Týden po svých osmačtyřicátých narozeninách zemřela po těžké nemoci vůdčí osobnost tuzemského podzemí, pianista, skladatel, textař a zpěvák Filip Topol. Za svou kariéru natočil dvě sólová alba, další pak uvedl s orchestrem. Do povědomí širší veřejnosti se ovšem dostal především jako ústřední tvář undergroundové kapely Psí vojáci, se kterou během třiatřiceti aktivních let vydal celkem dvanáct studiových desek. Poslední počin "Těžko říct" vyšel přesně před deseti lety. V létě 2011 Psí vojáci ukončili činnost, aby se vloni na podzim vrátili v původní sestavě. Poslední koncert odehráli před několika dny, na konci května, v Amsterodamu.

Filip Topol se narodil 12. června 1965 v Praze jako mladší syn českého dramatika a básníka Josefa Topola a vnuk velkého českého spisovatele Karla Schulze. Dnešní (středa 19. června) smrt pak médiím potvrdil Filipův starší bratr - básník, prozaik, hudebník a žurnalista Jáchym. Filip Topol se měl v nejbližších dnech, po naplánovaném zítřejším křtu své nové knihy, podrobit lékařskému zákroku, prudce se zhoršující zdravotní stav mu to však již neumožnil.

Psí vojáci poprvé veřejně vystoupili už v roce 1979 na IX. Pražských jazzových dnech, od počátku se však potýkali s nepochopením tehdejšího establishmentu, který na projekt tehdy třináctiletého Filipa s pravidelností posílal složky Státní bezpečnosti. Skupina byla posléze komisí zakázána a nemohla veřejně vystupovat, účastnila se tak jen undergroundových akcí. Společně s The Plastic People Of The Universe a DG 307 patřili k nejvýraznějším tvářím tuzemského podzemí. Od poloviny osmdesátých let kapela vystupovala pod krycím názvem P.V.O. (Psí vojáci osobně) a její domovskou scénou se stal pražský Juniorklub Na Chmelnici. Po revoluci se Psí vojáci dočkali koncertování a ocenění v mnoha evropských zemích, na domácí, tedy pražské půdě, působili nejčastěji ve Vagónu. Mezi nejznámější písně patří "Protínání", "Chce se mi spát", "Žiletky", "Marilyn Monroe", "Kruhy", "Nebe je zatažený", "Sbohem a řetěz" či "Kilián Nedory".