V recenzi na vaši debutovou desku jsem zmínil, že jste si zahráli na známém rakouském festivalu FM4 Frequency. Jenže v reakcích pod článkem mě někdo setřel, že to není pravda. Jak to tedy bylo?

Měli jsme tam hrát. Všechno bylo potvrzené, ale nakonec vznikly nějaké komplikace mezi jejich managementem a naším agentem, takže z toho sešlo. Jako náhradu nás a naše kámoše napsali na guestlist, tak jsme si festival užili aspoň jako diváci.

Že vás - dnes již pohřbený - magazín Filter označil za objev roku, to ale pravda je.

Jo, to nás tehdy hodně potěšilo. Podívej, mami, konečně jsem v českém časopise. (smích)

Ve zmíněné recenzi jsem opěvoval tvoji angličtinu. Kde ses naučil tak dobře vyslovovat?

Díky za kompliment. Občas jezdím za kamarády do Londýna a do Irska a snažím se tam pochytávat britský přízvuk. Taky koukám na filmy v originále a dřív jsem třeba hodně sledoval kanál CNN. Bohužel si nemůžu dovolit odjet za hranice na delší dobu, tak se snažím aspoň takhle. Texty si ale nechávám korigovat rodilými mluvčími.

Svoji tvorbu označujete jako indie-rock. Jak je na tom tahle scéna na Slovensku?

Pro mě je milníkem rok 2005 nebo 2006, kdy na Slovensku vznikla kapela Lavagance. Ta tuhle scénu nastartovala a od ní se pak všechny nové indie kapely odvíjely. Vznikli jsme my a další skupiny jako The Swan Bride, Billy Barman, Unique, Funny Faces a další. V té době toho bylo dost. Třeba náš singl "Try" jsem v rádiu slyšel třikrát denně. V současnosti je to horší. Když se lidí zeptám na nové kapely, všichni říkají, že nic nového nevzniká.

Pocházíte ze slovenské metropole. Chodí u vás lidi na muziku?

Upřímně řečeno to poslední dobou není úplně slavné. Mám pocit, že dřív chodilo na koncerty mnohem víc lidí. Určité stagnace jsem si všiml i na festivalech. Možná je to způsobené i tím, že lidi nemají peníze, ale říkám vám - lidi, proberte se!

Když mluvíš o penězích, svého času jste vyzdvihovali, že videoklip ke skladbě "These Lights" váš vyšel velmi draho. Za ty peníze by byl barák nebo přinejmenším vybavení vlastního nahrávacího studia. Nelitujete s odstupem času téhle investice?

Litujeme. Ten klip šel určitě udělat levněji a taky ho dodnes splácíme. Na druhou stranu je super, že se dostal na MTV, do různých hitparád v Česku i na Slovensku. Všechno má svoje klady i zápory.

Co na něm bylo tak nákladné?

To bylo víc věcí dohromady. Ze Švédska jsme měli půjčenou speciální a drahou kameru, pak opravdu velký štáb - nějakých osmdesát lidí. Natáčení trvalo dlouho a v tom klipu bylo navíc použito docela dost triků.

První skladba z vaší debutové desky se jmenuje "Gandalf". Je tam nějaká souvislost s Tolkienem?

Vůbec ne. My máme obecně velký problém s názvy. Třeba název kapely jsme hledali asi půl roku. To jsme se takhle jednou rozhodli, že chceme mít normální kapelu s anglickým názvem, že chceme přestat hrát kraviny a začít s normální muzikou, která nás opravdu baví. Jenže pořád jsme neměli název. Potom jednou říká náš basák: Jmenujme se Talkshow. A podobné je to se skladbou "Gandalf". Ale trilogii "Pán prstenů" mám docela rád.

Ve skladbě "Slowly Girl" slyším odkaz Pink Floyd. Pletu se?

Teď jsi mě vážně dostal! Když jsme se dali dohromady s naším kytaristou Robem, domluvili jsme se, že v našich skladbách nikdy nebudou žádná sóla, protože sóla jsou podle mě úplně zbytečná. (smích) Ale tahle skladba si o to říkala. Na "Slowly Girl" jsme se hodně vyřádili, co do experimentování s kytarovými krabičkami a zvukem celkově. Jestli ti to vážně připomíná Pink Floyd, je to pro mě velká pocta.

Tak mě napadá, jestli znáte americkou kapelu Talk Show.

Známe. To vlastně byly tři čtvrtiny Stone Temple Pilots. Dozvěděli jsme se o nich až potom, co jsme začali používat náš název Talkshow a co jsme vypustili první singl. Ale nijak nám to nevadí.

Na vaše turné jste pozvali rappery Vece a Zverinu a na druhé straně punkrockové From Our Hands. To je poměrně široký rozptyl...

Když jsem plánoval tohle turné, oslovil jsem několik kapel. Všechno bylo domluvené, a když jsem jim v září volal kvůli detailům, tak to kvůli penězům a dalším věcem všichni odřekli. Tak jsem se nakonec domluvil s Vecem a Zverinou. Jsou to fajn týpci. A From Our Hands jsou naši kamarádi, s nimi chodíme i na pivo.

Za chvíli se chystáte na pódium. Vy vlastně v Česku příliš často nekoncertujete, že?

Moc často ne. Ale třeba se nám skvěle hrálo na českých festivalech. Na Rock For People a hlavně na Colours Of Ostrava, to byla úplně nejlepší akce léta. Popravdě bychom v Česku chtěli hrát víc, moc se nám tu líbí.

Na závěr obligátní otázka - co posloucháte za muziku?

Všichni čtyři se asi na ničem neshodneme. Možná na Radiohead. Já osobně mám hodně rád třeba Interpol, folk nebo starý hip hop typu Cypress Hill, Wu-Tang Clan. Dřív jsem hodně žral Oasis, ti mě hodně ovlivnili.