První koncert nové kapely bývalého člena Chinaski Petra Rajcherta Inter spojený se křtem jeho debutového CD "47 minut bez dechu" o lecčems napovídal. Podívejte se s námi zpět do atmosféry čtvrtečního večera v pražském Lucerna Music Baru, kde se vůbec první koncert této kapely odehrál.
© KaB Music
Symptomatická pro důvod i původ existence kapely
Petr Rajchert a Inter jsou už následující fakta. Koncert v jednom z prestižnějších pražských klubů - Lucerna Baru - byl prvním vystoupením skupiny v jejím životě a co víc, došlo na něm hned ke křtu debutového CD "47 minut bez dechu". Anebo jedna z posledních Rajchertových vět programu:
"Asi se mezi vámi najdou takoví, co nám dají zítra najevo, že se jim koncert nelíbil, ale já si večera užívám." Vydávající firma BMG se snažila, o tom žádná.
Petr Rajchert je mediálně dost známou osobou (patrně nemá cenu donekonečna omílat, že je to ten ze "Života na zámku", co hrál v
Chinaski) na to, aby se dal prodat, propagace koncertu nebyla podceněná, obzvlášť kuriózně působil na zvacím plakátku křtitel
Jiří Stivín, do budoucna se jedná o jistě nadějný podnikatelský krok.
A se svým jménem si nakonec rád zapodnikal i sám Rajchert. Jak říkal
Jiří Stivín při polévání šampaňským sedmačtyřicetiminutového nosiče:
"Desce přeji, ať se hodně prodává, vždyť o co jde dnes víc, než o peníze." Poté, co si lehce křečovitě odehrál své tradiční exhibičně-improvizační party ve dvou písničkách a předvedl léty ozkoušené finty s hýbáním kšiltu na své čapce, viditelně se mu ulevilo a mohl s klidem odejít zpět do "svých" Aghart, Redut, Viol a jiných turistických koryt.
Napřed trochu vytrémovaný a skromný, později uvolněný, nakonec sebevědomý Rajchert odezpíval během necelých devadesáti minut pravděpodobně celý dosavadní repertoár Interu, po první salvě písní
"k zamyšlení a o lásce" přišel i blok drsných až ostrých (
"a teď ukážeme všem Klausům, Zemanům a Mečiarům, kam je můžeme poslat" - místo poslání tvořilo hlavní část refrénu), několik málo fanynek před pódiem ke konci viselo Petrovi na rtech a jistě se jim toho večera špatně neusínalo.
Problémy s usínáním neměla pravděpodobně většina diváků, zástupci vydávající firmy se zdáli být plni naděje, z jistého úhlu pohledu večer poměrně zdařilý. Rýpavé otázky budou nejspíš pocházet z docela jiných končin než od přítomných průkopníků nového směru rajchertofilů. Ale přeci jen, má podobná kapela jiné důvody existence než ty ryze pragmatické? Není skupinami stylu "béčkových Chinaski" česká scéna poslední dobou přehlcena? Není něco v systému hudebního byznysu v nepořádku, když se za "novými objevy" skrývají staré tváře s nově najatými muzikanty hrající sterilní rádiový pop, kterému sami nevěří? Pokud věří, proč o tom nepřesvědčí? Je nutné pokládat další podobné otázky?
Petr Rajchert a Inter, Lucerna Music Bar, Praha, 8.11.2001