Sympatický punk rock

20.11.2011 14:00 - Ondřej Hricko | foto: facebook interpreta

Jsou čtyři, jsou z Prahy, pod svým jménem hrají již od roku 1997, mají za sebou pět alb a žánrově se sami hlásí k pop punku. My vám přinášíme recenzi na jejich již šesté album "Na křižovatce rovně", které si kapela vydala sama, na vlastní náklady. Uvidíme, jestli jejich cesty vedou správným směrem.
6/10

Disabled - Na křižovatce rovně

Skladby: Intro, Malej pán, Barová, Záchranná vesta, Fotograf, Motýli, Černá, Ještě jednou, Bdtw, Outro
Vydáno: 23.6.2011
Celkový čas: 31:59
Vydavatel: Kapela
Otevírákem na albu je nic neříkající instrumentální intro. První plnohodnotnou skladbou je "Malej pán" a mé sluchovody zpozorněly. Žádný ukňouraný děcka ani postpubertální maníci se z repráků neozývali, naopak. Už od prvních sekund je jasné, že kapela má už slušně nahráno a nejde o žádné začátečníky. A to nejlepší ještě mělo přijít. Hned následující dvojice "Barová" a "Záchranná vesta" je vrchol celého alba a melodie obou pecek mi v hlavě běžely ještě několik hodin po prvním (a rozhodně ne posledním) poslechu. Jak ostatně sami oprávněně píší na svém webu: "Kytary a melodie mají v naší kapele hlavní slovo." Hudebně to klukům opravdu šlape a je vidět, že napsat chytlavý refrén pro ně není žádný problém. Hloupých textů jsem se obával také zbytečně. Oproti žánrovým kapelám, mediálně daleko provařenějším, jakými jsou Jaksi Taksi (poslechněte si schválně například novinku "Signál") či Rybičky 48 (tam lze uvést jakýkoliv jejich text), mají Disabled texty nevtíravé a hlavně ne zbytečně přemoudřelé.

I když jsem je přiřadil k výše zmíněným kapelám, hudebně by se dali zařadil spíše k punk rocku, v tomto duchu se také nese většina alba. V některých skladbách, jakým je třeba "Fotograf" či jediná anglicky zpívaná "Bdtw", do toho ale dokážou slušně řezat a neštítí se opravdového syrového punku. A to je na nich velmi sympatické. Žádné tlačení na pilu, "abychom byli co nejvíce moderní a cool", spíš takové hraní pro zábavu pro užší kruh posluchačů, kteří jejich styl a chuť docení. Bohužel pro ně to je nejspíš důvod jejich nevynoření se z bahna undergroundu. Skladba "Černá" svou rytmikou i textem zase připomíná plzeňskou Znouzectnost. Jediným slabším kusem se jeví fádní "Motýli". Trošku škoda je i poměrně krátké stopáže. Pár kousků navíc by neuškodilo. Na druhou stranu to odsejpá a obvyklé zívání na konci nahrávek se nedostavuje.

Co se týče produkce a zvuku alba, jde o standard v rámci tuzemské poloprofesionální scény. Totéž se dá říct i o obalu, který vám ani vlastně moc neřekne, co čekat od obsahu. Zklamáním je přítomnost pouhopouhých textů v chudém dvoulistovém bookletu. Ale jak všichni asi víme, kapely to dnes nemají finančně jednoduché a šetřit stejně jako všichni ostatní někde musejí.

Album "Na křižovatce rovně" mile překvapilo. A ačkoliv se vám z jejich originality kolena rozhodně nepodlomí ani vás neoslní žádná dokonale technická kytarová sóla či neotřelá rytmická sekce, jejich upřímnou muziku si rádi poslechnete znovu. Je fajn, že se stále najdou kapely, které dokážou stále hrát s chutí a upřímnou zálibou k hudbě samotné. Disabled nejsou žádní namachrovaní frajírci, ale obyčejní kluci z Prahy a já jim budu do budoucna držet palce a přeji jim s novým albem potřebné úspěchy.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY