Sláva mužům, kterým Melissa vládne

07.12.2010 11:59 - Petr Adámek | foto: facebook interpreta

Melissa Auf der Maur už dlouho není pouze ta známá Billyho Corgana nebo ta, co hrála v Hole na basu. Vždyť svými dvěma povedenými sólovými počiny s přehledem dokázala, že to jde i bez zvučných jmen v popředí. Nejen o svých muzikálních přednostech poprvé přijela přesvědčit také Česko.

Live: Melissa Auf der Maur

support: Troy Von Balthazar
místo: Lucerna Music Bar
datum: 5. prosince 2010

Melissa Auf der Maur, Lucerna Music Bar, Praha, 5.12.2010
© Petr Toman, musicserver.cz
"Přesné, pomalé, éterické, nehvězdné, zrzavé, hloubavé, sympatické..." Přesně takhle popsal večer ve společnosti Melissy Auf der Maur jeden z návštěvníků. A vsadím celou svoji mikulášskou nadílku, že tyto pocity nesdílel v Lucerna Music Baru sám.

Přesné? Ano, velmi přesné. Bodejť by ne, vždyť deset let zpátky vyhrála Melissa dvakrát za sebou Gibson Music Award pro nejlepší ženskou baskytaristku. Ale ruku na srdce, o jejích basových finesách to nebylo. Ne že by Kanaďanka neměla co předvést, ale evidentně neměla potřebu. Ostatně předvedla se už před samotným turné, přesněji řečeno při výběru svých parťáků. Jak dvojice kytaristů, tak i třetí do party za bicími předváděli vysoký instrumentální standard a stěží byste poznali, že šlo "pouze" o námezdní hráče a nikoliv regulérní kapelu. Však si je také šéfová pro jistotu označkovala ("eMko" na triku).

Melissa Auf der Maur, Lucerna Music Bar, Praha, 5.12.2010
© Petr Toman, musicserver.cz
Pouze výraz pomalé není zcela přesný. Poloh, které Melissa se svým bandem předvedla, bylo víc. Od kousků pomalých, procítěných a hloubavých až k našlápnutým punkrockovým, v nichž se měnila z něžné lesní divoženky v opravdovou rockerku. Na své si v takových chvílích přišla stroboskopová světla a také zbrusu nové zvukové vybavení malé Lucerny, které si pod náporem decibelů chrochtalo blahem. Přednost však pochopitelně dostaly skladby z druhé desky "Out Of Our Mind", která je oproti debutu přece jenom klidnější. A vlastně i pomalejší.

Byla to právě novinková placka, z níž přiletěla, zcela nenápadně a náhle, nejsilnější chvíle večera. Mužská trojice vyklidila pole a MAd(a)M na pódiu osiřela. Ozářena sytě červeným světlem z pozadí pódia a vznášejíc se ve zcela jiných sférách, než jsou ty pozemské, vystřihla s Glennem Danzigem (bohužel zpívajícím pouze ze "záznamu") fantastický duet "Father's Grave". Éteričnost se konečně setkala se svým pravým významem a sálem to potichu lupalo, jak se přítomným podlamovala kolena.

Melissa Auf der Maur, Lucerna Music Bar, Praha, 5.12.2010
© Petr Toman, musicserver.cz
Všestranná umělkyně (další směr jejího uměleckého cítění - tentokrát z oblasti kinematografie - mělo obecenstvo možnost ochutnat v podobě jejího půlhodinového lyrického snímku na samém začátku večera) měla před svým premiérovým českým vystoupením jedinou starost. Zajímalo ji, jestli přijde dost lidí, zda se její nahrávací firma dostatečně postarala o promotion a jaká rocková kapela se v Česku ukázala jako poslední. Její obavy z nízké návštěvnosti se bohužel zčásti naplnily, protože klub byl spíše prázdný než plný. Přesto si Melissa koncert užívala, sympaticky se dojímala nad vřelou reakcí publika, děkovala, povyprávěla veselou historku o "námluvách" se zmíněným bubákem Danzigem pro svůj duet, děkovala a zase děkovala.

Dřív než se osazenstvo rozešlo do zimy, stačila ještě nehvězdná a přesto podmanivá Kanaďanka pochválit české langoše [lan-gho-she] a s nadšením v hlase pohovořila o své lásce k dílu Alfonse Muchy. Dost možná se potkali v minulém životě.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY