Vánoce jsou sice pryč, ale dozvuk fenoménu tzv. vánočních alb je stále mezi námi. Ať je bereme jen jako dobrý nápad pod stromeček, nutné zlo či perfektní zdroj štěstí a vánoční pohody, můžeme si být jisti, že příští rok jsou tu znovu. Letos k nám kalifornští sobové dovezli dáreček od populární Colbie Caillet.
Vánoce jsou symbolem rodinných hodnot, lásky, porozumění a tradic. V poslední době však také nesympatických obchodních praktik, nátlaků na zákazníka a kýče. Právě kýčovitost sahá svými dlouhými ohyzdnými prsty i do hudebního průmyslu. I když je pravda, že to není doménou jen dnešní doby, ale i doby dávno minulé, přesto můžeme stále častěji na pultech obchodů vidět tematická vánoční alba nejrůznějších interpretů, od metalcorových
August Burns Red až po, u nás již klasika,
Janka Ledeckého. Výběr vskutku rozličný. No a recenzované album půvabné
Colbie Caillat do tohoto vymezeného prostoru krásně zapadá. Zavřu-li všechny oči a uši nad smyslem těchto nahrávek, pokusím se přiblížit vám kvalitu a hodnotu alba nazvaného "Christmas In The Sand".
Colbie je vážně sympatická holka, která si svou slávu nevydobyla prostřednictvím žádné soutěže ani protekčním jménem nebo vlivným tatínkem, maminkou či strýčkem. Colbie prostě začala skládat, zazpívala a nahrála a všichni si z toho sedli na zadek. Album
"Coco" pak poprávu vzbudilo rozruch a lze ho charakterizovat jako úspěšné. Druhé album
"Breakthrough" pak mladá americká zpěvačka z Kalifornie nahrála v roce 2009. Zatím poslední plnohodnotný studiový zářez
"All Of You" pochází z roku 2011. Lze konstatovat, že si zpěvačka udržela kvalitativní laťku, a i když kritiky byly různé, lehkost a pozitivní energii nikdy neztratila. "Christmas In The Sand" je tedy takový bonus pro fanoušky, aby jim nebylo dlouho smutno. Zda je to ze strany managementu či interpretky samotné, tah na peněženky nebohých posluchačů nechci hodnotit, protože by odpověď mohla být ukvapená a třeba i nepravdivá. Věnujme se tedy skladbám samotným.
Deska okamžitě zaujme hned ze dvou důvodů. Za prvé kýčovitým zpracováním přebalu, který by mohli někteří antisympatizanti zimy brát jako provokaci, a za druhé, že kromě starých známých hitů složila i písně vlastní, zbrusu nové. Hned úvodní "Merry Christmas Baby" pochází z roku 1947. Bohužel se jedná o stokrát ohraný kus, který si už na paškál vzala taková jména jako
Bruce Springsteen, Rod Steward nebo
Ray Charles. Překvapení se nekoná ani u následující "Santa Baby", kterou si zabroukali třeba
Pussycat Dolls,
Shakira,
Madonna či
Macy Gray, opět tedy konkurence více než slušná.
Třetí v pořadí, stejnojmenná "Christmas In The Sand" je tak první autorskou písní na albu. A mám-li být upřímný, žádná sláva to není. Opět se dočkáme onoho
"happy feelingu", který zpěvačku tak proslavil, opět se dočkáme jejího krásného silného hlasu, čeho se ale nedočkáme, je originalita. Ta zde prostě chybí a můžete ji hledat třeba lupou, co dostanete k Ježíšku, a stejně ji nenajdete. Opět stokrát ohraná, ale pěkně zpracovaná, je skladba "Baby It's Cold Outside", kterou si vystřihla s talentovaným zpěvákem Gavinem DeGrawem.
Na albu kromě dalších klasik jako "Silver Bells" (ze které se už po
xté verzi dělá trochu nevolno) a "Winter Wonderland", které převzala už více než stovka dalších umělců, objevíte další tři autorské počiny. Ani jeden není nějakým výrazným hitem, byť "Every Day Is Christmas" k němu má poměrně blízko (ale ten název, to je vážně děs). Je vidět, že
Colbie Caillat je talentovaná zpěvačka a její rukopis začíná být slušně rozpoznatelný, ale vánoční písně prostě nejsou určeny být nějakým váženým uměleckým dílem, mají sloužit jen jako náladotvorné doplňky tohoto významného období a hodnotit tuto desku jako plnohodnotné dílo není spravedlivé a je nutné brát ho s odstupem. Škoda, že zde není větší příděl vlastních skladeb nebo alespoň méně profláklých coverů, které si
hodily i daleko váženější osobnosti hudebního průmyslu. Její nejvěrnější deskou určitě nepohrdnou, hlavně v rodné Americe. U nás si bude hledat své posluchače jen velmi těžko. A teď už se jen těšit na nějakou plnohodnotnou novinku.