Sweetbox je typický komerční projekt, jakých vzniká v sousedním Německu spousta. Základem je protřelý producent (v tomto případě GEO), pěkná zpěvačka, nějaké ty písničky a je hotovo. Sweetbox se sice v několika věcech odlišují, ale ne zas tolik. Svůj úspěch postavili na samplech ze známých skladeb z oblasti vážné hudby (pamatujete si na velký hit "Everything's Gonna Be Alright" z minulé desky?) či spíše angažování celého orchestru. Jak už je u podobných projektů zvykem, ačkoli zpěvačka je vidět nejvíce, je nejméně důležitým prvkem - tak i na nové desce "Classified" původní Tinu Harris vystřídala dvacetiletá Jade Villalon.

Princip všech skladeb na desce je podobný. Hodně smyčců (ty nahrál Pražský symfonický orchestr!), většinou originální melodie, někdy vypůjčené odjinud (Ennio Morricone, Beethoven...), sladký zpěvaččin hlas a výrazné refrény. Po aranžérské stráce albu nejde moc vytknout, vše perfektně sedí, smyčce doplňují elektroniku, ale jednu velkou nevýhodu deska má - nudu. Naprostou a nebetyčnou nudu. Když totiž na jednom nápadu (použití vážné hudby v popu) vystavíte už druhé album, nemůže se jednat o něco originálního, ale naopak je původní nápad vyždímán až na dřeň či spíše ještě pod ni.

Zatímco většina písniček vyznívá stejně, občas (bohužel málokdy) se z některé vyloupne docela zajímavá věc. To je případ úvodní singlovky "Cinderella", která je vyloženě povedená, a zbytek desky vedle ní vypadá poměrně omšele. Trošku lépe vyznívají snad jen skladby, které rezignují alespoň částečně na výrazný smyčcový doprovod jako třeba "Boyfriend", který se nese ve výrazně rychlém tempu s nasamplovaným kytarovým riffem, či "Crazy", o které se dá říci něco podobného. Ale jinak je jedna písnička jako druhá.

Nové album Sweetbox je poměrně bez nápadů a jen s několika opravdu povedenými skladbami. Ze zaznamenaného by šel možná udělat vydařený maxisingl, ale ne celá deska. Jakkoli je nahrávka profesionálně na úrovni, chybí jí něco, co by člověka přimělo ji poslouchat.

CD k recenzi poskytla firma BMG.

Album: