Makrorecenze "Aphrodite" Kylie Minogue

02.09.2010 05:00 - Redakce | foto: facebook interpreta

Album "Aphrodite" je už jedenáctou studiovou nahrávkou australské věčné disco princezny Kylie Minogue. Podle vydavatelství oslavuje právě její diskotékové kořeny. Jak tato oslava zapůsobila na pětici redaktorů musicserveru, napoví naše makrorecenze...
Kylie Minogue - Aphrodite
© facebook interpreta
... a nebudeme to protahovat: jako bohyni by mohl Kylie Minogue označit pouze jediný z vybraných (symbolicky ryze pánských) zástupců redakce; s přihlédnutím oka možná tři. To je totiž počet těch, kteří se shodli s hodnocením v hlavní recenzí Dana Hájka nebo kteří ho ještě převýšili. Průměrnou známkou makrorecenze je 6,4, čímž "Aphrodite" na musicserveru v podstatě kopíruje zahraniční kritiku. "Jasně čitelná sázka na jistotu," tak nahrávku označil právě Dan Hájek. Tucet tanečních disco-popových skladeb a Stuart Price v roli producenta, to je deska pod objektivním úhlem pohledu. Těch pět subjektivních je k přečtení níže.


Pavel Novák - Prostě stará dobrá Kylie (8/10)
Vztah ke zpěvačce: Kylie mám stále víc a víc rád. "Fever" se pro mě stalo jejím nepřekonatelným bodem a čím dál tím víc přicházím na chuť "Body Language".

Co si budeme povídat. Předchozí deska "X" nebyla nic extra a přiznala to i sama Kylie. Ta se ale ze svých chyb poučila a rozhodla se fanouškům dát přesně to, po čem touží. "Aphrodite" představuje Kylie tak, jak ji její fanoušci mají nejradši - taneční, veselou, bezstarostnou, zamilovanou... A je úplně jedno, kde nebo s kým desku natočila, kdo jednotlivé skladby napsal a jak velký je její autorský přínos. U zpěvačky jejího formátu jde hlavně o výsledek a o to, jak funguje. A v případě "Aphrodite" funguje naprosto dokonale. Nehledě na fakt, že vyšla asi v nejpříhodnější dobu - na počátku léta, kdy taneční hudbu objevují i ti, kterým normálně zůstává cizí. Můžete Kylie vytknout, že "Aphrodite" je sázka na jistotu a na rozdíl od jiných jejích alb (např. "Body Language") nepřichází s ničím novým. Nemůžete ale upřít, že jde o album nabité skvělými hity, které budou bodovat v rádiu, na diskotékách a u fanoušků. A tom přece pop je.

Honza Balušek - Další dobrá v řadě (7/10)
Vztah ke zpěvačce: V před_Light_Years období mě téměř nezajímala, od vydání téhle nahrávky se ale těším na každou novou desku.

Kylie má za sebou minimálně dva velké comebacky, s deskou "Light Years" komerční a před pár lety s rakovinou ten životní. Na albech většinou střídá striktně diskotékově-hitový přístup s tím mírně experimentálním. Na "Aphrodite" je zrovna ve fázi poblouznění tanečním parketem, což většině jejích fanoušků naprosto vyhovuje. A není to vůbec špatné poblouznění. Na rozdíl od některých minulých desek se jí se spoustou spolupracovníků podařilo poskládat kolekci, na níž nic moc kvalitativně nestrádá, ale na druhé straně album neobsahuje ani nějakou jednoznačnou hitovku, která přetrvá dekády. "All The Lovers" je sice krásné poselství, ale na podzim už o té skladbě nebude nikdo vědět. Je sice pravda, že moc skladeb se z novinky na další výběrovku hitů asi nedostane, ale je třeba přiznat, že se "Aphrodite" výborně poslouchá jako celek. A na posluchačích je, jestli jim to od této disco princezny stačí. Mně prozatím ano.

Lukáš Boček - Téměř dokonalý letní pop (7/10)
Vztah ke zpěvačce: Od dob "Light Years" jsem vždy hodně zvědav na každou novou desku

Kylie Minogue
© last.fm
Když se Kylie Minogue úspěšně vypořádala s rakovinou prsu, natočila desku "X", která byla sice fajn, ale měla svá slabá místa. Trochu s obavami jsem proto čekal na bohyni lásky "Aphrodite" a hlavně na styl, který přinese. Výsledná taneční jízda mě však zasáhla se silou Amorova šípu. Lehký, zábavný, hitový, a přesto důstojný soubor dvanácti popových klenotů je přesně tím pravým ořechovým, s čím měla Kylie přijít. Tato poloha jí totiž sedí naprosto bezvadně, především na hitech "Get Outta My Way", "Aphrodite" nebo "Can't Beat The Feeling" dokazuje svou sílu na moderních beatech, jasných melodiích a stále neokoukaném vokálním projevu. Na albu se sice dá najít několik slabších míst, které nejsou vysloveně hitové (např. "Better Than Today"), ale i přesto se nemůže tvrdit, že by kvůli nim desce docházel dech. Dalo by se říct, že Kylie na novince vystoupala na popový Olymp a je jasné, že jen málo současných popových hvězd se s ní může rovně měřit.

Adam Eff - Neutralizovaný retro-kýč a jen pro večírky? (5/10)
Vztah ke zpěvačce: Letitý obdiv, který rok od roku uvadá.

Kylie umí. A umí už léta. "Aphrodite" mi ale jako oslava jejích kořenů zrovna nepřipadá. Podle mého je možná až degradovala. Bavilo by mě více, kdyby tato dospělá a silná žena zkusila udělat něco (předpokládanému) intelektu a věku úměrného i za tu cenu, že by se to nepovedlo. Deska je plná skočných písniček do klubu pro -náctileté, které jsou technicky samozřejmě více než šikovné, vždyť se na nich podílel velmi dobře poskládaný arzenál. Po několikrát opakovaném poslechu, i s odstupem dní, ve mně ale "Aphrodite" budí i něco, co se Kylie v takovém měřítku ještě nepovedlo - pocity nudy. A některé písničky začínají působit jako nemístně ojeté sračky, jejichž konstrukční prvky leží v éterech rádií s dostřelem 40+ a na wiki už dlouho (a podle mého i zaslouženě). Nevím, jestli si mám začít myslet, že Kylie má prostě metr pade i v hudební sféře, anebo že je lehce manipulovatelná a v dnešní době, kdy se každá popina upisuje tanečnějším-prodejnějším žánrům, ona musí taky. Subjektivně mi její hudební aura vyhovovala více v kusech "Body Language", jsem ale schopný ocenit i kupříkladu "Cupid Boy" či nadcházející singl "Get Outta My Way". Letošní elektro-dance-powerhouse-popový pletenec odrhovaček z osmdesátek v retrofuturistickém hávu mě v pointě moc nepotěšil (snad nejsem jediný na světě), ale zjevně potěšil mnohé, a dokonce i pamětníky rané Kylie.

David Věžník - Oops, she did it again (5/10)
Vztah ke zpěvačce: Všeobecnou adoraci vengaboysí "Can't Get You Out Of My Head" nepochopím nikdy, ale jinak mám pár svých oblíbených písní.

O Kylie se v hudebním světě říká, že by ráda byla tou druhou Madonnou. A vlastně se jí to i docela daří. Povětšinou je tou druhou... za Madonnou. A s "Aphrodite"? Oops, she did it again. Příznačně pro první větu této recenze oslovila Kylie Minogue téhož producenta a natočila podobnou desku jako Madonna... v roce 2005. Rukopis Stuarta Price se samozřejmě nezapře, a to ve všech ohledech - jak v kladných, tak v záporných. Posluchače tedy čekají nadupané disco beaty a pro Kylie typické nadýchané refrény (přičemž kombinace obého nejlíp funguje asi v "Too Much" a "Can't Beat The Feeling"). "Aphrodite" je produkčně relativně vkusná a vychytaná popová deska, která obsahuje nekonfliktní disco pop s odkazem na osmdesátky, který letěl před pěti lety a který letí evidentně ještě i dnes. Na parketech vybrané singly fungovat budou, do ucelené kolekce je doplňuje pár kousků nezbytné vaty ("Looking For An Angel") a jako celek sice nijak výrazně nenadchne, ale taky neurazí.


Album: Kylie Minogue - Aphrodite
Průměrné hodnocení: 6,4/10
Celkový čas: 43:30
Skladby: All The Lovers, Get Outta My Way, Put Your Hands Up (If You Feel Love), Closer, Everything Is Beautiful, Aphrodite, Illusion, Better Than Today, Too Much, Cupid Boy, Looking For An Angel, Can't Beat The Feeling


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY