Ostrov bílých lilií Natalie Imbruglie je výtečný

21.11.2001 05:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Okatá Australanka s italskými předky Natalia Imbruglia vydává své druhé album s názvem "White Lillies Island". Podařilo se jí překonat laťku vysoko nasazenou prvotinou "Left Of The Middle", která do světa vyslala i superhit "Torn"? Myslíme si, že ano a v této recenzi vám řekneme proč.
9/10

Natalie Imbruglia - White Lillies Island

Skladby: That Day, Beauty On The Fire, Satellite, Do You Love, Wrong Impression, Goodbye, Everything Goes, Hurricane, Sunlight, Talk In Tongues, Butterflies, Come September
Celkový čas: 51:36
Vydavatel: BMG
Jsou to občas taková milá překvapení. Letos mne příjemně zaskočila zjevení v podobě Nelly Furtado a Dido, pokud zůstaneme jen v hájemství mladých zpěvaček. K těmto dvěma šikovným holkám, jejichž debutové desky "Whoa, Nelly!" a "No Angel" vnesly svěží vzduch do popmusic, s radostí přiřazuji i Natalii Imbruglii díky jejímu druhému albu "White Lillies Island".

Natalia měla obrovský hit už před čtyřmi lety, "Torn" byla jednou z písní roku 1997, celosvětovým úspěchem se mohla chlubit i debutová deska "Left Of The Middle". Časová prodleva mezi prvotinou a novinkou "White Lillies Island" napovídá, že s vydáním nového materiálu se rozhodně nepospíchalo. A Natalia, při tvorbě opět obklopená samými muži (a ještě k tomu zvučných jmen) dobře udělala. Výsledkem je vyrovnaný tucet nadprůměrných písní.

Najít dnes škaredou zpěvačku je vyloženě kumšt, ale Natalia je opravdu hodně hezká. Podezřelé je i to, že hrála v nejznámější australské mýdlové opeře "Sousedé" (zde zdravím Kylie Minogue), ale o to víc musí překvapit vyznění nových písniček. Jsou totiž vyzrálé, chytré a... kytarové. Tři čtvrtiny z nich jsou poklidné skladby s pomalým rozjezdem a táhlým refrénem. To je modus operandi téhle holčiny (ehm, 26 let...) - naléhavý hlas, jemné kytarové a smyčcové vyhrávky a neodolatelné refrény. Natalia je spoluautorkou všech dvanácti písniček, z nichž těžko vypíchnout ty nejlepší. "Do You Love" se prý líbí Bonovi a není divu, vždyť připomíná U2, "Everything Goes" zní jako Garbage. Prim hrají vychytané kytary a velmi jemná elektronika ("Beauty On The Fire"), zbytečně se nepřitvrzuje, jen tam, kde je třeba zvýraznit naléhavost Nataliina zpěvu ("Goodbye"). Vyloženě veselejší je snad jen letně laděná "Satellite".

No nevím, asi mě ta Natalie uhranula svýma velkýma očima. Zpívá dojemně a už věřím, že se jí líbí Radiohead (mimochodem, pěkný booklet mi občas připomněl právě "OK Computer"). Když ji vidím, jak kráčí vstříc slunci ve skvělém klipu "That Day" a všichni do ní vrážejí, probouzejí se ve mně ochranářské pudy. A její písničky na "White Lillies Island" mne úplně položily.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY