Jako dětská hvězda začínala zpěvačka Nikka Costa. Nyní se ovšem na trh dostává její nové album "Everybody Got Their Something", které nabízí poměrně zajímavou hudbu, jakou u Britney a spol. budete hledat marně. U Nikky uspějete na první pokus.
A sakra, další popová dívenka, řeknete si asi při pohledu na obal alba "Everybody Got Their Something" Nikky Costy. Při pohledu do bookletu už názor mírně poopravíte, protože na jedné fotce jde zpěvačce vidět bradavka, což se u teenagerských hvězdiček samozřejmě netrpí a po poslechu už budete vědět, která bije. Spíš další
Nelly Furtado neboli holka, co to má v hlavě uspořádané, dělá hudbu s velkým H a vůbec, o hudbu jde už v první řadě. Při pátrání v její minulosti zase zjistíte, že jejím otcem byl Don Costa, sám nepříliš známý, ale pracoval třeba s Barbrou Streissand nebo Frankem Sinatrou, Nikka samotná má za sebou už čtyři alba (z nichž některá jako dětská hvězdička), ale teprve tohle by se dalo považovat za její opravdový hudební debut.
Pokud máte rádi
Prince, Nikka vám určitě zachutná. Pilotní singl "Like A Feather", který z Nikky udělal už menší hvězdu minimálně za oceánem, je toho jasným důkazem. Podobných do funku směřujících písniček (například "Some Kind Of Beautiful") je na desce více a všechny chutnají velmi výživně. S postupujícím časem sice mohou znít poněkud jednotvárně, ale rozhodně jsou stále zajímavé. Nikka však umí i pomalé skladby, "So I Have For You" je tak nádherná balada s rockovými kořeny, že bych ji nejradši poslouchal stále dokola. Procítěný a profesionální zpěv je hlavním kladem Nikky, dalším je třeba zvuk, kterému dominují živé nástroje (což je v současnosti téměř s podivem...), aniž by některé skladby nebyly ozvláštněny scratchingem, samply či troškou elektroniky. Vším Nikka dokazuje, že není žádná rychlokvaška, ale svébytná umělkyně, která si zaslouží být úspěšná. Mimochodem na všech skladbách alba se podílela skladatelsky, několik leží na bedrech jen jí samotné.
Nové album Nikky Costy je mixem různých hudebních stylů, který se moc dobře poslouchá. Časem snad něco může začít nudit, ale díky za každou "novou" zpěvačku, která má vlastní (či aspoň nějaký) názor a dovede ho v hudbě uplatnit. Jen tak dál.
PS: Při poslechu vám stále více bude v mysli vyrůstat názor, že tohle je přece ten pravý pop pro nové tisíciletí. Pokud ovšem Nikku pustíte své patnáctileté sestře (pokud ovšem nějakou máte), s brekem uteče, že je to nějaká "divná hudba". Vsaďte se.