Jiřího Buriana?

Z matčiny strany je tam směs rakouských židů, východního Slovenska a nevím, čeho všeho ještě. Z tátovy strany jsou všichni Češi jak poleno.

Co tě spojuje s tvými pražskými kamarády?

Spojuje nás jazyk, protože mluvím česky. Můj otec je Čech, jak bych si Čecha představoval. Je mistr slova, umí si s jazykem krásně hrát a skvěle píše. Mimochodem, pracujeme spolu na dalším albu, které zatím vypadá skvěle, tak uvidíme, jak se vyvine.

Co cítíš, když hraje "Kde domov můj?"?

Nádhernou hudbu. Ale absolutně nejsem patriot, který by byl hrdý na Českou republiku. Přijde mi, že žiji na jiné planetě. Na jednu stranu je mi tu dobře, na druhou stranu je to pro mě těžké. Možná je to tím, že jsem vyrůstal v anglicky mluvící zemi, nevím. Vnímal bych to snad jinak, kdybych nějakou dobu žil pryč. Ostatně - pokaždé, když vyjedu do Paříže nebo Londýna, zjišťuji, že bych tam bydlet nechtěl. Ale člověk nikdy neví. Pokud má něco přijít, tak to přijde.

Jiří Burian, rozhovor
© Kura Beznohy
V čem je podle tebe největší síla lidových písniček?

V jejich tvárnosti. Lidé si je odjakživa podle sebe a podle různých oblastí předělávali. Zároveň jsou to národní písničky, takže by je měl znát celý národ. Jsou ukryty někde hluboko v nás. Může to znít jako klišé, ale často si při nich vybavíme, jak nám je zpívala máma, když jsme byli malí. Už teď mám na desku spoustu reakcí. Lidé si skrze ni kolikrát vzpomněli na zážitek z dětství, což mi přijde krásné. Navíc to jsou často krásné melodie a krásné texty.

A v čem se lidovky liší od toho, čemu říkáš knedlo, vekslo, zelo?

Knedlo, vekslo, zelo je opak hezkého češství. Všechny ty diskotéky, fitka, pizzerie... Zdrojem tohoto životního stylu jsou média, například rádia. Totiž: lidi se rozdělují podle oblečení, které nosí, názorů, které mají, politické orientace a také podle toho, jaké mají auto a jaké rádio v něm poslouchají. Podle toho je poznáš nejvíc. Když lidi v autě poslouchají komerční rádio, které opravdu smrdí vekslem, tak takhle často i žijí. Pak se stane, že hraji na konferenci jako DJ a lidem mezi 30 a 50 lety pouštím jenom kolotoče - Davida Guettu, Swedish House Mafia nebo Shakiru a "Waka Waka". Ze všech těchto věcí cítím povrchní zábavu a povrchní myšlení. Produkt, něco umělého a slizkého. Smrad, jako když promluví moderátor komerčního rádia. Kdežto lidovky vznikly v minulosti, a proto tímhle nebyly infikovány. I když - kdyby je předělal Těžkej Pokondr, bylo by to knedlo, vekslo, zelo jak vyšité.

Takže lidovky a knedlo, vekslo, zelo jakožto polární vrstvy české kultury?

Může být. Vybavuje se mi text Ektora, který rapuje, že "žijeme v Čechách, kde půlka národa čumí na fotbal, kalí Staráč a druhá sedí na louce a balí tabák." (směje se) Myslím, že to vidí trochu zjednodušeně, ale baví mě to. Já myslím, že naše společnost má více vrstev, je toho hodně mezi tím. Moje sorta lidí jsou umělci nebo lidi, kteří se zajímají o trendy, kulturu a jsou kreativní.

Jiří Burian

Jiří Burian
Narodil se 11. března 1978 v Praze, ale vyrůstal ve Středozemí na ostrově Malta. V roce 1996 už zpátky v Česku spoluzaložil skupinu Southpaw, ve které nosil přezdívku Gregory Finn a působil v ní až do jejího konce v roce 2011. Vedle toho se věnoval a věnuje paralelním projektům - Ghostmother (alterego Jesus Chrystler), One Bit Wonder nebo Kapitán Demo (album "Demolice"). Produkuje desky ostatním muzikantům (otec Jan Burian, Natalie Kocab, Eggnoise) a s Mikolášem Růžičkou hraje ve skupině Republic Of Two, která je považována za nástupce Southpaw (cena Anděl za Objev roku 2010). Občas také skládá hudbu pro reklamu (Česká pojišťovna, Budweiser Budvar.....) a moderuje v Radiu 1. V roce 2009 natočil první sólové album "Sow Low", na které letos navázal deskou "Bohemia", jež vychází z českých lidových tradic a je hlavní složkou stejnojmenného audiovizuálního projektu. Na musicserveru průběžně vychází dokumentární cyklus o jeho vzniku. Jiří Burian je ženatý a má syna Adama.

Pokud mám správné informace, album "Bohemia" vlastně odstartovala zakázka. Je to tak?

Je to tak. Šlo o zakázku, kdy jedna firma chtěla zpracovat lidovou písničku v novém zvuku. Přišlo mi to postavené na hlavu a vůbec jsem nevěděl, jak k tomu přistoupit. Kamarádka Lenka Kovaříková mi ale řekla, abych to udělal stejně, jako kdybych připravoval své další album. Tak jsem si začal hrát a vznikly "Vyletěla holubička ze skály" a "Černé oči, jděte spát". Kšeft nakonec nedopadl, ale já byl rád, protože jsem díky tomu dostal nápad udělat takhle celé album. Chytlo mě to a já věděl, že přesně tohle chci teď dělat. A po hodech v Kobylí už nebylo co řešit.

Práce s lidovkami je vždy tanec na tenkém ledě. Kolikrát sis vyslechl, že jsi barbar?

Je pravda, že u některých písniček jsem trochu změnil text, případně jsem ho úplně vynechal. Například v "Černé oči, jděte spát" mi přišlo zbytečné přidávat sloku, ve které se vysvětluje, že ta novinka, co má milá nese chlapcům, je povolání na vojnu. Nechal jsem to otevřené, ať si to každý domyslí po svém. Pro někoho to třeba může být na hraně barbarství, pro mě je to naprosto v pořádku.

Jiří Burian, rozhovor
© Kura Beznohy
Podle některých recenzí je "Bohemia" už za jeho hranou. Co ty na to?

Nedávno jsem dostal nabídku zase od jiné firmy, která plánovala využít lidovku pro svoji kampaň. Chtěla, abych zpracoval hudbu na text od agentury, ve kterém se zpívalo něco o tom, že "holka modrooká telefonuje zadarmo u potoka..." Chápu, že tohle spousta umělců řeší, protože všichni víme, jak je to u nás s penězi za muziku. Ale došlo mi, že tohle je největší zlo, něco, co jde úplně proti mému přesvědčení a proti tomu, o co se snažím s "Bohemií". Rostl ve mně vztek, jak někdo může náš národní poklad takhle kurvit za účelem nabouchání prachů. Tohle je to, co mi vadí. A ne to, když dá někdo lidovkám svůj pohled a snaží se je někam posunout.

Takže...

Myslím, že je velmi důležité rozlišovat, kde je ta hranice. Slyšel jsem i negativní ohlasy na to, že nás sponzoruje Budvar, což mi přijde k smíchu. Máme rok 2013 a žijeme v době, kdy spousta velkých i malých firem podporuje umění. Je tam jasné pravidlo - jestliže vám nikdo nezasahuje do tvorby a rozhodování o každém kroku projektu je jen na vás, není absolutně co řešit. Zvlášť když jde o Budvar, tradiční českou značku.

OK, pojďme zpět k písničkám. Na jakém principu jsi k nim vlastně přistupoval?

Nejprve jsem vybral ty, které mě hudebně nebo textově oslovily. A přistupoval jsem k nim jako ke zdroji, který můžu využít podle sebe a dělat si s ním relativně co chci. Samozřejmě to má ale strašně tenkou hranici, aby z výsledku nebyl paskvil nebo něco, z čeho bych měl špatný pocit. Řekl jsem si zkrátka, že udělám následovníka své první sólové desky "Sow Low".

Písničky na desce očima Jiřího Buriana:

Jiří Burian
"Ó hřebíčku zahradnický" - Když jsem se seznámil se svojí ženou v divadle Husa na provázku v Brně, byla u toho i Veronika Lazorčáková. Vždycky jsme spolu někde kalili nebo jsem ji vídal hrát divadlo, ale netušil jsem, jak krásně zpívá. Myslím, že ji poloha v téhle písničce moc sedí. Jsem rád, že nezpívá jako muzikálová herečka se soulovými kudrlinkami, což je dneska vzácnost. "Hřebíček" je hutná indie kytarová skladba, ze které cítím až staré Coldplay.

"Holka modrooká" - Tahle písnička byla oříšek. Nejdříve jsem ji nahrál s Mikolášem Růžičkou, nakonec zůstalo u verze s Albertem Černým. Je postavená na repetitivním motivu, který se postupně nabaluje. Je to takový extatický noise; rozmáchlá, pompézní věc. Albert ji uchopil úplně jinak, než jak jsem si myslel, a dopadlo to skvěle. Když se občas potřebuji nakopnout, pustím si ji.

"Ach synku, synku" - Písnička, kterou jsem nechal čistě instrumentální. Přiznám se, že její text se mi nelíbil - na rozdíl od melodie, která mi přišla krásná. Navedl mě k ní můj syn. Má období, kdy běhá po studiu, do všeho buší a polévá vodou. Jednou takhle shodil na zem malinké piánko z bazaru. Když dopadlo na podlahu, udělalo zvuk, ve kterém jsem slyšel melodii. Tak jsem ji tak nahrál. Připomíná mi nejvíc rotující baletku v hrací skříňce.

"Černé oči, jděte spát" - Tady je velký posun od originálu. Dost jsem měnil harmonie, je to temná, suchá věc, trochu ve stylu LA Underground. Původně jsem ji nazpíval já, pak ji dal Mikolášovi. Jeho johnycashovská poloha tam skvěle zapadla a Dorota Barová ji skvěle doplnila. Text jsem nechal otevřený, nepoužil jsem poslední sloku.

Některé písničky na "Bohemii" mají podle tebe blízko k raným Coldplay, u jiných ti zpěv evokuje náladu songů Johnyho Cashe. Je to potom ještě vůbec česká lidovka?

No, není to klasická česká lidovka. Ostatně myslím, že žádná forma se nedá označit za klasickou pro českou lidovku. Já jsem z lidových písniček čerpal hudebně i textově, ale folklór na "Bohemii" nikdo čekat nemůže. Je to pohled Jiřího Buriana.

Na albu se objevuje celá řada hostů. Podle jakého klíče jsi je vybíral?

Podle toho, co si vyžádala aranž jednotlivých písniček. Vždycky jsem ucítil, že tady a tady by byla skvělá Monika Načeva, Milan Cais nebo třeba Albert Černý. Písničky si o to vyloženě říkaly. Volil jsem ze škály osobností, které mám rád a kterých si vážím. Všichni hosté na albu slouží písničkám. Rozhodně to není tak, že bych si chtěl hvězdami nahonit fame. To bych ostatně pozval asi úplně jiné hvězdy. Moniku, Milana, Alberta a další jsem oslovil proto, aby písničky na desce zněly co nejlépe.

Jiří Burian, rozhovor
© Kura Beznohy
Z desky "Bohemia" se vyvinul celý audiovizuální projekt, který má přesahy do dalších sfér umění. Máš představu, kam až by mohla "Bohemia" narůst?

Celý projekt se pomalu vyvíjí a nabalují se na něj velmi zajímavé osobnosti. O plánech do budoucna je zatím předčasné mluvit.

Máš dojem, že jsou na tento projekt česká média i publikum připraveny?

Já takhle nepřemýšlím. Myslím, že bychom měli být připraveni na všechno.

A jsme?

Jak kdo. Ale je hodně zábavné a zajímavé, že se u každého mého projektu vyprofiluje nová komunita lidí. Nejvíce je to vidět na sociálních sítích. Komunita kolem "Bohemie" je dost silná, jde o strašně zajímavé a kreativní lidi. Často jsou to designéři, architekti a obecně lidé, kteří jsou otevřeni novým věcem. Třeba moje tchýně, učitelka na malém moravském městě, je z "Bohemie" nadšená. Takže abych se vrátil k tvé původní otázce - těžko říct. Buď si v tom někdo něco najde, nebo ne. To už je na každém.

Co by na "Bohemii" řekl takový Kapitán Demo?

Řekl by, že to má úplně na salámu, protože je tam málo bendža a sága a vůbec žádný cimbál. (směje se).

Když jsme u Kapitána, jak to aktuálně vypadá s tvými dalšími hudebními projekty?

Teď je to trochu hektické. Připravujeme novou desku Republic Of Two s názvem "Silent Disco", která vyjde na jaře. Do toho řešíme nového Kapitána Demo a také projekt One Bit Wonder. Nacházím se v období, kdy bych měl točit asi tři klipy najednou, je toho opravdu hrozně moc. Takže mám tendenci utíkat k seriálům a Fifě.

Písničky na desce očima Jiřího Buriana:

Jiří Burian
"Ej lásko, lásko" - Udělej tuhle písničku, říkala mi na zkoušce Republic Of Two naše houslistka Anežka. Já nechtěl, protože jsem věděl, že ji bude spousta lidí na desce očekávat. Nakonec jsem se k tomu odhodlal, hrábnul do své sbírky citer a trsátkem nahrál riff, který je v písni jako leitmotiv. Zvukově je to pro mě nejsilnější věc na desce, skoro až výlet do středověku. Skvělou práci odvedla Monika Načeva, která písni dodala magii.

"Dobrú noc, má milá" - Mám moc rád verzi téhle písničky od Waldemara Matušky ze 70. let. Jako kdyby ji nahrál Beck. Na internetu koluje klip na jeden záběr, v němž Waldemar zachází do dveří a rajcovně hází obočím. Původně to byla taneční věc, ale nakonec jsem povypínal všechny beaty a nechal to na jednom analogu. Hodně jsme kombinovali hlasy se Sárou Vondráškovou. Výsledek můžete posoudit sami.

"Louka široká" - Sendvič. Uprostřed šťavnatý steak v podobě Járy Švejdíka, na začátku a na konci housky. Ve studiu jsem ji dělal opravdu nahlas a úplně mě zvedla od stolu. Začal jsem tančit a dost jsem si to užíval. Jaromír Švejdík písni dodal svůj pohled. Mám ji moc rád. Je skvělá do auta, když jedete třeba kolem hor, řek nebo lesů.

"Vyletěla holubička ze skály" - První věc, která pro album vznikla. Předpracoval jsem elektroniku, Mikoláš nahrál klavír a Veronika Lazorčáková podala znovu skvělý pěvecký výkon. Krásná, minimalistická skladba, naskakuje mi z ní husí kůže. Nevím proč, ale cítím v písničce něco z Twin Peaks.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Už zase?? (Petan, 29.11.2013 14:23) Reagovat

    Promiňte, ale nechápu, co to je za tlačenku! Proč se tady pořád věnuje tolik pozornosti té Bohemii? To si někdo zaplatil? Co kdyby jste se věnovali taky jiným deskám a interpretům, než pořád dokola tomu jednomu, co navíc zjevně podle prázdných diskusí lidi nezajímá. Díky!

    • Re: Už zase?? (pizzicato, 29.11.2013 21:58) Reagovat

      Naprostý souhlas! Hudebně zcela o ničem, kvalitě díla ani trochu neodpovídá pozornost, kterou projektu věnujete!

  • Aj, mluvka jeden... (Gvardar, 01.12.2013 22:22) Reagovat

    Docela plné klišé, snobismu a ukázkového "Davidočernysmu"

    - všichni jste veksl, jen moji přátelé umělci jsou ta elita
    - objevuji své češství tak, že pozurážím co se dá...metoda krajánků
    - pche to v cizině...ale vždy spolehlivě dolezou sem pro prachy
    - vše je smrad a komerce, ovšem rita od pojišťoven mi nesmrdí
    - lidé ve značkovém? Sám nahodím na to značku předků, co na rozdíl ode mne něco uměli, ono se to těm ovcím prodá

    Slušně řečeno, takových nakakáme půl kbelíku za hoďku. Neslouží nám ke cti, že si to necháváme líbit, bohužel je to jeden z rysů v této kotlině.


  • děs (jan, 12.12.2013 11:50) Reagovat

    Kdybyste aspoň tlačili dobré desky. Tahle to ale fakt není.

    Aneb výstižné shrnutí Burianova pokrytectví i neumětelství:

    http://a2larm.cz/2013/12/neodolatelna-touha-po-cesstvi/

    • Re: děs (Fantomas, 14.12.2013 18:11) Reagovat

      Ale kdeze, vubec to neni tak hrozne. Karel Vesely je osel, ktery to proziva, jakoby mel Burian vytvorit zasadni protestsongovou desku, ktera zmeni beh dejin. Pritom nejde ani zdaleka o umeni, Burian dela lepsi pop a tahle deska je jasny pop a lidovky byly vlastne taky pop. Tak o co jde? Burian neni spatny, jen prilis z jeho tvorby smrdi ty zahranicni vzory, ale sem tam se mu neco povede. Rozhodne v ceskem rybniku patri mezi lepsi cast hudbo-tvorby. V jedne veci ma Vesely pravdu, cilovkou jsou tricatnici, kteri zplodili deti a zacali o sobe premyslet. Takze me se to libi, i kdyz zrovna Svejdika vubec nemusim. Mimochodem, proc by ten moderni hav mel byt na skodu, Cechomor to dela taky a dalsi kapely jeste prijdou. Nevidim duvod, delat z toho vedu, lidovky byly obycejne pisnicky a holt dnes zni obycejna pisnicka kapku jinak, kdyz to nekdo propoji, tak jim nijak neublizuje. A samozrejme nejake poslani, umeleckou myslenku, narodni hrdost nebo cesstvi u popove pisnicky nemaji opravdu zadny vyznam, v tomhle je Burian docela mimo. Ale porad lepsi Burian nez Michal David, ne?

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Tata Bojs, Multifunčkní sál DOX+, Praha, 20.1.2019
Naživo: Tata Bojs pozvali fanoušky po patnácti letech znovu do svého Nanosvěta Tata Bojs stále oslavují svoje třicetiny, ať už výstavou či speciálními koncertními zážitky. Nyní nás vzali do svého Nanosvěta, který vznikl ojedinělým spojením baletu a hudby z jejich koncepčního "Nanoalba" vydaného v roce... čtěte zde
Vydáno: 22.01.2019 12:08 v sekci Naživo
0
Dvacet nejlepších domácích desek roku 2018 podle musicserveru (20-16)
Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2018 podle musicserveru (20-16) Rok se s rokem sešel a jednadvacet redaktorů musicserveru opět zasedlo k pomyslnému kulatému stolu, aby vybrali nejlepší alba uplynulého roku. V jejich hledáčku se objevilo 70 domácích desek, ovšem pouze dvacítka jich prošla do... čtěte zde
Vydáno: 21.01.2019 17:50 v sekci Publicistika
4
Draconian, Harakiri for the Sky, Sojouner, 19.1.2019, Futurum Music Bar, Praha
Naživo: Draconian, Harakiri for the Sky a Sojourner ve Futuru aneb Vyberte si svého headlinera Sobota večer patřila v pražském Futurum Music Baru příznivcům melancholie oděné do černé barvy. Dostaveníčko si zde dala trojice kapel, které se všechny pohybují ve stejných mantinelech atmosférického metalu. Dva spolky staví na... čtěte zde
Vydáno: 21.01.2019 12:26 v sekci Naživo
1
Maggie Rogers - Heard It in a Past Life 8/10
Recenze: Maggie Rogers na albu "Heard It in a Past Life" nabízí vkusný pop podpořený velkým talentem Někdy stačí málo. Třeba svým songem vehnat slzy do očí samotnému Pharrellu Williamsovi. Pak už to jde samo. Život do té doby spíše folkařky Maggie Rogers nabral tehdy v roce 2016 zcela jiné otáčky. První zastávkou této nové... čtěte zde
Vydáno: 21.01.2019 00:00 v sekci Recenze
4
Progres 2, 19.1.2019, Žlutý pes, Pardubice
Naživo: Progres 2 přivezli do Pardubic hity i žhavé novinky O Progres 2 se zase jednou mluví. Skoro se dá říct, že jich je všude plno: po třiceti letech vydali nové, vřele přijaté album, v pozici hlavních hvězd se objevili na obnoveném Beat Festu v pražské Lucerně. Letos slaví padesát let... čtěte zde
Vydáno: 20.01.2019 16:50 v sekci Naživo
2
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Tata Bojs pozvali fanoušky po patnácti letech znovu do svého Nanosvěta (22.01.2019 12:08)
- Top 10: Pět českých comebacků spojených s vydáním nové desky (10.01.2019 11:00)
- Shakira ve Španělsku neplatí daně. Hrozí jí oplétačky se soudem (16.12.2018 08:59)
- Nové desky 49/2018 - od Coldplay přes LP po Oceán (11.12.2018 10:50)
- Naživo: Kapitán Demo pokořil Roxy (07.12.2018 17:23)
- Výstava "TATA 30JS" odstartovala, Tatáči zvou na doprovodný program (03.12.2018 09:49)
- Video: Kapitán Demo vás má rád, i když už ho trošku začínáte s*át (17.11.2018 17:29)
- Bittová, Dusilová a Načeva přivezou na turné živé album "Spolu" zaznamenávající to nejlepší z loňských koncertů (15.11.2018 18:11)
- Recenze: Dokument "A Head Full of Dreams" je důstojnou oslavou dvaceti let Coldplay (13.11.2018 08:00)
- Kapitán Demo vyprodal za pár dní Roxy a přidává další křest (30.10.2018 11:05)

ALBUM TÝDNE 03/2019

Maggie Rogers
Heard It in a Past Life

Někdy stačí málo. Třeba svým songem vehnat slzy do očí samotnému Pharrellu Williamsovi. Pak už to jde samo. Život do té doby spíše folkařky Maggie Rogers nabral tehdy v roce 2016 zcela jiné otáčky. První zastávkou této nové cesty je album "Heard It in a Past Life", jedna z popových desek letošního roku.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 22.01.
Jacob Lee (AUS) (Café V lese, Praha)
St 23.01.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Ne 27.01.
Ghostemane (USA) (Roxy, Praha)
St 06.02.
The Neighbourhood (USA) (Forum Karlín, Praha)
Čt 07.02.
Animé (USA) (Roxy, Praha)
So 09.02.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (O2 Arena, Praha)
So 09.02.
IAMX (UK) (Fléda, Brno)
Po 11.02.
Good Charlotte (Forum Karlín, Praha)
So 16.02.
Twenty One Pilots (USA) (O2 Arena, Praha)
Út 19.02.
Tommy Cash (EST) (Roxy, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Sia Beyoncé LP Kryštof The Cure Madonna Coldplay Queen Ewa Farna Rihanna Adele AC/DC Linkin Park Muse Imagine Dragons Lucie Debbi Ava Max Pokáč
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver