Cartonnage - Electro Gastronomique Když jsem o pár řádků výše psal, že kapela mimo jiné vyspěla i skladatelsky, měl jsem tím na mysli fakt, že i po dvaceti posleších jsem nepocítil potřebu použít tlačítko skip. I u těch nejoblíbenějších alb se vždy najde pár kousků, které slyšet nemusíte. Ne že by byly špatné, ale prostě už vás po delší době nebaví tak jako ty ostatní. U "I'm Not Your Computer" se mi snad poprvé stalo, že si stále nechci ani jednu z jedenácti písniček nechat ujít. Zatímco minulá deska působila mírně žánrově a zvukově roztříštěně, novinka zcela jasně hned v úvodní "Attention Please" definuje, v jakých mantinelech se bude pohybovat, a nenechá uši vydechnout až do konce. Jakkoli to fyzicky není možné. Album stojí na základech naprosto luxusního electropopu, zmínit je třeba Goldfrapp či Robyn, ač na rozdíl od nich chybí emoční či obsahový přesah. Ale když se člověk chce hudbou jen bavit, vůbec to nevadí. Vandin zasněný zpěv má stejně blíže k princezně na party než ke sjeté Allison či pocitově rozervané severské bohyni. Dokážu si představit, že někomu Vandin naivně princeznovský vokální projev může i vadit, v kontextu muziky její skupiny ovšem funguje skvěle. Z jednotlivých skladeb určitě stojí za zmínku první singl "Don't Stop", jenž splňuje definici hitovka jako prase, mírně osmibitově znějící "This Mess We're In" či další hitovka "Dynamighty". Na oblíbenou francouzštinu došlo v nejtvrdším kousku "Banne Idée", kde Cartonnage dokazují, že tvrdost rozhodně nemusí být jen v kytarách. A pro chvíle v pevném objetí doporučuji rozvolněnější kousek "Love Is Within", který desku uzavírá. "I'm Not Your Computer" se po všech stránkách naprosto bez problémů zařazuje mezi světovou elitu alternativního popu. Že na Cartonnage Česko asi není připraveno, je škoda pro všechny, kteří mají rádi zábavnou a přitom chytrou a moderní hudbu. I když ti si jejich desku najdou.