Žádná první liga, maximálně třetí

19.08.2010 05:00 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

I když v Katapultu zbyl už jen poslední ze zakládajících členů, stejně kapela nepřestává existovat. Olda Říha neúnavně pokračuje ve svém životě rockera a je mu jedno, co si o něm i jeho hudbě myslí okolí. A tak bez rozpaků vydává další řadovou desku - "Radosti života".
3/10

Katapult - Radosti života

Skladby: Když (srdce puls), Každej den a každou noc, Láska na první pohled, Přetékající pohár, Casablanca, Příteli, Úsměv na rtu, Metrosexuál, Skep i Pesi mis tická, Radosti života
Vydáno: 26.4.2010
Celkový čas: 45:36
Vydavatel: Supraphon
Katapult dokázal neuvěřitelné: nejen že přežil rok 2000, i deset let poté hraje dál a dokonce vydává desky. "Radosti života" ničím nepřekvapí. Jednoduchý rock bez hlubšího nápadu, jednoduché texty a hudba pro vesnické tancovačky. To kapele s Oldou Říhou v čele šlo vždycky dobře. Jenže to, co mohlo být v 80. letech minulého století zajímavé, bude dnes asi těžko přitahovat nové posluchače.

"Ona vesnice se nám, mladý muži, už změnila," věděla už v roce 1985 Hrabětová ve "Vesničce mé střediskové". A dnes je změna ještě o několik tříd rapidnější. Nejen že "už si neříkáme teto a strejdo". Dnes už máme možnost poslouchat znatelně zábavnější zábavovou muziku. Jednoduchý agro-rock nemůže fungovat, když tu jsou kapely jako Kabát.

A tak Katapult těžko zabere na někoho jiného než nostalgické fandy z dob komunismu. A pro ty jsou tu skladby jako "Metrosexuál", což je pro špinavého rockera Říhu stejně zavrženíhodná osoba jako třeba pro Dana Landu občan romské národnosti. Ale je i hůř, třeba v písni "Láska na první pohled", kde si František Ringo Čech sáhl až na dno svého básnického, dost možná zaníceného, střeva.

Říha se v promo rozhovorech nadšeně rozplýval nad texty Aleše Hrbka. Pravda, na bezduché nesmysly typu "Hlupák váhá" navazují dobře, takže tu je příjemná kontinuita. Ale i když se mu podaří napsat uvěřitelná slova ("Příteli"), protkne je tak kýčovitým patosem až demencí, až je vám zpívajícího Říhy při poslouchání skladby skutečně líto. "Zmizel si rý-ý-chle," mě bude ještě hodně dlouho strašit ze spaní.

Ve "Skep i Pesi mis tické" ale dokáže Katapult věcně a v rámci možností objektivně zhodnotit svou současnou polohu stárnoucí kapely, která možná (o tom bysme mohli hodiny diskutovat) byla kdysi hvězdnou skupinou, ale ta doba je nenávratně pryč. A dnes chce prostě jen hrát dál. Její členové sami vědí, že to stojí za prd, a tak hodnotí svou pozici, když zpívají: "Žádná první liga, maximálně třetí." Ale hraní je baví a nepřestanou. Ať si kdo chce myslí cokoliv.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY