Dohromady dostali 27 cen Grammy, vydali 16 sólovek, loni vydělali 53 milionů dolarů a celkem zplodili 0 dětí (brzy to nebude pravda). Řeč je o nejmocnějším hiphopovém duu Jay-Z & Kanye West. Jejich společné album "Watch The Throne" je zajímavý počin, přesto není sumou kvalit obou rapperů.
Dvojic v hip hopu rozhodně není
málo.
Jay-Z a
Kanye West ale nejsou duo v pravém slova smyslu. O jejich zamotaném vztahu by šly napsat mnohastránkové analýzy, s jistotou je však lze označit za business partnery a hudební spolupracovníky. Jejich diskografie čítá desítky společných tracků, první skladbou bylo "This Can't Be Life" z Jay-Zho desky z roku 2000 "The Dynasty: Roc La Familia". Jay-Z byl Kayneho producentským umem ohromený tak, že další alba "The Blueprint" a "The Blueprint 2" svěřil z velké části právě jemu. Až poté Kanye vydavatelství Roc-A-Fella přesvědčil, že umí i rapovat a dnes lze Westa považovat už za většího umělce než Jay-Zho, svým způsobem jeho vlastního mentora.
Velkou otázkou před prvním poslechem společného alba "Watch The Throne" tedy bylo, jaké pozice vůbec na desce oba zastanou. Nakonec se naštěstí nejedná o dominanci ani z jedné strany a deska opravdu působí jako společný počin, i když někdy to přeci jen může zní trochu nuceně. Singl
"Otis" je k promotion rozhodně nejlepším kouskem - oba rappeři se v něm výborně doplňují, rapují s úsměvem na tváři o naprostých blbostech, West opět exceluje ve vyhrabávání a používání soulových samplů, patriotické a nabubřelé video pak efekt maximalizuje. Podobně radostný track ale na nahrávce už nenajdete.
Otvírák "No Church In The Wild" dává hned vzpomenout na
"808s & Heartbreak" a pochmurná nálada tvořená jednoduchými beaty se táhne celou délkou. Je škoda, že producenti tentokrát nehledali pěkné melodie jako na
"My Beautiful Dark Twisted Fantasy", ale spíše jakési souznění industriálních a tribálních zvuků. Ne, podklady
Swizze Beatze, Jeffa Bhaskera nebo Mikea Deana vůbec nejsou špatné, rozhodně ale nebudou pro každého. K dobru je nutné "Watch The Throne" určitě přičíst celkovou soudržnost alba, celá deska zní jako příběh a ne směska z desítek různých session.
Album se totiž nahrávalo převážně po hotelových pokojích po celém světě, kam si rappeři zvali své spolupracovníky (více jsem se tomu věnoval v příslušném
komentáři hitparád). Intimní uzavřená atmosféra se tak do desky jasně promítla, vznikly tudíž (na Jay-Zho minimálně) nezvykle osobní skladby jako "New Day" o představě vychovávání syna, což je pro Jay-Zho velmi aktuální téma. Ten si svou divu na desku samozřejmě procpal, v "Lift Off" s paralelou vzletu interpretů a raketoplánu naštěstí
Beyoncé není vůbec na škodu.
Dva featuringy si připsal Frank Ocean aneb nová r'n'b hvězda z grupy OFWGKTA (Odd Future Wolf Gang Kill Them All). Exceluje jak v již zmíněném intru, tak v pomyslném outru "Made In America". Po této skladbě pak přichází opravdu poslední stopa "Why I Love You", která sice trochu ničí kompaktnost nahrávky, je ale skvělá. Taneční sampl "I Love You So" od
Cassius by asi čekal málokdo, navzájem si slovo předávající rappeři v něm ale září, stejně jako
Mr Hudson v refrénu. A nejlepší skladba? "Murder To Excellence". Je obdařena nejvýraznější melodií, přechod do druhé části písně překvapí a produkce i rap jsou stoprocentní.
Deluxe edice
"Kde je H•A•M?" můžete se oprávněně ptát. Dvojice se rozhodla "Watch The Throne" vydat ve dvou verzích, přičemž ta Deluxe navíc obsahuje čtyři skladby včetně úderného prvního singlu "H•A•M". A i o zbylé tři skladby "Illest Motherfucker Alive", "Primetime" a "Joy" je co stát. Nepůsobí nijak přidaně, bonusově, dobře drží linku desky. Vzhledem k nevelkému cenovému rozdílu je tedy koupě Deluxe verze povinností.
Měl jsem tu čest zrecenzovat dva předešlé počiny obou rapperů a nyní je tedy nutné přistoupit k ultimátnímu srovnání. Ano, bohužel "Watch The Throne" nedosahuje kvalit jejich sólovek. Slyšeli jsme lepší rapy, lepší produkce, na společné desce jaksi chybí bomba typu "Run This Town" nebo "All Of The Lights". Je to špatně? "Watch The Throne" je prostě jiné, zvláštní, každopádně rozhodně kvalitní tak, abyste mu dali aspoň šanci.
-
Souhlasím (Karolina, 13.09.2011 10:11) Reagovat
s tím, že je to dobrá a kvalitní, ale jaksi zvláštní deska. Těžko říct, čím to je..
-
The Throne (bugaboo, 13.09.2011 11:12) Reagovat
Je to jiná deska, to ano...já osobně cením jakousi propojenost a linku celého alba včetně bonusů, propojenost v té náladě...Je jasné, že po MBDTF se Kanye srovnání nevyhne už nikdy, souhlasím s tím, že už Jaye přerostl, i když třeba konkrétně na WTT mě Jay-Z baví moc, na Blueprint 3 měl lehké výpadky, tady dorovnal kvalitu...Co se týče pozitivních momentů, je to jednoznačně Murder To Excellence, ty 2 části jsou geniální, samply jsou geniální, S1 je opravdu výborný producent, horší to pro mě je s Welcome To The Jungle, to je takový ten klasický Swizzy beat, pro mě ale o ničem...narozdíl od recenze se mi ani moc nelíbí Deluxe přídavky, kromě H*A*M, to je super track...já bych dal 8/10, WTT je kvalita!!
-
watch the throne (Mia, 13.09.2011 11:18) Reagovat
9/10
-
top (maki, 13.09.2011 16:39) Reagovat
booklet u deluxe je úžasnej
9/10
-
Distant Relatives vs. Watch the Throne? (Zainymaniac, 19.09.2011 16:22) Reagovat
Watch the Throne je kvalitní a zajímavá deska. S recenzí vcelku souhlasím. Občas mi také přijde, že jejich "collabo" zní trošičku nuceně, jak je psáno v recenzi. Dovolil bych si tuto deska srovnat s deskou "Distant Relatives" od Nase a Damiana Marleyho, která je sice tématicky úplně jinde, ale po hudební stránce srovnatelná je (obě jsou to hip-hopové desky s celkem netradičními hip-hopovými prvky). Distant Relatives mi přišla soudržnější a lepší jak tedy po hudební stránce, tak i po stránce tématické. Možná to ale také bude tím, že Nase mám osobně raději než Jay-Zho a Kanye Westa a navíc poslouchat hlas Damiana je nepopsatelný zážitek. Obě desky stojí za pozornost. A co se týče letošního roku, tak zatím u mě vede Carter IV od Lil Wayna.