Proč Pink Floyd?

10.12.2011 08:00 - Jakub Malar | foto: facebook interpreta

V rámci kampaně "Why Pink Floyd...?" vychází všechna studiová alba slavné anglické formace v remasterovaných, případně rozšířených edicích. Mimo to došlo i na nový výběr hitů, který dostal název "A Foot In The Door" a má za úkol představit to nejlepší, co kapela natočila. Podařilo se?
7/10

Pink Floyd - The Best Of Pink Floyd: A Foot In The Door

Skladby: Hey You, See Emily Play, The Happiest Days Of Our Lives, Another Brick In The Wall (part 2), Have A Cigar, Wish You Were Here, Time, The Great Gig In The Sky, Money, Comfortably Numb, High Hopes, Learning To Fly, The Fletcher Memorial Home, Shine On You Crazy Diamond (edit (parts 1-5)), Brain Damage, Eclipse
Vydáno: 7.11.2011
Celkový čas: 79:29
Vydavatel: Parlophone
Pink Floyd nikdy nebyli singlovou kapelou. Výjimkou bylo snad jen počáteční období se Sydem Barrettem, kdy kapela kromě alb vydala i pár singlů, ale ty těžko můžeme považovat za hity. Točili alba, která většinou měla nějaký koncept, a to že se pár skladbám podařilo dostat do žebříčků, byla spíš náhoda. Tím ale nijak nechci snižovat důležitost jejich tvorby, naopak. Většina nahrávek se dá považovat za klasiku, kterou je radost objevovat. Vždyť Floydi položili základy jak psychedelickému, tak progresivnímu rocku a ovlivnili nesčetně kapel. "The Best Of Pink Floyd: A Foot In The Door" je pokusem ukázat ve zkratce, proč tomu tak je. Nutno dodat, že ne moc úspěšným pokusem.

Výběr obsažených skladeb je prapodivný a na nějaké best of rovnou zapomeňte. Nejvíce zarážející fakt je ten, že kompilace absolutně ignoruje prvních sedm studiových alb a těžko to zachrání zařazení jednoho z prvních singlů "See Emily Play". Místo toho jsou hojně zastoupena alba "Dark Side Of The Moon", "Wish You Were Here" a "The Wall". Vzhledem k tomu, že každé z nich nyní vychází v rozšířené edici, přijde mi to jako trochu zbytečné. Navíc "Brain Damage", "Eclipse" ani "The Happiest Days Of Our Lives" se za hity považovat nedají. Vždyť místo toho mohly být zařazeny "Astronomy Domine" nebo "One Of These Days", které k zásadním skladbám určitě patří.

Stejně tak je zarážející zastoupení skladeb z alb "The Final Cut" a "The Division Bell". Pokud vím, tak ne moc oblíbený "The Final Cut" by měl být zastoupen "Not Now John" (což je jediná skladba, která by se dala považovat za hit) místo "The Fletcher Memorial Home", jež rozhodně nepatří k nejlepším skladbám alba. Stejně tak nechápu, proč "The Division Bell" reprezentuje "High Hopes", když největším hitem byl singl "Take It Back".

Zbytek zařazených skladeb už naštěstí zásadní je. U pocty Sydu Barrettovi v "Shine On You Crazy Diamond" nebo u kytarových sól Davida Gilmoura v "Comfortably Numb" a "Another Brick In The Wall (Part 2)" dodnes mrazí v zádech (ne náhodou patří Gilmour k nejlepším kytaristům na světě). Stejně tak mrazí v zádech u skvělých textů Rogera Waterse, které dodnes neztrácejí na aktuálnosti.

Pokud vám náhodou hudba Pink Floyd nic neříká, "A Foot In The Door" není zrovna nejlepší způsob, jak se s anglickou formací seznámit. Doporučoval bych spíše sáhnout po deset let staré dvoudiskové kompilaci "Echoes: The Best Of Pink Floyd", která mnohem lépe vystihuje, čím vším Pink Floyd byli. Nic se ale nevyrovná poslechu řadových alb, protože jak už jsem zmínil v úvodu, většina nahrávek byla koncepčních a takové "Dark Side Of The Moon" nebo "The Wall" je potřeba poslouchat vcelku.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY