Průměrný kofeinový trip

13.05.2011 05:00 - Honza Balušek | foto: facebook interpreta

V Česku není zrovna moc kapel, které se snaží znít současně, dbají na kvalitní videoklipy a vůbec stojí o to být moderní po všech stránkách. O to je větší škoda, když to tak úplně nevyjde. Třeba jako v případě skupiny Kofe-in a jejich druhé desky "Libertin".
5/10

Kofe-in - Libertin

Skladby: Černá duše, Levituju, Kladu tě na vodu, Skříňka s démonem, Aritmetika, Jediná, Harpyje, Nervový kolaps, Ruleta, Usnout a spát
Vydáno: 16.3.2011
Celkový čas: 36:35
Vydavatel: Championship Music
Kofe-in jsem před časem zaregistroval díky videoklipu k písničce "Sebe mi dej". Graficky vycizelované video se však dalo zkouknout jen s vypnutým zvukem, samotná skladba mě iritovala už po první minutě. O to víc mě překvapil první singl z desky druhé, kterým se stala velmi příjemná popůvka "Kladu tě na vodu". Videoklip je opět na české poměry nadstandardní a minimálně tahle skladba by si zasloužila alespoň nějaké rotace v rádiích. Jenže singl je pouze jediná výjimka, žádnou další na desce už bohužel nenajdete.

Skutečná tvář Kofe-in je totiž v dusajících nahrávkách, mísení ne tak úplně moderní elektroniky s kytarami a hlavně v monotónně se opakujících textech. Plusy deska sbírá například v poměrně vypiplaném zvuku (produkoval a míchal Matouš Godík) nebo vokálním projevu Jana Kunzeho. Jeho mírná ležérnost není na škodu, alespoň písničky ze studených aranží vrací zase zpátky na zem.

To nejlepší nabízí deska na začátku a na konci. Úvodní kytarami dopředu hnaná vypalovačka "Černá duše" určitě skvěle funguje na koncertech, vyřvávaný refrén musí s kapelou zpívat celý klub. A závěrečná mírně rozvolněná "Usnout a spát" pak funguje jako rozloučení, kdy platí, že konec dobrý, všechno dobré. Kromě zmíněné singlovky se vše mezi tím veze na podobné vlně, která je někdy o něco lepší, jindy o něco horší.

Samostatnou kapitolou jsou texty. Podle promomateriálů vydal frontman a textař kapely několik básnických sbírek. V lyrické složce alba to ale není nijak poznat, refrény většinou tvoří jen slogany a u mnoha písniček máte pocit, že texty tvoří jen pár frází stále točených dokola. A jásat nad použitím neobyčejných slov jako kontempluju opravdu nebudu.

"Libertin" jsem slyšel minimálně desetkrát a stále jsem měl pocit, že jsem tu kapelu už musel někde slyšet. A že ji mám naposlouchanou. A pak mi v hlavě něco seplo a došlo mi to - Kofe-in znějí v podstatě jako Lety mimo před pěti až deseti lety, k čemuž dopomáhá i velmi podobná barva hlasu zpěváků obou formací. Takový dobrý český průměr.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY