5/10
SPS - Útěk z reality
Vydáno: 22.2.2011
Celkový čas: 36:58
Skladby: Intro, Útěk z reality, T.G.M., Sametová euforie, Strach, Plná zlosti, V ulicích, Londýn, Ekologická (Exhalace II), Druhý břeh, O víně, Anonymní móda, Denní menu
Vydavatel: vlastní náklad
Od posledního kousku "Století chaosu" utekly necelé tři roky, od
dévédéčka mapujícího historii
SPS pak sotva polovina z nich, do toho stihla kapela několik turné se svými kolegy, ale také akustickou sérii. S novinkou "Útěk z reality" hlásí formace okolo Zdeňka Růžičky alias Krkavce také nový lidský přírůstek - na pódiu s SPS nyní mohou fanoušci zahlédnout kytaristu Petra Holečka, který byl kapele po ruce už během vzniku nového alba.
A jaká tedy nová deska je? Z obvyklé reality nikam neutíká, žádná výrazná žánrová změna, jak by mohlo elektronicko-rockové "Intro" napovídat, se u SPS nekoná; však to také sama kapela před vydáním proklamovala. Za opět kvalitně zpracovaným bookletem (ne, tohle opravdu nebývalo u desek SPS normální) se skrývá klasická směska punkrocku, bigbítu a - pozor - také lidovky, to když kapela opěvuje v písni "O víně" Moravu a její vinné svahy a nemůže začít jinak než "Vínečkem bílým" za houslového doprovodu.
Oproti předchozímu "Století chaosu" tu však přece jen nějaké výraznější změny jsou. Desku neprovázejí projevy potentátů či úryvky z filmů, což možná chybí, na druhou stranu má ale "Útěk z reality" o kus lepší, čitelnější a barevnější zvuk (mimo jiné i díky uklidněné barové "V ulicích" nebo zmíněné "O víně", kterou znějí housle). A také drobet ostřejší - i Krkavec je v hlase takový krkavcovitější a nakřáplejší, což ale nutně nemusí být studiovými kouzly.
V textech, jako obvykle, SPS reflektují společensko-politickou situaci, ale není to, taktéž jako obvykle, žádné vznešené básnictví, naopak v některých momentech slova dost
smrdí prvoplánovostí či snad neumětelstvím vymyslet něco jiného než laciný výkřik, pro příklad úryvek refrénu ze songu "Plná zlosti.":
"Kamarád ti kecá, tvoji holku prcá, komu dneska věřit, všechny musíš měřit." A třeba "Exhalace II" klidně mohla chybět, k jedničce, která vyšla na počátku 90. let a dodnes patří k největším hitům kapely, by se neměla vůbec hlásit, jak vypadá jakože ekologicky a navíc ani není nijak zvlášť chytlavá.
Zato titulní "Útěk z reality" nebo "Anonymní móda", to jsou jednoznačné pecky, ta druhá navíc kořeněná tím, že jí předchází zmíněná
vinná akustika, a song pro internetové anonymní kritiky a rejpaly tak působí ještě výrazněji. Povedené jsou i podzimně-barová "V ulicích" nebo "Druhý břeh", ale uvidíme, co čas s "Útěkem z reality" nadělá a které položky jeho playlistu obstojí před fanoušky. Prozatím tedy půl na půl.