Nejslavnější česká rocková kapela historie Olympic oslavila loni na podzim monstrózním turné po hokejových halách 50 let své existence. Tečku obstaral koncert v pražské O2 areně a přítomnost kamer České televize dávala příslib, že kromě záznamu v TV si budou moci fanoušci zakoupit i nosič z tohoto koncertu.
Česká televize ale celý projekt pojala monstrózněji a rozhodla se pro rekapitulaci výročních koncertů této kapely, neboť ta jich absolvovala vzhledem ke svému věku už pěknou řádku. Nápad to byl jistě výborný, protože pokud fanoušci neměli tyto koncerty na VHS kazetách, tak se k těmto záznamům už dnes v podstatě nemají (s jedinou výjimkou) jak dostat. Jistě, člověk namítne, proč má sledovat stále se opakující hity mnohokrát jinak, neboť skladby jako "Okno mé lásky", "Dej mi víc své lásky", "Osmý den", "Jasná zpráva" jsou trvalkami a znějí na všech discích. Jenomže každý koncert měl odlišnou dramaturgii, a tak ani tu nebyla o překvapení nouze.
Například oslava dvaceti let existence a slavné hity v podání známých interpretů jako
Karla Gotta nebo
Marie Rottrové a rokenrolové okénko za účasti Míly Růžka, Pete Kaplana a Mikiho Volka. Koncert byl brzděn trochu unylým komentářem tehdy známého moderátora Jana Valy, ale kapela se rozhodit nenechala a troufla si třeba i na předlouhou verzi "Maratónu".
© facebook interpreta O pět let později, znovu v Lucerně, na to šli Olympici trošku jinak. Koncert rozdělili na dvě části a v té první byly ke slyšení metalově nabroušené pecky z alb
"Bigbít" a
"Když ti svítí zelená" a konec první části obstarali
Vilém Čok,
Michael Kocáb,
Roman Dragoun a
Jožo Ráž, kteří po svém předělali písně z olympického katalogu. Druhá polovina, to už byl nefalšovaný průřez historií kapely.
Vystoupení ke třiceti letům
Olympicu mělo být v podstatě posledním v Lucerně. Janda se tehdy loučil s tím, že už je hodně unaven a chce se věnovat tehdy čerstvě narozené dceři Elišce. Zazněly jak hity, tak méně známé skladby ("Hej, ty!") a všichni fanoušci museli být se setlistem spokojeni. Rozhodně netušili, že i za deset let se v tehdejší T-Mobile Areně potkají se svými miláčky znovu.
Aktuální koncert k padesáti letům jsem výrazně popsal v
reportáži přímo z koncertu. Nápad udělat takovouto sérii DVD byl nejenom vzhledem k důvodům, které jsem uvedl výše, výborný. Technologie pokročily mílovými kroky dopředu a záznamům se dostalo nového zvukového i obrazového ošetření. Režii i střih všech koncertů zvládla Česká a dříve Československá televize jako skoro vždy na výbornou. Kapela zvládla všechny koncerty na jedničku a zdá se, že zraje jako víno. Co ale nechápu je dramaturgie a celková nedotaženost projektu.
Vzhledem k chybějícímu bookletu není poznat, jaký koncert se na jakém DVD vyskytuje. Řazení je takové, že na DVD 1 je koncert k padesáti letům, na druhém koncert ke dvacítce, třetí patří pětadvacítce a na čtvrtém jsou dva zbylé výroční koncerty, takže chronologicky to také není. Naprosto nepochopitelným faktem je, že koncert ke 40 letům už na DVD vyšel a je stále k sehnání, a přesto se v kompletu nachází (i když ve zkrácené podobě bez zpívajících hostů) a aktuální koncert k padesáti letům, který trval skoro dvě a půl hodiny, má na DVD stopáž 52 minut (!!!). Myslím si, že mnohem lepší by bylo dát poslední koncert celý na 2 DVD, doplnit ho koncerty k dvacetinám a třicetinám a všichni fanoušci by museli být naprosto spokojeni. Právě tyto nedostatky brání tomu, aby tento projekt dostal plné hodnocení.