Některé skladby německého tria Scooter na sumarizační desce nazvané "Push The Beat For This Jam" se v klidu domova moc poslouchat nedají a asi pro tento účel ani nejsou určeny. Většina z nich pulsuje ve velmi rychlém tempu, které se dobře snáší snad někde na diskotéce. Po takových šesti pivech vypadá život docela jednoduše, a když se k tomu přidá klasika od Scooteru, není nic lehčího, než jít a začít tancovat.

Nahrávky jako "How Much Is The Fish?", "Posse", "Call Me Mańana" nebo "Faster Harder Scooter" jsou už natolik ohrané a do podvědomí hudebního konzumenta zažrané, že snad nemá ani cenu vyjadřovat se k nim nějakou recenzí. Pravdou zůstává, že svého vrcholu Scooter dosáhli někdy v polovině devadesátých let a poslední tři nebo čtyři roky se jejich vtíravý singlový projev nedá jinde, než na místech k tomu určených vychutnávat. Poslední řadové album bylo přesto poměrně objevné. Lehké oživování a objevování nových, nebo i trochu zapomenutých tanečních vlivů se od singlové produkce velmi výrazně lišilo a dokonce to vypadalo, jako když se na dvou třetinách alba "We Bring The Noise" Scooter vůbec nepodíleli. Ten tam byl onen totálně nadupaný a už hodně odporný sound doprovázený neustálými výkřiky snažícími se navodit tu správnou koncetní atmosféru. A právě tato zcela opačná póza přidala tvorbě německé party na kvalitě a posunula ji do jiných, mnohem zajímavějších dimenzí

Album největších hitů, mimochodem už druhé, je bohužel postaveno přesně na původním, klasickém, diskotékovém projevu. Je to samozřejmě pochopitelné, na desku typu best of se musí naskládat známější část tvorby, byť ji v tomto případě doplňují také čtyři novinky (včetně hitu "Ramp!") a na CD 2 i několik remixů a raritní materiál. Absolutní singlové počiny však nic objevného nepřinesou, zvlášť když už je všechny dokonale protočila všechna komerční rádia. Zní to stále jako stereotypní mlácení kladiva do kovadliny, nic nového se neděje, nikde žádný nový impuls, který by mohl takové desce dát ten správný smysl. Přesto se na "Push The Beat For This Jam" nějaké ty skladby nového typu propašovat podařilo, i když jich není mnoho. Světlou stránkou jsou kousky jako "She's The Sun", která svým pomalejším tempem alespoň trochu narušuje nastolený stereotyp, "We Are The Greatest", "Sputnik", nápaditá "Loud And Clear", nebo orchestrální "Monolake", která dává asi nejvíce vzpomenout na novátorské dny tvůrčího tria.

Pakliže bych měl ovšem označit album jako celek, musel bych použít jakéhosi bonmotu o tom, že Scooter jsou jen rámus, který přežil sám sebe. Německé techno nadšence však zatím nezavrhuji, jen doufám, že album "Push The Beat For This Jam" bylo jen omylem, který slibný rovoj přibrzdil a měl za úkol spíš doplnit pokladničku, než příjemně překvapit.