Je jich pět, jsou kreativní, žijí v New York City a říkají si Soundpool. Přestože vydali už tři desky, svět si jich všiml až s tou poslední, na které se jim povedlo skloubit shoegaze a disco. Seznamte se s kapelou, která sní o tom, že jednou vystoupí ve vesmíru. Soundpool.
Soundpool rychle
podobají se: Tears Run Rings, A Sunny Day in Glasgow
žánr: discogaze, dream pop
diskografie: CD: "On High" (2006), "Dichotomies & Dreamland" (2008), "Mirrors In Your Eyes" (2010)
mp3 ke stažení: "But It's So"
© ulike.net Říkejme tomu třeba druhá vlna. Ta první proběhla před nějakým čtvrtstoletím zpátky, kdy se na scéně objevily skupiny jako
My Bloody Valentine, Ride nebo Galaxie 500, které přinesly noisový zvuk kytar, rozostřené zpěvy a začalo se tomu všemu říkat shoegaze. Momentálně tento styl zažívá nový boom a na scéně se objevují kapely, které se k této scéně hrdě hlásí. Že nejde jen o pouhý revival, dokazují napřiklad
A Place To Bury Strangers, Tears Run Rings nebo
The Pains Of Being Pure At Heart, kteří ukazují, že shoegaze i po těch letech pořád může znít svěže, pokud se k němu přistoupí nově.
Soundpool jsou jedni z prvních (ne-li první), co se rozhodli skloubit tenhle styl s discem, a vyšel z toho discogaze.
Soundpool vznikli před pěti lety. U založení stáli kytarista John Coperano, zpěvačka Kim Field, klávesák Mark Robinson a bubeník James Renard. John a Kim vlastní půdní foto studio
a loft, které pronajímají na různá focení. Zatímco Kim ve studiu pracuje jako stylistka, John má na starosti management foto studia a po nocích pracuje v pro-tools a má na starosti promo kapely. Mark, který je také designer, má na starosti webové stránky kapely, které vytvořil, také se stará o grafickou podobu alb a má svůj blog o žralocích. A bubeník James? Ten je klasický kravaťák. Do kapely dále patří baskytarista Sanford Santacroce, který už je v pětileté existenci kapely osmým v pořadí.
K shoegazu se dostali údajně náhodou.
"Byl to vedlejší jev našeho vývoje směrem k většímu rockovějšímu zvuku," řekl John pro webzine Komakino a Kim k tomu dodala:
"Hodně to ovlivnilo živé hraní a skládání hodně pomalých psychedelických skladeb. Cítili jsme, že živé hraní bude pro nás i publikum lepší, když naše hudba bude rychlejší, více taneční s kytarami vytvářejícími zvukovou stěnu."
Soundpool - Mirrors In Your Eyes
A tak přišla první dvě alba, která přinesla mix shoegazu a dream popu a zvukem se hodně blížila kapele
Cocteau Twins. Kapela si je nejen sama vydala, ale i natočila, produkovala a Mark k nim vytvořil booklet a doprovodná videa.
"Pokud si kapela všechno dělá sama, tak posluchač dostane lepší představu o umělci, jeho díle a jeho směřování," řekl John pro Komakino.
© blog.kexp.org Přelom v tvorbě Soundpool přichází ale až se třetím albem "Mirrors In Your Eyes“. To si sice stále bere to nejlepší ze shoegazu a dream popu, ale tentokrát je to okořeněno disco rytmy. Kytarová zvuková stěna šla do pozadí a hlavní instrumentální složkou jsou bicí a basová kytara. Rytmické plochy, které jako by vypadly z producentského pera pánů Morodera a Cerroneho, znějí občas až funkově v kombinaci s hlasem Kim Field a zvukovými stěnami v pozadí vytváří unikátní těžko popsatelnou směs, pro kterou označení discogaze nestačí, ale v případě, že potřebujete nálepku, tak alespoň pomáhá definovat.
Album "Mirrors In Your Eyes" vyšlo v dubnu na labelu Killer Pimp (vydávají na něm například
A Place To Bury Strangers), a přestože je už třetí v pořadí, kapela stále má co dokazovat.
"Chceme teď co nejvíc hrát. Doufáme, že se nám podaří objet co možná největší část světa. Všechno je to teď pro nás velké dobrodružství, které si moc užíváme, protože nás baví být spolu a dělat společně hudbu," řekla Kim v rozhovoru pro Glasswerk.co.uk a dodává:
"Třeba se nám jednou podaří udělat i koncert ve vesmíru. Jsme stále ještě mladí a žijeme v době velkého technického pokroku a je možné, že se dožijeme toho, že se bude do vesmíru normálně lítat."