Makrorecenze "Detailů" Vypsané fiXy

15.11.2011 11:35 - Redakce | foto: facebook interpreta

Pardubická skupina Vypsaná fiXa má na svém kontě od října už šest studiových desek. Na té aktuální, nazvané "Detaily" se prý nerecykluje, ale naopak rozvíjí. Dá se toto považovat za všeobecný názor? Zkusili jsme to zjistit v naší další makrorecenzi...
Vypsaná fiXa - Detaily
© facebook interpreta
Kdysi se kdesi ve spojení s Vypsanou fiXou objevila nálepka... něco jako gymnaziální punk-rock. Těžko říct, jestli byla myšlena pozitivně, nebo negativně, protože přesně těmito dvěma úhly se na ni dá nahlížet. A přesně tak se bude dát jistě nahlížet na šestou desku téhle pardubické partičky. Nebo ne? "'Detaily' od prvního poslechu vraždí svou odzbrojující upřímností a ze všeho nejvíce připomínají přenádherný stav post coitum," myslí si třeba Lukáš Benda, který album ohodnotil osmi body. A naši makrorecenzenti? Ve čtyřech případech s Lukášem naprosto souhlasí a ten poslední případ je sedmička, takže v průměru si Márdi & spol. vysloužili solidních osmasedmdesát procent. A to je dost.


Jaroslav Hrách - "Hrdinové nekecaj' a jdou do tmy!" (8/10)
Vztah ke kapele: FiXu znám, ale nikdy jsem ji pořádně neposlouchal.

Po dosti kritizovaném "Klenotu" přichází Vypsaná fiXa s novou deskou "Detaily." Jelikož nejsem jejich zapálený fanoušek, vyhnu se srovnávání s předešlou tvorbou a nostalgickému vzpomínání, jak jejich hudba zněla dřív suprově a teď už to není ono. Hned při prvním poslechu jsem si oblíbil několik písniček, což se mi u českých desek nestává příliš často. A i přesto, že jsem album od té doby slyšel několikrát, stále mě baví a jednotlivé tracky se mi neoposlouchaly. FiXa vsadila na moderní zvuk, melodie jsou chytlavé a zábavné. Stejně tak texty, ve kterých Márdi skvěle popisuje panelákové story. Za zmínku stojí třeba dokonalá pasáž v "Diskokaktus" ("Táta si píská Live is life a dal si s bráchou Give me five"). Nejlépe na albu fungují skladby, které se nesou v melancholických náladách. Hitový potenciál má titulní "Detaily" nebo singlová "Vše za 39", a to především díky silným refrénům. FiXe se také povedlo dobře poskládat tracklist. Hned na začátku vás nastartuje rychlá "Show pana Loba" a na konci uspí klidná "Dohasnul". Myslím, že "Detaily" v mém přehrávači ještě nějakou dobu zůstanou.

Jan Trávníček - Rozmanité, drží pohromadě a nenudí (8/10)
Vztah ke kapele: Od "Mažoretky" čím dál víc pozitivnější, naživo jsem je viděl asi dvacetkrát a číslo se rychle zvyšuje.

Pardubické partě lze jistě přičíst k dobru, že se snaží stále růst, ať už po stránce hudební, koncertní, či distribuční. Klíčovou osobou k úspěchu je zde producent Dušan Neuwerth, který dokáže z každého umělce dostat to nejlepší a s fiXou to dokázal už na "Fenoménu". Před dvěma lety jsme se pak dočkali londýnského experimentu "Klenot", který se povedl jen napůl - "Holka s lebkou", "Klenot" a "Duchové" se sice řadí k tomu nejlepšímu, co parta ze San Piega kdy stvořila, avšak na zmíněném LP patřily mezi ojedinělé kousky. Fanoušci proto byli zvědaví, zda Márdi, Mejla, Meyn a Pítrs zvládnou i nadále zkoušet nové postupy, experimentovat ("Dohasnul"), psát další koncertní vypalovačky ("Detaily"), neopakovat se, ale také zachovávat si svůj "ksicht". Na "Detailech" se jim to téměř bez výhrad podařilo. Jednoznačně nejsilnějším momentem je "Schovaná" s refrénem silným jak hovado. I na tak pestré desce by se však dalo mazat ("Bubetka", "Nájemník"). Přes veškerou rozmanitost ale album drží pohromadě a nenudí, ani když si jej poslechnete třikrát po sobě. A to není zanedbatelné vítězství.

Martin Višňa - Pohledy do (panelákového) nitra (8/10)
Vztah ke kapele: Zkoušený, ale stále téměř vroucí.

Vypsaná fiXa 2011
© Vypsaná fiXa
Moje první otázka, která padla na účet "Detailů" 6. října krátce po poledni, zněla: "To chce Neuwerth vážně z fiXy udělat Tata Bojs 2?" Uplynul měsíc a já si už ani nepamatuji, u které z dvanáctky písní to bylo. Naopak znám odpověď na svou druhou otázku - ne, "Detaily" nejsou nudné. Jsou jen zase drobet jiné, melancholičtější, koukají do (panelákového) nitra. Ale i kousek té prastaré všebrutální dravosti zůstal, možná méně, než by někteří (snad i já) chtěli, ale "Klenot" si časem také sedl. "Detaily" si sedají snad ještě rychleji. Trochu mrzí absence "Benzinky", která se někde během léta mihla s tím, že na desce bude, ale co už. Vždyť tu je výborná antilondýnská "Schovaná" ("hej, hej, ten jejich puding se vážně nedá žrát"), "Diskokaktus", kde přes fuck nejede vlak, rozjeté "Lujza a Telma" nebo zajímavý "Nájemník" ze šestky, všechno s parádním zvukem a vyšperkované nejrůznějšími zvuky i pazvuky. Prostě je to sakra povedené album, a ať si trhne nohou, kdo říká něco jiného.
P. S.: Také vám poslední píseň chvílemi připomíná Karla Kryla?

Martin Wipplinger - Ten jejich puding se vážně dá žrát (8/10)
Vztah ke kapele: Mám ženu. Je mladá, krásná, chytrá, přívětivá a ukázala mi San Piego.

Márdi je faktor X fiXy. První básník-surrealista české kytarové scény určuje předěl mezi veletuctem tuctovek a fiXou. Smysl pro zachycení detailu příběhů, které byly zprvu detailů zcela oproštěny, je důvod, proč "Detaily" fiXy patří k tomu nejlepšímu, co se napříč českými sídlišti urodilo. A není divu, že se tak stalo zrovna uprostřed San Piego City, Mekky bizarních existencí. Z "Detailů" je cítit zatuchlost socialismu (možná je to tím oknem s jedinou tabulkou, nevím), chlad i úzkost - nebo spíš stísněnost. Takovou, bez které sídliště není pravým sídlištěm. Cesta z Londýna zpátky domů je doprovázena pazvuky, dodávajícími pocit autentičnosti. My, Sídlišťáci, jim rozumíme, fiXa rozumí nám, Sídlišťákům. Rozumí našim depresivním stavům i dennodenní snaze o navození si stereotypního "panelákového optimismu". Náladová pestrost je důležitým momentem "Detailů". Nejslavnější band, který kdy světu dalo San Piego, u mě letos za velmi slušných osm z deseti.

Ondřej Hricko - Mezi "Fenoménem" a "Klenotem" (7/10)
Vztah k interpretovi: Vypsanou fiXu sleduji od jejích nejranějších začátků až po současnost a považuji ji za jednu z nejoriginálnějších kapel u nás.

Na nové album Vypsané fiXy jsem byl docela zvědavý. "Fenomén" mě sice nadchnul, ale "Klenot" docela zklamal. Pardubická banda kolem frontmana Márdiho je jedna z mála tuzemských kapel, které jsou zároveň originální i kvalitní. A přiznejme si, kolik takových u nás máme. Ale i v něčem jiném jsou výjimeční. FiXa hraje hudbu pro stávající mladší generaci, nevím o moc kapelách, které by tohle splňovaly a zároveň měly respekt starších, "zkušenějších" rockerů. A právě "Detaily" jsou přesnou charakteristikou současné kapely. Deska je nabitá pozitivní energií, dravá, silná po stránce hudební i textové. Minimálně dobrá polovina skladeb je vyloženě koncertních, svižných s chytlavým zapamatovatelným refrénem. Hned při úvodní vypalovačce "Show pana Loba" jsem si představoval ten kotel pod pódiem a na něm poskakujícího a usmívajícího se Márdiho. Ke konci sice albu mírně dochází dech, ale i tak jde stále o český nadstandard. Osobně mě ze všech songů nejvíce dostaly stejnojmenná "Detaily" a první vypuštěný singl "Vše za 39".


Album: Vypsaná fiXa - Detaily
Průměrné hodnocení: 7,8/10
Celkový čas: 40:30
Skladby: Show pana Loba, Diskokaktus, Detaily, Bubetka, Mentální dávidlo, Bibi Balderis, Vše za 39, Schovaná, Nájemník, Lujza a Telma, Jizvy, Dohasnul


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY