Šest let uběhlo od vydání komerčně velmi úspěšného alba Ozzy Osbourna "Ozzmosis". Po spoustách koncertů jako sóový zpěvák i s obnovenými Black Sabbath, se Ozzy vydal opět do studia, kde se svými spolupracovníky připravil novinkovou kolekci s názvem "Down To Earth", snad jednu z nejtvrdších nahrávek, i když i balady přirozeně nechybí.
Ozzy Osbourne je v současné době bezpochyby největší ikonou tvrdého rocku. Naši otcové ho mají rádi z dob
Black Sabbath, naše přítelkyně za jeho tklivé balady z posledních alb a my ostatní ho máme rádi pro jeho skvělou fyzickou kondici (samozřejmě vzhledem k tomu, co se svým tělem během dob minulých prováděl) a samozřejmě výborné rockové pecky. Na jeho nové album, násdledovníka alba "Ozzmosis", jsme si museli počkat celých šest let a i tak deska málem nebyla dokončena včas a musely být zrušeny některé koncerty s
Black Sabbath, aby Ozzy mohl dodělat nějaké práce ve studiu.Nyní je album "Down To Earth" venku a napjatí fandové čekají, co pro ně Ozzy připravil.
Pokud vám na jinak skvělém "Ozzmosis" vadilo, že se skládalo až na výjimky z pomalých skladeb (já ostatně dávám mnohem více přednost albu "No More Tears", které je podle mě mnohem vyváženější a lepší než "Ozzmosis"...), nové album vám rozhodně spraví chuť. Už první singl "Gets Me Through" signalizoval, že se Madman nebude s ničím mazlit, a i když si touhle tvrdou skladbou zavřel cestu do mnoha rádií, fanoušky jím určitě potěšil, stejně jako sestavou kapely, která desku nahrála - Mike Bordin, Robert Trujillo a
Zakk Wylde jsou jména, při jejichž vyslovení se rozlije příjemné teplo po tělech všech příznivců rocku. Ozzy je ve skvělé formě, kapela a Ozzyho skladatelští partneři taky, tudíž není divu, že všichni dohromady udělali z "Down To Earth" výborné album.
Již zmiňované pouhé dvě balady jsou komerčními jistotami, ale i když se mi zdá, že nedosahují chytlavosti ani kvalit Ozzyho pomalých věcí z minulých desek, i tak jsou "Dreamer" a "Running Out Of Time" skvělé písničky, kterým vévodí Ozzyho hlas. Zbytek desky je až na jednu výjimku (viz dále) tvrdý a ostře šlapající. Ať už se jedná o "Facing Hell", "No Easy Way Out", "Junkie" či ostatní skladby, všechny jsou nabity energií, která z Ozzyho stále sálá. Zajímavé je, že i když firma na novinku čekala tak dlouho, dovolila Ozzymu natočit jedno z nejtvrdších alb v jeho diskografii, za což můžeme být jen rádi. Jak už jsem se zmínil výše, deska obsahuje také písničku "You Know... (Part 1)", která má ale jen něco přes minutu. Můžeme to považovat za studiový fórek, jen kdyby to neznělo jako jedna z nejlepších balad, kterou Ozzy napsal, ale nějak ve studiu nestihl dokončit. Vzhledem k onomu "Part 1" se třeba někdy dočkáme celé verze, takhle působí tento fragment na desce poněkud nadbytečně.
Ozzy se po šesti letech dokázal vrátit s dalším výborným albem, které obsahuje silné skladby, ale nejsem si jistý, zda neměl on i kapela ve studiu pobýt ještě pár týdnů. Takhle je "Down To Earth" sice skvělá deska, ale občas člověka napadne, že mohla být ještě lepší, i když jen o kousek. Nebo toho po tom starém šílenci chci příliš mnoho? Ale vždyť tohle je Ozzy!