Reklama

Someone To Watch Over My Ass

15.11.2011 17:00 - Adam Eff

Susan Boyle. Standardní fenomén. Padesátiletá paní z malé skotské vesničky proslavená díky show Britain's Got A Talent, čtrnáct milionů prodaných desek. Čeho? To je ten kámen úrazu. Moc krásných desek, které promlouvají k masám, anebo dvou alb plných béčkových předělávek. Stojí ta nová za to? Jak komu. Asi.
4/10

Susan Boyle - Someone To Watch Over Me

Skladby: You Have To Be There, Unchained Melody, Enjoy The Silence, Both Sides Now, Lilac Wine, Mad World, Autumn Leaves, This Will Be The Year, Return, Someone To Watch Over Me
Vydáno: 07.11.2011
Celkový čas: 33:42
Vydavatel: Sony Music
"Someone To Watch Over Me" je třetí deskou Susan Boyle. Prý je "různorodou směsicí hudby" a písně na něm jsou inspirovány příběhy fanoušků Boyle, kteří jí je píší a posílají. Těžko říci, jak takové dopisy vypadají. Muselo to být ale řádné vzrůšo, jinak by se nemohlo stát, že by šanci dostaly songy lidí jako Joni Mitchell, Paolo Nutini, Depeche Mode anebo "Unchained Melody".

Pokud patříte mezi obdivovatele šarmu této zpěvačky, deska vás, s největší pravděpodobností, zabaví. Sám tomu nevěřím. I když je pravda, že není možno se na jakékoliv fanoušky dívat jenom černobíle; téma Susan Boyle je vyhrocené, extrémně konverzační, skoro jako Britney nebo Lejdy Dží. Dar Boyle spočívá v tom, že díky svému atypickému fyzickému vzezření a hyperhumánnímu projevu působí mile, rozpustile a, napišme to na rovinu, jednodušeji. A přesně taková deska "Someone To Watch Over Me" je. A věřím, že to je ten důvod, proč se album prodá stejně dobře jako ta dvě předchozí. Dneska už není prioritou měnit dějiny hudby a zapisovat se do nich. Měříme podle počtu prodaných kusů a nosiče Boyle jsou proto výborné - ty desky stojí skoro za prd, ale to, jak velký vzorek lidstva má v publiku, je něčím. Dokumentem, přinejmenším.

Nahrávka jako celek i funguje. Těch deset kousků má něco jako své kouzlo. Průměrný hlas Boyle je zase jenom průměrným hlasem Boyle. Nic vlastně nepřebývá a nic ani nechybí. Dokud to album netočíte vícekrát po sobě, je všechno jako v pohádce. Pak už je to Trainspotting (včetně těch sraček, zrovna "Unchained Melody"... nuda [múka]).

V noci si nad "Someone To Watch Over Me" možná zafrčíte. Třeba nad tím, jestli to je na facku nebo jenom lízanec konečky prstů a rukavičkou, a hlavně nad tím, komu ji uštědřit. Susan Boyle samozřejmě ne, ale Steve Mac by zasloužil. Své nadpřirozené produkční schopnosti uplatňuje tak často, že je asi každému úplně jasné, proč tak znějí. Pokud netušíte, kdo to je, vězte, že to je člověk zodpovědný za (kromě hrstky dobrých songů, třeba od Boyzone...) zpravidla béčkové zbytečnosti jako O-Town, Atomic Kitten nebo 5ive. Můžeme pyskovat od rána do noci, ta pointa je ale někde jinde. Všechno se to prodalo, prodává a (pro některé bohužel) i prodávat dále bude. A Boyle je jenom další v řadě.

Závidím všem, kteří při poslechu pocítili nějaké emoce, vlastně jakýkoliv pocit. Ty moje byly velice smíšené. Kdyby nebylo songu "You Have To Be There", asi bych poslech nepřežil (a to si vůbec nemyslím, že je to výtečný song, jen vyčnívá a sám se divím tomu, že to píšu). Nemělo by smysl rozebírat jednotlivé písně, zvukově ta deska téměř jde, působí plytce a zvláštně prázdně (ale to je možná to kouzlo, ten trik, co promlouvá k posluchačům této ženy).

Boyle se sice snaží, ale prostě Westlife... Je čas, aby to byla nadávka. A ta pointa? Není. Buď se vám líbí, anebo ne. Až tak jednoduché to celé je. Za mě, subjektivně, je to lehký podprůměr, ale možná je to celé supertrůper a já jsem jenom špatným vzorkem.


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Ach jo (Jenda, 15.11.2011 22:21) Reagovat

    Tak hudební vydavatelství zřejmě zruší vydávání cédéček, nahradí ji nějakým online elektronickým šitem a k tomu všemu jsou hudební analfabeti masírováni ke koupi takového hudebního zvěrstva jako je S. Boyle. MUSIC WILL BE DEAD! VIVA LA MUSICA!

  • Hlupáci (Jamal, 11.01.2012 22:33) Reagovat

    Recenzent tohoto článku je bud velký idiot a nebo má za to, že jeho názor je ten nejlepší. Myslím si, že desítky milionů lidí na celém světě Vás s takovýmto škvárem, který publikujete na internetu vyhodí leda do koše.
    Já mám také rád jiný styl hudby, ale někdy je prostě lepší oddechnout si u pomalé melancholické hudby. Vaši vedoucí by se měli zamyslet, jestli dále zaměstnávat takového hudebního barbara a nebo za ten počítač posadit někoho, kdo zveřejňuje objektivní články.

  • Reakce (Monika, 22.09.2012 14:28) Reagovat

    Upřímně mi vadí, že k tomuhle komentáři musím dávat titulek, protože už jen to, jak mě dokázal popudit, mi pro dnešek bohatě stačí.
    Text jsem nedočetla, skončila jsem u "ty desky stojí skoro za prd". Jak může někdo psát rádoby na první pohled tvářící se článek, používat formální češtinu a potom používat podobné výrazy? Tohle si má autor psát na vlastní blog, protože ho za odvedenou práci tady platí. Z celého srdce doufám, že to není moc.
    Taky by mě zajímalo, co je to podle autora "skoro prd". "Přesprd" je už zřejmě sračka, ale s pojmem skoroprd jsem se v životě nesetkala.
    Ať to může znít jakkoli jednostranně, nejsem velký fanoušek Susan Boyle, ale její hlas je naprosto jedinečný. Je mi zatraceně jedno, jak vypadá, ale ten hlas člověka dokáže obohatit. Hoperům se nemusí líbit dechovky, důchodcům zase r'n'b. No a?
    Takže když už, ať to psal kdokoli, cpěte tohle někam jinam a zásobujte fakty a něčím, co zaujme, protože takhle se daleko nedostanete...

    Přeji příjemný zbytek dne,
    Monika


Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY