Posledním albem skupiny Oceán se stala deska "2 1/2", která napůl přinesla oprášené nahrávky a nové verze některých starších skladeb. Rozloučení s Oceánem nebylo zrovna nejhezčí, i samotná reedice se zrovna dvakrát nepovedla, více informací naleznete v recenzi.
Poslední album skupiny
Oceán vyšlo v roce 1992 u vydavatelství Monitor.
Oceán tou dobou prožíval bouřlivé období,
Petr Muk a Petr Kučera měli již slibně rozjetý projekt
Shalom, který u nich začal hrát prim. Během letních prázdnin tohoto roku narychlo vzniklo album "2 1/2", byly natočeny videoklipy v Řecku a podzim byl ve znamení posledního turné Oceánu, které navázalo na turné Shalomu. Album bylo napůl sestaveno z původních nahrávek z českobudějovického rozhlasu, které byly zvukově ošetřeny ve studiu Faktor. V druhé polovině desky jsou pak nové verze již dříve složených skladeb.
"Ráchel", "Lék světu" a "Dávnou zem" naleznete taktéž na reedici alba "Dávná zem", pocházejí z původních supraphonských singlů. Zde začíná má nespokojenost. Když porovnám remastering na "Dávné zemi" s tím, který provedl Monitor, musím konstatovat, že Sony odvedlo mnohem lepší práci. Připadá mi, že Monitor vzal původní nosič a nechal vylisovat další sérii (plus nalepil přelepku Digital Master Series), aby nezaostal, když ostatní alba vycházejí u někoho jiného, prostě taktika - svezeme se s ním, ať z toho také něco máme. Ještě hůř znějí skladby "Zvonění" a "Balada", ve které šum občas přehlušuje samotnou nahrávku. Nechci říci, že se s nahrávkou něco neprovedlo, ale mohlo to být mnohem lepší. Nebýt nikde jinde nalézajících se skladeb "Zvonění" a "Balada", první část alba vůbec neposlouchám.
Druhá polovina desky obsahuje nové verze skladeb, které byly natočeny taktéž ve studiu Faktor. Za povšimnutí rozhodně stojí "Jeden den", který oproti původní verzi více šlape, zvuky a hlas Petra Muka jsou lepší a čistější, je to nejhitovější skladba na albu. Podobně dobře je udělána písnička "Aha", se kterou
Oceán mimo jiné vyhrál jedno z kol Rockové ligy. Ostatní, tedy "Létám", "Z nás jsme ty někdo" a "V náladě" jsou typické oceánovské skladby.
Na albu "2 1/2" je cítit, že to ve skupině moc dobře nefungovalo a vše vznikalo ve špatně náladě. Celkově to určitě není deska vyloženě špatná, ale nedosahuje úrovně "Dávné země" nebo "Pyramidy snů". Booklet obsahuje jen texty, žádné foto zde nehledejte. Nové vydání, které se mi dostalo do rukou, nelze označit za reedici, která prošla novým remasteringem, možná byl, kdo ví. Označil bych to za další vydání, nebyly přidány žádné bonusy, nevýhodou Monitoru bylo to, že vlastně nebylo ani co přidat,
Oceán nic více nenatočil. Booklet je shodný s původním vydáním. Jedinou změnu oproti původnímu vydání je to, že si CD nepřehrajete v CD-ROM mechanice vašeho počítače. Pokud právě teď přichází trend, že se do mnoha CD přehrávačů montují právě tyto mechaniky (aby bylo možno číst vypalovaná CD), nedokážu si zatím představit, co bude Monitor dělat s reklamacemi.
Co říci závěrem, reedice alb Oceánu jsou v prodeji, některé se povedly více, některé méně. Je fajn, že po určitou dobu budou všechna alba opět k sehnání. Prezentace někdejšího objevu české hudební scény se vydařila, přejme si více takovýchto počinů.
Oceán se nesmazatelně zapsal do srdcí mnoha fanoušků, toto vše uzavírám s nadějí, že pokud ještě někde v šuplíku leží nevydané skladby (třeba "Krása", "Děj"), že se dočkám jejich vydání, možná, že v tom nejsem sám.
"Stojím sám, mám nataženou dlaň, zas hledím vzhůru, mlčím ke hvězdám. Hledám v dálkách, mám nataženou dlaň. To, co je blízko, nevnímám, stojím sám." ("Naděje"/z alba "Pyramida snů")