Po výborném dokumentu o Foo Fighters "Back And Forth" jsme si vzali na paškál další filmově-hudební kroniku, tentokrát na téma Dvacet let Pearl Jam. Režisérem snímku "PJ Twenty" je člověk nad jiné povolaný, Cameron Crowe, jenž nám tak krásně ukázal, jak to chodí v Seattle AD 1992, ve filmu "Singles".
Film "PJ Twenty" může být nepochybně zajímavý pro každého rockového fanouška, ale pro fandu
Pearl Jam je to učiněné Eldorádo. Ne že by se
tifosi party ze Seattlu dozvěděli nějaké převratné novinky, které by doteď nevěděli, ale je to skvěle natočený film se spoustou zajímavostí, raritních záběrů a hlavně je velmi otevřený - nevyhýbá se ani nepříjemným a citlivým událostem.
Ještě zajímavější než pohledy do tvůrčí kuchyně či přímo pod pokličku (viz vznik písně "Daughter" v tourbusu) nebo unikáty (záběry z historicky druhého koncertu kapely, tanec Eddieho s
Kurtem Cobainem) jsou rozhovory s aktéry, ať dobové či současné. Crowe se vynasnažil zaujmout nejen bohatým obsahem (prý čerpal z 1 200 hodin filmového materiálu), ale také přitažlivou filmovou řečí: vtipný je například skeč "Příběh bubeníka", který formou grotesky pojednává o několikeré rošádě mužů za bicí soupravou, nebo retrospektiva příšerného vystoupení na večírku k filmu "Singles", kdy byl především Ed úplně našrot.
Co nabízí DVD?
Film si můžeme pustit v Dolby Digital 5.1 nebo nekomprimovaném stereu. Čeština mezi jazyky pro volbu titulků chybí (zajímavostí je přítomnost polštiny). Kromě samotného dvouhodinového snímku najdeme na DVD osm krátkých bonusových střípků, které se do finálního sestřihu nedostaly - z nich nejzajímavější je návštěva a povídání v Eddieho domě a dojemná "Come Back" živě z Verony.
Chronologické vyprávění o uplynulých dvaceti letech Pearl Jam se pochopitelně podrobněji zastavuje u klíčových událostí, jež výrazně ovlivnily skupinu, její hudbu a vůbec existenci. A jsou to události fatální: předávkování zpěváka
Mother Love Bone Andyho Wooda, sebevražda
Kurta Cobaina, neúspěšné soudní tahanice s firmou Ticketmaster a tragédie na festivale Roskilde v roce 2000. Vzpomínky na Woodovu smrt v povídání
Chrise Cornella jsou jedním z nejpůsobivějších momentů filmu, kdy se při pohledu na Cornella se zlomeným hlasem a slzami v očích přistihnete, že máte knedlík v krku.
"PJ Twenty" je ale hlavně příběhem o kamarádství a o tom, jak společně existovat. Muzikanti ze Seattlu počátku devadesátých let byli přáteli a rivaly zároveň. Podporovali se a přitom spolu soupeřili. Kde jinde by mohla vzniknout deska "Temple Of The Dog"? Podstatná část filmu se věnuje tomu, jak se
Pearl Jam museli vyrovnat s tlakem okolí, s nečekanou popularitou a napětím uvnitř kapely. To se museli všichni naučit a každý z nich ve filmu sám za sebe hovoří o tom, jak toho míru a respektu dosáhnout. Jak přežít.
9/10 
