Historie českého popu

29.12.2013 09:00 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Málokterý skladatel si v české kotlině zaslouží takovou úctu, pokoru a respekt jako Karel Svoboda. 19. prosince by se dožil pětasedmdesáti let, nebýt jednoho osudného výstřelu z revolveru. Kompilace, která k tomuto výročí vychází, má velký důvod být nazývána zlatou.
9/10

Karel Svoboda - Zlatá kolekce

Skladby: CD1: Lady Carneval, Depeše, Caruso mi zpívá, Dobrá zpráva, Paganini, Gvendolína, Hej, hej, baby, Jsem tvoje včera, Dám tisíc dukátů, Návrat Gemini, Tajuplnej hráč, Pláču, pláču sůl, Tisíc nových jmen, Pojď a měj mě rád, Hrom aby do tě, lásko má, Yvetta, Zimní království, Tenhle bílej měsíc, Láska bláznivá, Vzdálený hlas, Nechte zvony znít / CD2: Lásko má, já stůňu, Beatles, Bílé tulipány, Holka v domě, Do věží, Což takhle dát si špenát, Mám zlatej důl, Studánko stříbrná, Hádej, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš?, Obrázky, Mistrál, Jsi prostě nejlepší, Kdybys uměl to, co saxofon, A ty to víš, Jdi za štěstím, Medové dny, Vchází bez vyzvání, Kam se schoulíš?, Létající Čestmír, Včelka Mája / CD3: Ještě že tě, lásko, mám, Dlouhá bílá žhnoucí kometa, Čau, lásko, Léta bláznivá, Musíš být jenom má, Jsi můj pán, Říkej mi..., Krev toulavá, Návštěvníci, Vorrei (S láskou má svět naději), Náš song, Ó Monte Christo, Proč nejsi tam, kde já, Půlnoc v motelu Stop, Žít, Sbohem všem láskám dej, Přísahám, Já se tiše odporoučím, Tři oříšky, Stín katedrál,
Vydáno: 8.11.2013
Celkový čas: CD1: 64:14, CD2: 60:01, CD3: 67:10
Vydavatel: Supraphon
Tvrzení, že Karel Svoboda = český pop, nebylo několik desetiletí daleko od pravdy. I když tvrdošíjně odmítal označení hitmaker, tento kompilát dokazuje, že žádný jiný skladatel u nás nesložil tolik známých melodií a popěvků, z nichž se valná většina dodnes hraje v rádiích a ještě dlouho hrát bude.

Neměl jednoho svého koně, ale v podstatě skládal muziku pro celou špičku české populární hudby šedesátých až osmdesátých let. Nejčastěji spolupracoval přímo s tím nejpovolanějším. Karlu Gottovi napsal téměř sto písní a zhruba pětina z nich se objevuje i na "Zlaté kolekci". Tu otevírá patrně nejslavnější píseň "Lady Carneval". Jak zmiňuje Miloš Skalka v průvodním slovu obsáhlého bookletu trojalba, jen u nás se s původní verzí této písně prodalo na tři sta tisíc desek a byla přezpívána do mnoha cizích jazyků.

Začátky muzikantské kariéry Karla Svobody jsou ale neodmyslitelně spjaty s kapelou Mefisto, od které mohou posluchači slyšet na prvním disku tři písně - instrumentálku "Návrat Gemini", hit Marty Kubišové "Nechte zvony znít" a nakonec skladbu, ve které si - jako v jedné z mála - zazpíval i sám Svoboda. Jedná se o duet s Václavem Neckářem "Tenhle bílej měsíc".

Už v sedmdesátých letech začínal se svým bobtnajícím muzikálním talentem pokukovat po rozsáhlejších kompozicích, které nabízel film, muzikál či seriály. První muzikál, který Svoboda opatřil svojí muzikou, byl ten s názvem "Byl jednou jeden", ale slávy těch úspěšných, které napsal o dvacet let později, s ním rozhodně nedobyl. Jiné to bylo s filmovou hudbou k pohádce "Tři oříšky pro Popelku" nebo komedií "Což takhle dát si špenát?"

V letech osmdesátých napsal několik hitů i pro italskou zpěvačku Annu Rusticano, jeho hudba se objevila v kultovním seriálu "Návštěvníci", děti ji měly možnost poznat například v "Létajícím Čestmírovi". A i když je už tento výčet poměrně bohatý, stále se jedná o pouhý výcuc z celé jeho rozmanité práce, kterou cizeloval svůj skladatelský rukopis až téměř k dokonalosti.

Sametová revoluce znamenala ale zároveň stopku v chuti psát hitové singly spoustě interpretů české popmusic a Svoboda se naplno vrhl do práce na muzikálech. I z nich se nakonec vylouplo pár hitů, které jsou zde obsaženy - "Jsi můj pán" z "Draculy", "Ó, Monte Christo" z "Monte Christo" nebo "Přísahám" z posledního Svobodova díla "Golem".

Plnému hodnocení brání pouze dva faktory. Nedostatečně využitá časová kapacita, kdy by se možná i dalo umístit při nedožitých pětasedmdesátinách právě pětasedmdesát písní na tato tři CD, a také nepovedená verze písně "Dobrá zpráva" z roku 1980 od Václava Neckáře. Kompilace jinak nabízí jeden z nejzevrubnějších pohledů právě na Svobodu - hitmakera. Právě díky hitům se stal známým, oblíbeným mezi lidmi. Ti ale patrně nemohli tušit, že jako prakticky každý génius má i Svoboda problémy, se kterými bojuje, a má pocit, že je na ně sám. Bohužel se je rozhodl řešit radikálním a definitivním způsobem.

Zbylo po něm mnoho krásných melodií. A jelikož hudba jsou vzpomínky, bude se na Svobodu ještě hodně dlouho vzpomínat jako na skladatele, kterých Česká republika měla jako šafránu, a v budoucnu jich bude ještě míň.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY